|
|
Vliv diabetogenních autoantigenů na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve pacientů s diabetem 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je závažné orgánově specifické autoimunitní onemocnění charakteristické nevratnou destrukcí β buněk pankreatu imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku insulinu. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců a jeho vznik je významně ovlivněn i faktory vnějšího prostředí. Na zničení β buněk se podílí spíše buněčná složka imunity. Za patologickou je považována hlavně prozánětlivá Th1 odpověď. Autoimunitní zánět v β buňkách je možné určit dlouhou dobu před samotnou manifestací DM1 pomocí detekce specifických autoprotilátek ze séra pacientů. V současné době ale nemůžeme těmto jedincům, kteří jsou ohroženi vznikem DM1, nabídnout žádnou úspěšnou léčbu, která by insulitidu zastavila, či alespoň oddálila manifestaci DM1. Tato diplomová práce se zabývá vlivem syntetických diabetogenních autoantigenů GAD65 a IA2 na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) diabetiků s ohledem na protilátkový profil pacientů. Studii jsme prováděli na pacientech s potvrzenou diagnózou DM1 pozitivních na anti-GAD65 a/nebo anti-IA2 autoprotilátky. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili zastoupení jednotlivých buněčných populací ve vzorcích PBMC. Buňky jsme stimulovali třemi různými koncentracemi antigenů a pomocí ELISPOTU jsme detekovali...
|
|
|
Dendritické buňky a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes mellitus 1. typu
Chrástová, Iveta ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují účinné buňky prezentující antigen. Vyvíjejí se z CD34+ hematopoetických buněk v kostní dřeni a jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenů T lymfocytům. Rozlišujeme dva typy DC, myeloidní a plazmacytoidní. Myeloidní DC (mDC) vznikají z hematopoetických progenitorových buněk pod vlivem GM-CSF a TNF-α nebo z monocytů v kultuře s GM-CSF a IL-4. Působením CD40L dozrávají a produkují velké množství IL-12, který podporuje vývoj Th1 lymfocytů. Na diferenciaci plazmacytoidních DC (pDC) z hematopoetických buněk se podílí Flt3-L a dále CD40L a IL-3 a jejich zásadní funkcí je produkce IFN I jako odpověď na setkání s viry. Plazmacytoidní DC jsou tedy důležité při obraně proti patogenům, udržují antivirový stav. Patogen je rozpoznán přes receptory TLR7 a TLR9. Na svém povrchu mají DC i další skupiny receptorů, které rozpoznávají cizorodé struktury, jako například C-lektinové receptory, RIG-I-like receptory a NOD-like receptory. Dendritické buňky hrají roli v autoimunitních onemocněních, kde imunitní systém rozpoznává vlastní struktury organismu a aktivuje vůči nim imunitní odpověď. Na patologii daných onemocnění se podílejí díky své schopnosti aktivovat a polarizovat T lymfocyty. Právě polarizace T lymfocytů ve směru Th1 je typicky pozorována u značné...
|
|
|
Analýza hypoglykemií u pacientů s DM 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy
Hrubantová, Tereza ; Šoupal, Jan (vedoucí práce) ; Flekač, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou hypoglykémií u pacientů s diabetem 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy. Cílem bylo zhodnotit výskyt hypoglykémií, prevalenci syndromu nerozpoznávání hypoglykémie a zjistit, jakým způsobem pacienti hypoglykémii řeší. Teoretická část obsahuje přehled základních informací o diagnóze diabetu 1. typu. Zaměřuje se na problematiku hypoglykémií a možnosti zlepšení kompenzace diabetu pomocí kontinuální monitorace glukózy. V praktické části je pomocí kontinuální monitorace glukózy analyzována frekvence a délka trvání hypoglykémií. Na základě upraveného Clarkova dotazníku je vyhodnocen výskyt syndromu nerozpoznávání hypoglykémie. Z výsledků dotazníků jsou také vyhodnoceny způsoby, jakými pacienti hypoglykémie řeší. Výsledky výzkumu ukázaly, že výskyt hypoglykémií je výrazně vyšší, než si pacienti sami myslí. Během týdenní kontinuální monitorace glukózy v zaslepeném režimu bylo hypoglykémií postiženo 85% pacientů v noci a 94% pacientů v průběhu dne. Celkem pacienti strávili v hypoglykémii 7,2% času, tedy přibližně 12 hodin, z toho 4 hodiny a 40 min v noční hypoglykémii, a v průběhu dne se pak pohybovali v hypoglykemickém pásmu 7 hodin a 21 minut. Prevalence syndromu nerozpoznávání hypoglykémie se potvrdila u 26% pacientů. Noční hypoglykémii pacienti...
