|
|
The effect of material prosperity on happiness: Evidence from Europe
Rečková, Dominika ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Easterlinův paradox poukazující na relativně stálou úroveň štěstí s rostoucími příjmy v čase, ačkoliv se zdají být v časovém průřezu zkorelované. Práce rozšiřuje běžnou analýzu příjmů a odhaluje povahu korelace mezi materiální prosperitou a štěstím, se stal v posledních letech žhavým tématem mezi ekonomy. Série 15 OLS, ordered probit a ordered logit modelů společně s 35 kvantilovými regresemi poskytuje komprexní analýzu možných příčin štěstí. Výsldky ukazují signifikantní korelace mezi materiální prosperitou a štěstím, a mezi štěstím a společenským životem. Vzali mezi příjmy a štěstím vypadá nelineárně a je ovlivněn mnoha faktory. Bylo zjištěno, že štěstí závisí na relativní výši příjmů a socio-policickém prostředí, což vysvětluje Easterlinův paradox. JEL klasifikace D6, 124, 131 , J31 K líčová slova Štěstí, Blahobyt, Životní spokojenost, Veřejná poli tika, Materiální prosperita, Referenční hodnota, Nerovnost Rozsah práce Počet znaků: 164,391 Počet znaků bez mezer: 139,106
|
|
|
Measuring the Index of Constructive External Engagement: ICEE for the Czech Republic
Svitáková, Lucie ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
V této práci vypočítáme Index of Constructive External Engagement (ICEE) pro Českou republiku. Nejprve představíme teorii indexu a prodiskutujeme jeho rozdíly s Commitment to Development Index, ze kterého ICEE vychází. Poté opatříme potřebná data a vypočítáme skóre ICEE pro Českou republiku. Následně provedeme diskuzi konečného výsledku společně s výsledky jednotlivých komponent. Nakonec vytvoříme originální porovnání ICEE s ostatními souvisejícími pracemi abychom zjistili skutečnou současnou vypovídající hodnotu tohoto indexu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Důsledky nových způsobů měření blahobytu pro doporučení hospodářské politiky
Hrnčířová, Kristýna ; Štika, Pavel (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Současná hospodářská politika, upřednostňující především hospodářský růst jako podmínku růstu blahobytu, je konfrontována s empirickými zjištěními, že populace přes tuto snahu není vždy spokojenější. Tato práce zkoumá kromě hospodářského růstu i další významné ekonomické ukazatele jako nezaměstnanost a inflaci, jejich vzájemné vazby a souvislosti těchto ukazatelů se spokojeností obyvatel. Uvádí, z jakých důvodů je vývoj zmíněných veličin důležitý pro spokojenost obyvatel a do jaké míry lze spokojenost pomocí těchto veličin ovlivnit. Veličiny jsou zkoumány z pohledu ekonomie hlavního proudu a ekonomie a štěstí. Na závěr tato práce shrnuje současné závěry předních ekonomů na možné přehodnocení hospodářské politiky tak, aby lépe reflektovala současné empirické poznatky. Klíčová slova: Hospodářská politika, subjektivně pociťované štěstí, blahobyt, příjem, nezaměstnanost, inflace, Easterlinův paradox
|
|
|
Assessment of quality of life and public services in Bučovice
Machálková, Kateřina
Cílem této diplomové práce je "Posouzení kvality života a spokojenost s veřejnými službami ve města Bučovice". Teoretická část je založena na základních informacích o termínu ,,kvality života" a jeho posouzení. Praktická část je zaměřená na průzkum spokojenosti života respondentů ve vybraném městě. Na základě průzkumu byla definována praktická doporučení pro zastupitelstvo obce, které by mělo zlepšit kvalitu života ve městě Bučovice.
|
|
|
Jsou obyvatelé západní Evropy spokojenější než obyvatelé Evropy východní?
Čermák, Jiří ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Za cíl mé diplomové práce jsem si stanovil zjištění odpovědi na otázku, zda jsou obyvatelé západní Evropy spokojenější než obyvatelé Evropy východní. Životní úroveň těchto regionů chci porovnávat na základě indexů životní úrovně. Dále chci ve své práci zjistit, do jaké míry je štěstí měřitelné, pokud vůbec měřitelné je. Evropa v době hospodářské krize ukázala, že jednotlivé země snížily růst hrubého domácího produktu oproti předchozím rokům. Vypovídá ale vůbec tento ekonomický ukazatel něco o štěstí národů? Zobrazuje spokojenost a blahobyt obyvatel? Je možná určitá spojitost mezi HDP a štěstím obyvatel? Jaké jsou ukazatele, které jsou schopny nám tuto otázku zodpovědět? Podstatnou částí mé práce bude srovnání jednotlivých indexů životní úrovně a dále budu specifikovat, co vlastně životní úroveň znamená, jaké jsou její složky. V praktické části se chci věnovat komparaci reality v jednotlivých oblastech lidského života, které souvisí s životní úrovní a porovnávat tyto údaje mezi národy západních a východních ekonomik evropských států.
