|
| |
|
|
Možnosti vazby softswitche Asterisk na pobočkové ústředny 4. generace
Halamík, Zdeněk ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Šilhavý, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o možnostech vazby softswitche Asterisk na pobočkové ústředny 4. generace. Jedná se o vytvoření sítě nové generace, tzv. NGN, v rámci konvergence stávajících telekomunikačních sítí na počítačové IP sítě. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. V úvodu je popsán generační vývoj pobočkových ústředen, princip digitalizace hlasu, kodeky a signalizace používané v TDM i VoIP sítích. Hlavním předmětem této práce je konfigurace softwarové ústředny Asterisk pro připojení k PBX Alcatel 4400 a k veřejné telefonní síti PSTN. Dalším cílem této práce byla konfigurace ústředny Alcatel a diagnostika a popis CCS a CAS signalizace na E1 rozhraní. V závěru diplomové práce jsou shrnuty výhody NGN sítí a jejich využití do budoucna.
|
|
|
Nabíjecí standardy v oblasti elektromobility
Novák, Michal ; Toman, Marek (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je provedena literární rešerše na téma nabíjecích standardů v oblasti nabíjení elektrických vozidel. V práci jsou uvedeny historické standardy objevující se v počátcích rozvoje elektrických vozidel a jejich následný vývoj. Hlavní částí práce je rozdělení nabíjecích standardů do kategorií podle normy IEC 62196, rozdělení podle způsobu nabíjení a použitých specializovaných standardizovaných konektorů a zásuvek. Dále je popsán princip a potřebný hardware pro zajištění komunikace při nabíjení jak střídavým proudem tak i stejnosměrným proudem.
|
|
| |
|
|
Bilanční výpočty pro technologie CCS
Kotráš, Pavel ; Lisý, Martin (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá technologií CCS. V první části je popsán hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý. Druhá část se zaměřuje na popis technologie CCS a možných metod záchytu oxidu uhličitého a jiných plynů. Třetí část je věnována výpočtům pro aplikaci technologie CCS, konkrétně vysokoteplotní karbonátové smyčce, na reálnou hnědouhelnou elektrárnu. Na konci práce je celková bilance elektrárny, která zahrnuje srovnání s využitím a bez využití technologie CCS.
|
|
|
Metody a technologie pro záchyt oxidu uhličitého v průmyslových provozech
Rek, David ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Sukačová, Kateřina (vedoucí práce)
Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře negativně ovlivňuje život na naší planetě. Lidstvo řeší vyvstalý problém prostřednictvím nadnárodních organizací, které motivují průmyslové podniky k rozvoji inovativních řešení v oblasti navyšování energetické efektivity a snižování množství produkovaných emisí. Nejvíce jsou zasaženy energeticky náročné sektory průmyslu, ke kterým se řadí i průmysl keramický. Diplomová práce si zakládá na důkladné rešerši odborné literatury, zejména vědeckých článků. V teoretické části je čtenář uveden do problematiky zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, poté jsou představeny technologie zachycení, uložení a využití tohoto emisního plynu. Následně se práce zaměřuje na jednu z inovativních technologií – mikrořasové bioreaktory. Praktická část posuzuje využitelnost mikrořasových bioreaktorů pro záchyt emisního oxidu uhličitého v jednom z výrobních závodů společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. realizující se v keramickém průmyslu. Trubicový bioreaktor o objemu 2000 m3 by zpracoval 3,75 % CO2 produkovaného klíčovým zařízením provozu – rozprachovou sušárnou, přičemž se vyprodukuje 367,92 t mikrořasové biomasy za rok.
|
|
|
Metody a prespektiva odstraňování oxidu uhličitého z emisí zdrojů v ČR
Pulkrábek, Jan ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
S přibývající frekvencí výskytu problémů způsobených globální změnou klimatu se vědecká obec snaží najít možná řešení omezení emisí skleníkových plynů do atmosféry. Za jedno z možných řešení tohoto problému se považuje systém na separaci, transport a dlouhodobé ukládání CO2, anglicky zvaný CCS z Carbon Capture and Storage. Tato práce je literární rešerší problematiky CCS s cílem zjistit možné využití CCS v ČR. Je zde základně popsán systém CCS, dále je brán zřetel na možná rizika pro životní prostředí s ním spojená a na závěr jsou shrnuty perspektivy nasazení této technologie v ČR.
|
|
|
Návrh sprejové kolony pro zachycení CO2
Veselý, Filip ; Malý, Milan (oponent) ; Cejpek, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá způsoby, jakými lze zachytit CO2 vznikající v energetice a průmyslových závodech a omezit tím jeho koncentraci v atmosféře. Práce se věnuje především technologii čištění spalin po spalování pomocí sprejových kolon. Po rešerši separačních procesů a již provedených experimentech jsou uvedeny výhody a nevýhody jednotlivých řešení. Následuje rešerše jednotlivých komponent laboratorní sprejové kolony, jejich zhodnocení a výběr nejlepšího řešení. Hlavním výstupem práce je poté vlastní ideový návrh laboratorní sprejové kolony, který je dimenzován pro použití na Fakultě strojního inženýrství v laboratoři sprejů k dalšímu výzkumu. Návrh byl proveden s ohledem na optické experimenty se sprejem, bylo uvažováno s prostorovými možnostmi laboratoře a použitelnými finančními zdroji.
|
|
|
Carbon Capture Storage/Utilization
Šuráň, Michal ; Baláš, Marek (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou CCS a CCU. Konkrétním cílem práce je rešerše problematiky záchytu, transportu, uložení a zpracování oxidu uhličitého. Důraz je kladen především na technologie spojené se spalováním fosilních a biomasových zdrojů. V první části jsou popsány přeměny paliva a po nich navazující separační technologie. Druhá část popisuje přepravu CO2. V třetí a čtvrté kapitole jsou popsány metody uložení a využití oxidu uhličitého. Poslední oddíl se zaměřuje na problematiku záchytu CO2 s využitím biomasových zdrojů.
|
|
|
Inženýrská řešení pro zmírnění klimatické změny - metody aplikovatelné v místě zdrojů skleníkových plynů
Remeková, Valentína ; Jedelský, Jan (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce bolo spracovanie rešerše na tému inžinierskych riešení na mitigáciu klimatickej zmeny aplikovateľných v mieste vzniku skleníkových plynov. V prvej časti bola opísaná základná problematika zmeny klímy. Ďalej boli rozobraté technológie CCS (Carbon capture and storage), ktoré slúžia na zachytávanie a sekvestráciu oxidu uhličitého, a možné spôsoby separácie CO2 zo spalín. Tretia kapitola opisuje technológie CCU (Carbon capture and utilization), ktoré zachytený uhlík ďalej využívajú ako produkt. Budúcnosť týchto technológii a ostatné metódy znižovania emisií sú doplnené v nasledujúcej časti. Okrem technologických výziev sa s problematikou klimatickej zmeny spája aj finančná náročnosť riešení, a táto časť bola spracovaná v kapitole päť. Na konci práce boli zhrnuté výhody, nevýhody, zistenia a nedostatky vo výskume plynúce z rešerše.
|
host ::
RSS.