|
|
|
Vliv pravidelné pohybové aktivity na dlouhodobou kompenzaci diabetu mellitu 1. typu
Schöppelová, Lucie ; Pelcl, Tomáš (vedoucí práce) ; Prázný, Martin (oponent)
Úvod: Pohybová aktivita by měla být součástí každodenního života. U diabetiků 1. typu je to však nejčastější příčina hypoglykemie. Pro správnou kompenzaci diabetu je tedy potřeba dbát na zásady, které pomohou hypoglykemiím předejít, aby měla aktivita pozitivní přínos. Cíl: Cílem diplomové práce je objasnit vliv pohybové aktivity na dlouhodobou kompenzaci diabetu 1. typu. Metodika: Kvantitativní analýzy se zúčastnilo 102 respondentů s diagnózou Diabetu mellitu 1. typu ve věku 19-69 let. Výzkum probíhal jako multicentrické šetření na dvou na sobě nezávislých pracovištích. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků týkajících se zejména pohybové aktivity a režimu diabetika. Data z dotazníků byla následně porovnávána s hodnotami glykovaného hemoglobinu (HbA1C), HDL cholesterolu a celkové denní spotřeby inzulinu u daných pacientů. Pro statistické zhodnocení byly použity analytické nástroje programu Microsoft Office (F-test a t-test). Výsledky: Byl pozorován signifikantní rozdíl v hodnotách HbA1C u osob cvičících do 2 hodin za týden oproti osobám cvičícím více než 2 hodiny za týden (62,72 mmol/mol vs. 56,12 mmol/mol p=0,0116). Signifikatní rozdíl byl pozorován také u hodnot HDL cholesterolu při srovnání osob cvičících více než 2x týdně a osob cvičíčích maximálně 2x týdně (1,85 mmol/l vs. 1,61 mmol/l, p=0,0119)....
|
|
|
Vysokohorská turistika u diabetiků s inzulinovou pumpou
Bytelová, Sophie ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Vysokohorská turistika u diabetiků s inzulinovou pumpou Cíle: Cílem práce je zjistit, zda je pro pacienty s diabetem mellitem 1. typu léčené inzulinovou pumpou vhodné podstupovat intenzivnější fyzickou aktivitu formou vysokohorské turistiky, dále jakým způsobem ovlivňuje intenzivnější fyzická aktivita hladinu glykémie a zda jsou pacienti schopni pracovat s pokročilými funkcemi inzulinové pumpy v praxi. Metody: Diplomová práce je koncipována jako observační studie na edukačním projektu firmy Medtronic. Jednodenního horského výstupu v délce cca 30 km, se na doporučení lékaře účastnilo 40 nenáhodně vybraných diabetiků ve věku 15 - 25 let mužského i ženského pohlaví. Bylo využito neinvazivních metod. Data byla získávána pomocí pozorování, záznamů probandů z inzulinových pump, glukometrů a z kontinuální monitorace, které dále byly vyhodnoceny pomocí PC programu CareLink Pro. Výsledky: Fyzická aktivita formou vysokohorské turistiky je vhodná pro pacienty s DM1 léčené na inzulinové pumpě. U 80% probandů nenastal rizikový stav hypoglykémie, a i když stanovenou normoglykémii pro výzkum splnil větší počet dospělých na rozdíl od dětí, tak tato FA má prokazatelný vliv na hladiny glykémie. Přináší také pozitivní přínos pro pacienty, poněvadž se naučí lépe pracovat s pokročilejšími funkcemi inzulinové...