|
|
|
Racionalizace amerického sociálního státu v 80. a 90. letech 20. století
Dusil, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá změnami přístupu k sociálnímu státu USA v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo jeho klasické (liberální) pojetí zastíněno racionálnějším přístupem konzervatismu. Prezident Reagan chtěl skrz snížení počtu příjemců dávek ukončit trend růstu nákladů sociálního zabezpečení. Svými ustanoveními však zapříčinil snížení pracovních pobídek příjemců sociálních dávek a značný pokles příjmů těchto lidí. Prezident Clinton spolu s opatřeními pozitivně motivujícími k práci omezil způsobilost k pobírání sociálních dávek a zapříčinil výrazné změny v chování skupin obyvatel na těchto příjmech nejvíce závislých. Dopady těchto opatření na americkou společnost a změnami blahobytu různých skupin obyvatel se zabývá analýza v závěrečné části práce. Z jejích závěrů vyplývá, že Clinton dokázal dobrých hospodářských podmínek konce 20. století využít lépe než Reagan. Svou sociální reformou totiž zapříčinil významnější pokles v počtu příjemců pobírajících sociální dávky, který byl zároveň doprovázen zlepšením životních podmínek amerických občanů -- zvýšením soběstačnosti díky větší pracovní participaci a poklesu chudoby.
|
|
|
Vykořisťování zemí subsaharské Afriky: mýtus, nebo realita?
Rychetský, Petr ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent)
Cílem práce je podrobit analýze objem bohatství, které každoročně opouští region subsaharské Afriky. Teoretická část práce představuje jednotlivé teoretické koncepty, které se dotýkají tématu práce. V praktické části je věnován prostor nejprve samotnému výpočtu částky peněz, jež subsaharské státy každoročně opustí. Následně je velikost tohoto bohatství jednak poměřována v závislosti na ekonomickém charakteru a stupni rozvoje jednotlivých zemí, zároveň je také zkoumán původ těchto peněz z hlediska jednotlivých odvětví ekonomiky. Práce přináší odpověď na otázku, které důvody stojí za tím, že region subsaharské Afriky odevzdá světu každým rokem nemalé bohatství. Práce ukazuje, že existuje vztah přímé úměry, v rozdílu mezi HDP a HNP, jež reprezentuje velikost odlivu bohatství, a bohatstvím vybrané země, neboť bohatší státy vděčí za svůj rozvoj zahraničním investicím, přičemž výnosy z těchto investic putují do bohatých zemí mimo Afriku. O nejméně bohatství přichází proto ty nejchudší státy, naopak nejvíce náchylné ke ztrátě prostředků jsou bohatší země závislé na těžbě nerostných surovin.
|
|
|
Ochrana životního prostředí jako otázka zvyšování blahobytu v EU
Kinský, Roman
Bakalářská práce zkoumá vliv ochrany životního prostředí na blahobyt v zemích EU a současné přístupy k ekonomickému vývoji, blahobytu a ochraně životního prostředí. Pomocí statistických metod, země nejprve porovnávány s využitím proměnných charakterizující blahobyt. V dalším kroku bude zahrnut ekologický rozměr a výsledky budou porovnány s předchozími, z čehož budou vyvozeny závěry o vlivu kvality životního prostředí na blahobyt v zemích EU.
|
|
|
Životní úroveň britských a španělských spotřebitelů
Gašperčíková, Denisa
Bakalářská práce se zabývá problémem měření životní úrovně za využití ukazatelů popisujících pouze její materiální stránku, mezi které patří zejména HDP. Sleduje ukazatele materiální životní úrovně a taktéž alternativní ukazatele životní úrovně. Dále popisuje účast Britů a Španělů na cestovním ruchu. Potřebná data čerpá ze sekundárních zdrojů. Provedené dotazníkové šetření přináší subjektivní názory obyvatel obou zemí na jejich životní úroveň, zaměřuje se zejména na faktory, které ovlivňují také spotřebitelské chování při výběru dovolené. Sekundární a primární data jsou uvedena do vzájemného kontextu a doplněna o doporučení pro subjekty cestovního ruchu.
|
|
| |
host ::
RSS.