|
|
Česká produkce nábytku 60. - 80. let 20. století - inspirace pro dnešek
Králová, Tereza
Práce si dává za cíl prostudovat produkci nábytku v Československu v období 60.-80. let 20. století, vyhodnotit přínosy těchto údobí a specifikovat pozitivní trendy pro současnou tvorbu. Práce popisuje historii a působení Spojených UP závodů napříč obdobím a jednotlivé proměny sektorových řad nábytku. Dále sleduje současnou produkci nábytku inspirovanou sledovaným obdobím. V druhé části práce je provedena rešerše pro vlastní návrh zařizovacího prvku, která pokračuje návrhem na vybranou sektorovou sestavu. V závěru práce je popsáno tvůrčí řešení, dále pak diskuze a závěr. K práci jsou přiloženy přílohy, které obsahují konstrukční řešení vybraného zařizovacího prvku navržené sektorové sestavy, kusovník, výpočet THN spotřeby materiálu a výpis použitého kování.
|
|
|
Vystupování neprofesionálních rockových kapel v Praze v letech 1973-1984
Razím, Tomáš ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Práce se zabývá vystupováním neoficiálních rockových skupin v Praze po zavedení rekvalifikací, které prakticky zlikvidovaly profesionální rockovou scénu v ČSSR. To mělo obzvlášť silný dopad na hlavní město, kde se o několik let dříve nejvíce projevil rozkvět tohoto žánru. Ten se dal posléze svobodně provozovat pouze jakožto záliba, i amatérským muzikantům však stála v cestě řada nařízení a především obecná nedůvěra k bigbítu. To mělo za důsledek velmi omezené možnosti vystupování, jelikož pořadatelé se obávali možných neblahých důsledků takovýchto akcí. Výzkum sleduje mechanismus a podmínky trvalejšího vystupování amatérských rockových kapel v Praze, a to přibližně do roku 1984. Tehdy se již projevily následky článku Nová vlna se starým obsahem, kterým vyvrcholila mediální a společenská kampaň zaměřená proti novým podobám rocku, ten samý rok byl navíc rozpuštěn Svaz hudebníků ČSR i se svým sekcemi, jež představovaly významnou oporu nezávislé kultury v ČSSR. Autor dochází k závěru, že ztížené podmínky bylo možné překonat osobní vytrvalostí, kreativitou a odhodláním riskovat ztrátu svého pracovního místa v případě neúspěchu. Tím bylo možné zdolat nejen úřední nařízení, ale především obavy z postihu za nekonformní vystupování a čilý zájem Státní bezpečnosti.
|
|
| |
|
|
Foreign Students in Czechoslovakia from 1960s and 1970s: Social Life and Relations to the Czechoslovak Population
Medvecová, Mária ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Cajthaml, Petr (oponent)
Práce se zabývá zahraničními vysokoškolskými studenty v Československu (pocházejícími z tzv. rozvojových zemí) v 60. a 70. letech 20. století. Ve středu zájmu práce je každodenní život těchto zahraničních studentů, jejich vzájemné vztahy a konflikty, jakož i jejich soužití s československým obyvatelstvem. Nejdříve bude zapotřebí precizovat obory, na nichž nejčastěji studovali zahraniční posluchači z tzv. rozvojových zemí, a podle toho určit univerzitní archivy, o jejichž materiály se bude opírat výzkum (předběžně lze počítat s výzkumem na Univerzitě Karlově a Univerzitě 17. listopadu v Praze). Kromě otázek studijních se práce zaměří na život studentů na kolejích, případné konflikty, účast na společných akcích (kulturních, společenských apod.), oslavách atd. Výzkum bude samozřejmě nutné kontextualizovat a zasadit do strategií a ambicí Československa v mezinárodní politice, zejména ve vztahu k tzv. rozvojovým zemím. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let
Chrpa, Jiří ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce "Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let" se zabývá situací v ČSSR a v NDR, které si byly mnoha svými chrakteristikami podobné, v období let 1985-1989, kdy zdejší komunistické režimy čelily krizi způsobené komplexem ekonomických, společenských a politických příčin. Nejprve jsou definovány tři základní oblasti, v nichž se problémy obou režimů projevovaly - hospodářské potíže, vztah vedení se společností a krize elit. Práce se věnuje také zahraničním vlivům působícím na zkoumané státy, mezi něž patří zejména změny v SSSR po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova. Dále popisuje podobu reakce vedení na projevy krize a opatření, která v této souvislosti byla podniknuta. Zatímco v Československu docházelo od roku 1987 k omezeným reformám týkajícím se především hospodářství, inspirovaným sovětskou perestrojkou, reakce NDR se sestávala hlavně z udržování stávajícího kurzu a snahy získat finanční prostředky na udržení životní úrovně. Velkým problémem pro oba režimy byla kromě stagnace hospodářství a potřeby reagovat na změnu kurzu sovětské politiky také aktivizace společnosti projevující se růstem počtu a intenzity protestů, který vyvrcholil na podzim 1989 a výrazně přispěl ke kolapsu obou režimů. Cílem práce je nalézt a popsat souvislosti mezi jednotlivými...