|
|
|
Epigenetic regulation of DQB1 gene in patients with type 1 diabetes mellitus
Gécová, Dominika ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus 1. typu je multifaktoriálne autoimunitné ochorenie spôsobené postupnou deštrukciou beta buniek Langerhansových ostrovčekov pankreasu. Z genetického hľadiska tvoria podstatnú časť predispozície (40 - 50%) gény HLA II. triedy, ktorých molekuly prezentujú exogénne peptidy CD4+ T lymfocytom. Faktory prostredia hrajú taktiež dôležitú úlohu v etiopatogenéze T1DM. Jedným zo spôsobov komunikácie prostredia s genotypom je epigenetická regulácia vo forme metylácie DNA. Stupeň metylácie v regulačných oblastiach týchto génov môže výrazne ovplyvňovať úroveň expresie. Cieľ: Cieľom diplomovej práce bolo určiť metylačný stav jednotlivých alel HLA-DQB1 u pacientov s diabetes mellitus 1. typu a stanoviť ich expresiu. Metódy: Pacientom bol určený genotyp HLA II. triedy (HLA-DRB1, HLA-DQA1, HLA-DQB1) pomocou sekvenčne špecifických primerov. DNA bola ošetrená bisulfitom a amplifikovaná regulačná oblasť génu HLA-DQB1 a zaklonovaná do baktérií E.coli DH5α/XL1-Blue. Po overení boli pozitívne klony zaslané na sekvenáciu a výsledky podrobené analýze. RNA bola prepísaná do cDNA pomocou reverznej transkripcie a úroveň expresie bola určená pomocou kvantitatívnej PCR. Výsledky: Štatisticky významné rozdiely boli nájdené v celkovej metylácii alel DQB1*0201 a *0302 v úseku B. V jednotlivých metylačných...
|
|
|
Epigenetická regulace genů HLA II. třídy a jejich role u autoimunitních onemocnění.
Čepek, Pavel ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Abstrakt Úvod: Diabetes mellitus 1. typu (T1D) je multifaktoriální autoimunitní onemocnění, jehož incidence v Evropě neustále roste. Největší genetické riziko T1D je spojováno s geny HLA (lidské leukocytární antigeny) II. třídy. HLA II. třídy hrají klíčovou úlohu při regulaci imunitní odpovědi. Podílejí se na selekci T buněčného repertoáru v thymu a na prezentaci antigenních peptidů CD4+ T lymfocytům. Exprese genů HLA II. třídy je regulována pomocí regulačních sekvencích, které se nacházejí 150 - 300 párů bazí před místem iniciace transkripce. Polymorfismy v těchto regulačních sekvencích souvisí s rozvojem některých autoimunitních onemocnění. V oblasti promotorové sekvence genu HLA DQA1 bylo identifikováno několik různých promotorů HLA DQA1 (pojmenované jako alely QAP). Alely QAP jsou uchovávány souhlasně s haplotypem. Alely QAP mají různou promotorovou sílu a ovlivňují expresi dané alely genu HLA DQA1. Promotorová síla alel QAP může být ovlivněna methylací DNA. Cíle: Našim cílem bylo určit methylační profil promotorů genu HLA DQA1 a stanovit expresi jednotlivých alel genu HLA DQA1 u pacientů s T1D. Metody: Do studie bylo zahrnuto 30 diabetiků 1. typu (věkové rozmezí 21 - 76 let). Nejprve byl zjištěn jejich genotyp HLA II. třídy (HLA DRB1, HLA DQA1 a HLA DQB1) pomocí sekvenčně specifických primerů....
