|
|
Svalový metabolismus a jeho vliv na fyzickou zdatnost u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou
Brůhová, Zuzana ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Táborský, Petr (oponent)
Název práce: Svalový metabolismus a jeho vliv na fyzickou zdatnost u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou Cíl práce: Zjistit stav svalového metabolismu u pacientů začínajících a u pacientů dlouhodobě léčených hemodialýzou, zjistit zda se v daném časovém úseku bude u obou skupin měnit a v neposlední řadě posoudit jeho vliv na tělesnou zdatnost a kvalitu života HD pacientů. Metoda: Vyplnění anamnestické ankety a vyšetření tělesného složení pomocí bioimpedančního přístroje (BCM) u skupiny pacientů s chronickým selháním ledvin, kteří začínají být léčeni hemodialýzou a skupinou pacientů, kteří jsou hemodialýzou léčeni několik let. Porovnat výsledky obou skupin. Získat doplňující údaje ze zdravotnické dokumentace. Výsledky: Bylo zjištěno, že hemodialyzační léčba má vliv na stav svalového metabolismu ve smyslu snížení svalové hmoty (LTM). Závislost LTM se však na délce hemodialyzační léčby nepotvrdila. Ze studie vyplynulo, že pokud jsou pacienti výživově stabilizováni a pravidelně se věnují nějaké pohybové aktivitě, je úbytek svalové hmoty nižší než u jedinců, kteří mají pasivní způsob života. Klíčová slova: chronické selhání ledvin, hemodialýza, svalový metabolismus, fyzická kondice
|
|
|
Nejčetnější poruchy pohybového systému u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou
Jurová, Klára ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent)
Diplomová práce pojednává o poruchách pohybového systému hemodialyzovaných pacientů s chronickým selháním ledvin. Souhrně uvádí teoretické poznatky o nejčetnějších poruchách pohybového systému uremických pacientů, o jejich patofyziologických příčinách, klinických projevech, možnostech vyšetření a nejběžnějších léčebných postupech. Dále se zabývá odběrem anamnestických dat, fyzioterapeutickým vyšetřením hemodialyzovaných pacientů a vyhodnocením těmito postupy nasbíraných dat. Cílem této práce je potvrdit důležitost fyzioterapeutické intervence a začlenění fyzioterapeuta do multidiscilipnárního týmu zabývajícího se dlouhodobě hemodialyzovanými pacienty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Zásady výživy u pacientů v chronickém dialyzačním programu
MATĚJKOVÁ, Miroslava
Výživa hraje významnou roli v léčbě a zastavení progrese renálního onemocnění. Určujícím faktorem morbidity a mortality dialyzovaných pacientů je malnutrice, tedy podvýživa. U pacientů s renálním onemocněním často dochází ke sníženému příjmu potravy, a to vlivem nechutenství, deprese, ale také následkem chronického zánětu či nedostatečných antioxidačních mechanismů. Nevyhovující nutriční stav těchto pacientů musí být včas odhalen a řešen. Je třeba dbát na dostatečný příjem energie, bílkovin a vápníku a omezení příjmu draslíku, sodíku a fosfátu a také tekutin. Vhodná může být suplementace vitaminů a stopových prvků. Stav výživy by měl být pravidelně kontrolován. Výzkumná část práce dokládá závislost laboratorních hodnot na stavu výživy a také pozitivní vliv edukace na schopnost pacientů dodržovat zásady stravování.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Specifika ve výživě pacientů s chronickým selháváním ledvin v predialyzačním a dialyzačním programu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Chronická renální insuficience, často i přes nastavenou adekvátní léčbu, má tendenci se postupně zhoršovat až dospěje do stavu ledvinného selhání. Toto období nefrologické dispenzarizace může trvat různě dlouho. Ledviny během desítky let ztrácí svoji očišťovací schopnost, což vede k hromadění odpadních látek metabolismu v těle. Pokud primární renální onemocnění vygraduje do konečného stádia, je pacient odkázán na náhradní ledvinnou terapii v podobě hemodialýzy, peritoneální dialýzy nebo transplantace. Léčba ledvinného selhávání se odvíjí od stupně postižení renálních funkcí. S tímto faktem úzce souvisí i úprava stravovacích návyků. V první etapě nedostatečnosti se dieta nijak zvlášť neodlišuje od běžných zásad zdravého stravování. Teprve posléze dochází k postupnému omezování v příjmu jednotlivých nutrientů. Cílem této teoretické bakalářské práce bylo zmapování specifických nároků na výživu u pacientů, kteří se potýkají s chronickým selháváním ledvin a ještě nejsou zařazeny do dialyzačního programu, oproti jedincům, kteří již navštěvují dialyzační středisko a pravidelně podstupují očistu krve. K získání potřebných informací pro sestavení odpovídajícího jídelníčku bylo zapotřebí prostudování velkého množství naučné literatury. Čerpáno bylo jednak z vědeckých bibliografických publikací předních českých i zahraničních autorů. Dále bylo nutné hledat nejnovější poznatky, které pramení z randomizovaných multicentrických studií v odborných časopisech zaměřených na ledvinné nemoci a výživu. V neposlední řadě se vycházelo z Guidelines mezinárodních nadací, které se zabývají touto problematikou. Na základě zjištěných informací byla pro pacienty s chronickým selhávání ledvin vytvořena výživová doporučení, která jsou rozdělena na nízkobílkovinnou dietu při konzervativní terapii a na omezení v příjmu živin u pacientů zařazených do hemodialyzačního programu.
|
host ::
RSS.