|
Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem
Šemberová, Daria ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
ŠEMBEROVÁ, DARIA. Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2015. Diplomová práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny a lexikálních germanismů do cizích jazyků na základě srovnání polského překladu románu Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše a jeho české předlohy. Teoretická část práce stručně pojednává o literární tvorbě Jaroslava Rudiše, stratifikaci českého i polského národního jazyka, obecné češtině a jejím využití v beletrii i uměleckém překladu, lexikálních germanismech v češtině a také základních otázkách překladu literárního díla. Praktická část práce se oproti tomu věnuje kritické analýze uměleckého překladu Rudišova románu do polštiny s ohledem na zmíněné jevy. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, obecná čeština, germanismus, vícejazyčnost, teorie překladu, adekvátnost, česká literatura 21. století, Rudiš, Jaroslav
|
|
Problematika spisovnosti se zřetelem k výuce češtiny jako cizího jazyka
Bulejčíková, Petra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Disertační práce nahlíží problematiku stratifikace českého národního jazyka z hlediska vyučování češtiny jako cizího jazyka. Teoretická část, která je i přes svoji obecnost co nejvíce vztahována k didaktice češtiny jako cizího jazyka nebo alespoň cizích jazyků, je pak doplněna o analýzu nahrávek autentické komunikace mezi českým mluvčím a cizincem. Zjištění, která z analýzy vyplynula, jsou lingvodidakticky aplikována v ukázkových plánech vyučovacích celků. První část práce se zabývá historií teorie spisovného jazyka a jsou v ní mimo jiné uvedeny postoje členů Pražského lingvistického kroužku k didaktice cizích jazyků, jak byly publikovány ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura v roce 1932. V teoretické části je nastíněna problematika definování spisovnosti či standardu, zmíněna je otázka diglosie a jsou prezentovány různé současné názory na směřování budoucí kodifikace. V souladu s didaktickým zaměřením práce jsou citována doporučení popisů referenčních úrovní češtiny jako cizího jazyka a také je charakterizován tzv. Foreigner Talk, včetně způsobu, jakým k cizincům hovoří čeští mluvčí. Dále je zjišťováno, zda je běžně mluvená podoba českého jazyka reflektována ve výuce češtiny jako cizího jazyka a ve vybraných učebnicích. Za účelem ověření podoby tzv. české Foreigner Talk byla nahrávána...
|
| |
|
Čeština slovenských mluvčích
Halušková, Dana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Čeština slovenských mluvčích analyzuje psané jazykové projevy v českém jazyce dvou mluvčích slovenského původu na základě poznatků o jazykovém transferu, semikomunikaci a typologii jazykových chyb. První část práce je věnována teoretickému vymezení problému, druhá část práce obsahuje stručné jazykové biografie obou mluvčích, zahrnující způsob osvojení češtiny a její užívání, a přináší výsledky chybové analýzy textů. Na základě prostudované literatury a získaných dat jsou vytvořeny kategorie chyb vyskytujících se v češtině slovenských mluvčích. Práce přináší přehled předpokládaných a jiných chyb v textech obou mluvčích, srovnání jejich výskytu a popis vybraných problematických jevů.
|
|
Spisovnost a nespisovnost v mediální komunikaci tištěných deníků a jejich vliv na diskuse o spisovném jazyce
Pospíšilová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu užívaných jazykových prostředků v tištěných médiích, konkrétně nejčtenějších celostátních deníků, z období druhého čtvrtletí roku 1993. V tomto roce totiž proběhla zásadní lingvistická konference na téma spisovná čeština a jazyková kultura. Analýza se zaměřuje především na takové prostředky, jež se neshodují se spisovnou varietou jazyka. Teoretická část práce pojednává o základních pojmech, jako jsou norma, kodifikace, národní jazyk a jeho variety, jejichž definice a pochopení rozdílných postojů k nim jsou důležité pro druhou, analytickou část práce. V té jsou pomocí kvantitativní obsahové analýzy rozebírány jazykové prostředky, které se vyskytují v textech tištěných médií, jsou nastíněny motivace jejich užití a jejich funkce. Získané poznatky jsou následně porovnány s příspěvky týkajícími se spisovné češtiny a kultury jazyka, které byly předneseny na olomoucké lingvistické konferenci v roce 1993. Práce poskytne jasnou představu o vlivu výskytu nespisovných jazykových prostředků ve veřejných sdělovacích prostředcích na téma akademických diskusí o spisovném jazyce.
|
| |
| |