|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Vztahy jižních a západních Čech v době římské a v době stěhování národů
HEGER, Pavel
Předložená práce se pokouší o shrnutí dosavadních poznatků o osídlení jižních a západních Čech z doby římské a doby stěhování národů. Základem pro vypracování této práce bylo stručné shrnutí obecných informací týkajících se doby římské a doby stěhování národů a soupis veškerých lokalit, nalezišť a jednotlivých sídelních komponent. Druhá část práce se věnuje porovnání obou regionů na základě vybraných památek, kdy byly sledována hustota nálezů v obou krajích, průřez vybranými nálezy, přírodní podmínky lokalit. V poslední části se nachází pokus o shrnutí získaných poznatků.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Význam pohřebních rituálů v sekularizované společnosti
MACHÁČEK, Stanislav
MACHÁČEK, S. Význam pohřebních rituálů v sekularizované společnosti. České Budějovice, 2016. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra teologických věd. Vedoucí práce ThLic. M. Vlčková, Th.D. Práce se zabývá významem pohřebních rituálů v sekularizované společnosti, přibližuje význam pohřebních rituálů v archaických a tradičních kulturách a v současné době. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy rituál a pohřební rituál, z nichž práce vychází. Dále je pozornost věnována historii pohřbívání na našem území a podobě pohřebních rituálů v české lidové tradici včetně zvláštností ve způsobu pohřbívání v minulosti. Na historii pohřbívání a pohřebních rituálů navazuje popis typů pohřebních obřadů v současnosti a způsobů pohřbívání. Následuje přiblížení proměn sekulárních pohřebních obřadů ve 20. století a pohřební rituály vybraných etnických menšin v České republice. Předposlední kapitola pojednává o rituálech a památce zesnulých. Práce je zakončena kapitolou věnovanou významu pohřebních rituálů v sekularizované společnosti.
|
|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
|
|
Psychologické aspekty umírání a smrti
Staňková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty umírání a smrti. Jejím cílem bylo zmapovat představy dnešních lidí týkající se smrti a umírání (popř. získat jakousi mentální reprezentaci smrti). Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejprve smrti a umírání a oblastem, které se s tímto tématem pojí. Dále se věnuje dvěma v této oblasti relativně novým tématům, a to tématu smrti v psychologii a oblasti nejrůznějších druhů explanace smrti včetně jejich psychologického vysvětlení. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu (konkrétně metodami polostrukturovaného rozhovoru, volnými asociacemi a okrajově rozborem kresby) na představy lidí o smrti, dále na to, jak si lidé smrt vysvětlují, na jejich zkušenosti a pocity vztahující se k tématu, na jejich přání i obavy. Získaná zjištění jsou kvalitativního charakteru a byly získány od celkem 28 respondentů. Výsledky empirické části by mohly poskytnout cenný psychologický materiál v oblasti, která je stále pokládána v dnešní společnosti za tabu. Mohly by pomoci prohloubit rozvoj výzkumu v oblasti, která bude vzhledem ke stárnutí populace stále aktuálnější. Klíčová slova: smrt, umírání, truchlení, pohřbívání, smrt v psychologii, spiritualita, smrt a náboženství, posmrtný život, spiritismus, zážitky...
|
|
|
Vnímání fenoménu smrti: výzkum pohřebních rituálů
Hříbalová, Marta ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem smrti a jeho tabuizací v moderní české společnosti. Názor na to, zda je smrt tabu či nikoli, rozděluje nejen společnost, ale i vědce zabývající se společenskými otázkami. V první části předkládá argumenty obou názorových proudů rozborem relevantní odborné i beletristické literatury. Další část práce je věnována vlastnímu výzkumu, jehož cílem bylo zjištění, jaké postoje zaujímají ke smrti a pohřebním rituálům informátoři z mladší střední generace a povahu a rozsah pohřebních rituálů prováděných v České republice, především v Praze. Výzkum využívá kvalitativní metody, především metodu zúčastněného a nezúčastněného pozorování při pohřebních obřadech a polostrukturované rozhovory s vybranou skupinou informátorů. Zaměřuje se na zjištění, zda informátoři o smrti mluví, navštěvují hřbitovy a vykonávají rituály, vztahující se k zemřelým blízkým osobám. Na základě syntézy získaných poznatků práce předkládá pohled na tabuizaci smrti jako dva rozdílné fenomény lišící se podle vztahu k zesnulému.
|
host ::
RSS.