|
|
|
Specifické potřeby dítěte s onemocněním diabetes mellitus 1. typu v rámci povinné školní docházky
Polnická, Veronika ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce nazvaná Specifické potřeby dítěte s onemocněním diabetes mellitus 1. typu v rámci školní docházky, je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část se věnuje onemocnění diabetes mellitus. Dále především diabetu mellitu 1. typu a specifikům dětského diabetu. V praktické části jsem se zaměřila na zjišťování specifických potřeb dětí s onemocněním diabetes mellitus 1. typu, které navštěvují první stupeň základní školy. Informace pro výzkum byly získávány pomocí rozhovorů s rodiči těchto dětí. Předmětem zkoumání bylo také zjišťování míry spokojenosti rodičů s přístupem školy a také zda a co by si přáli na přístupu školy změnit. Dle odpovědí by všichni zaměstnanci školy měli vědět, že je dítě diabetik a umět mu pomoci při hypoglykemii. Dítě by mělo mít možnost seznámit s nemocí spolužáky, kdykoli reagovat na glykemii a v případě potřeby kontaktovat rodiče. Negativní zkušenost spojenou s diabetem si ze školního prostředí neslo 6 z 15 dětí. Stejný počet rodičů byl naopak s přístupem spokojen a nenašel nic co by si přál změnit. Rodiče by si přáli, aby byli učitelé více empatičtí a lépe edukováni. Jako didaktický výstup byla vypracována edukační přednáška pro zaměstnance školy k problematice vzdělávání dětí s DM1. KLÍČOVÁ SLOVA diabetes mellitus 1. typu, dítě s diabetem, hypoglykemie,...
|
|
|
Edukace pacientů s diabetes mellitus 1. typu v počítání sacharidů
Hanzlíčková, Květa ; Flekač, Milan (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Úvod Mnoho pacientů s diagnózou diabetes mellitus 1. typu (DM 1. typu) nemá dlouhodobě uspokojivou kompenzaci diabetu. Tento fakt může souviset s nedostatečnou edukací pacientů ohledně stravovaní, počítání sacharidů ve stravě a úpravou dávek inzulinu v návaznosti na sacharidový příjem. Cíle Cílem mé práce je průzkum informovanosti, motivovanosti a každodenní rutiny pacientů s DM 1. typu a zhodnocení dostatečnosti jejich edukovanosti v tématu. Použité metody Výzkum jsem prováděla pomocí anonymních dotazníků, určených pro pacienty DM 1. typu, ve dvou různých skupinách. První skupinu tvořili pacienti diabetologické ambulance v Kutné Hoře. Dotazník dostávali v tištěné formě pouze pacienti s 1. typem diabetu. Druhou skupinu tvořili členové skupin na sociální síti Facebook. Elektronických dotazníků bylo vyplněno 424. Výsledky Tím hlavním výsledkem této práce je zjištění, že 72 % pacientů není pravidelně reedukováno. Dalším důležitým zjištěním je také to, že 63 % dotázaných si nepočítá množství sacharidů ve stravě a je si jisto svým odhadem i přesto, že v odpovědích na otázky ohledně množství sacharidů byl značný rozptyl. Závěr Přesto, že většina pacientů uvedla, že se již v obsahu sacharidů v potravinách dobře orientuje a již je nepočítá, ale odhaduje, část odpovědí tomu příliš nenasvědčuje. Je vidět, že...
|
|
|
Nízkosacharidová strava v léčbě diabetes mellitus 1. typu
Němečková, Monika ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Hásková, Aneta (oponent)
Tématem diplomové práce je vliv nízkosacharidové stravy na léčbu onemocnění diabetes mellitus 1. typu. Jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém je pro pacienty nutné aplikovat inzulin. K úspěšné kompenzaci diabetu přispívá také výběr vhodných sportovních aktivit, dobrý zdravotní i psychický stav a především úprava stravovacích návyků. Tato práce poukazuje na nízkosacharidovou stravu jako na jednu z možností, jak se diabetici mohou stravovat. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část stručně popisuje onemocnění a představuje doporučenou a nízkosacharidovou stravu. V další části se zabývá také pohybovou aktivitou. Popisuje problematiku sportování lidí s diabetem, kteří jsou jak na běžné stravě, tak na stravě s omezeným množstvím sacharidů. Praktická část ukazuje výsledky z glukózových senzorů (Free Style Libre, Dexcom G6 a Medtronic), které kontinuálně měří hladinu krevního cukru. V praktické části bylo formou dotazníku osloveno osm respondentů s diabetem 1. typu, kteří přešli z doporučené stravy na nízkosacharidové stravování. Účelem dotazníku bylo posouzení vlivu přechodu na nízkosacharidovou stravu na kompenzaci diabetu, četnost hypoglykémií, spotřebu inzulinu i zvládání sportovních aktivit. Další součástí praktické části bylo porovnání základních...
|
host ::
RSS.