|
|
|
Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
Kabátová, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa" předkládá pohled na novou východní politiku (Ostpolitik) Spolkové republiky Německo vlády Willyho Brandta a Waltera Scheela v souvislosti s uzavřením Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa z roku 1974. Práce se věnuje domácí i východní politice SRN přelomu šedesátých a sedmdesátých let a historickému kontextu zkoumaného období. Předkládá také postoje a stanoviska obou aktérů smlouvy. Dále je v textu popsán obsah smlouvy a zhodnocen její význam.
|
|
|
Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století
Procházková, Lenka ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století" nabízí nový pohled na opoziční hnutí v NDR v období 1975-1985, který je založen na srovnání s opozičním hnutím v ČSSR. Práce zkoumá kontakty mezi představiteli opozice z obou zemí a možná témata jejich přeshraniční spolupráce v období od podpisu Závěrečného aktu KBSE až po nástup Michaila Gorbačova do čela SSSR. Ačkoliv východoněmecké opoziční hnutí vycházelo z jiných tradic než opoziční hnutí v ČSSR, mezi oběma skupinami existovaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let poměrně intenzivním kontakty a to především na individuální rovině. Jedním z klíčových témat východoněmeckého opozičního hnutí se stala mírová otázka. Prostor pro formování nezávislého mírového hnutí (a později i dalších občanských iniciativ) poskytla v NDR evangelická církev, která si na státních strukturách udržela určitou nezávislost. V ČSSR takováto instituce chyběla. Soudobý disent v ČSSR mnohem více využíval lidskoprávní potenciál Helsinského procesu. Přeshraniční spolupráce a projevy solidarity, které se rozvíjely především mezi reformními faráři obou evangelických církví, kritickou inteligenci a později i mládeží, by měly být vnímány především jako součást širšího procesu učení. Na...
|
|
|
Rozdíly v kvalitě městského českého bytového interiéru 70. let XX. stol a dnes
Králová, Tereza
Práce si dává za cíl porovnat studie interiérů městských bytů v Československu od 70. let 20. století se současnou bytovou situací. Popisuje politickou a společenskou situaci jednotlivých údobí členěných dle doby vzniku, dále pak stav nábytkářského průmyslu. Práce rozebírá bytovou situaci v socialistické společnosti a vybavenost jednotlivých místností dobových interiérů. Stejně tak rozebírá současnou bytovou situaci. Dle zvolených hodnotící kritérií dochází ke srovnání současného a socialistického městského bytového interiéru. Závěrem práce zhodnocuje přínos socialistické tvorby pro dnešní společnost.
|
|
| |
|
|
Postoj vedení ČSSR k hospodářským reformám za Gorbačovovy éry
Drobný, Adam ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V druhé polovině 20. století se Evropa vzpamatovávala ze světových válek a zdálo se, že vše špatné je za námi. Naneštěstí pro státy východní Evropy, ze kterých se následně staly satelity Sovětského svazu, to tak úplně neplatilo. Nejenže na území SSSR panovaly nelehké životní podmínky v podobě nesvobody, cenzury apod., ale na konci 70. let začaly gradovat také hospodářské problémy. Nastala čtyřicetiletá "doba temna", kterou ukončil až Michail Sergejevič Gorbačov. Tato práce se zabývá reakcí vedení ČSSR na Gorbačova a jeho politiku. Cílem je analýza přístupu komunistického vedení ČSSR k novým ekonomickým reformám.
|
host ::
RSS.