|
|
Vliv typu atomizačního média na kvalitu spalování kapalných paliv
Bojanovský, Jiří ; Skryja, Pavel (oponent) ; Bělohradský, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na experimentální zjištění vlivu atomizačního média na charakteristické parametry spalování kapalných paliv, konkrétně methylesteru řepkového oleje. Měření probíhalo na horizontální, vodou hlazené spalovací komoře. K rozprašování paliva byl použit pneumatický způsob atomizace užitím effervescentní trysky. Jako atomizační médium byl během zkoušek použit tlakový vzduch a přehřátá pára. Spalování probíhalo při GLR = 15, 20 a 25 %. Měřené a sledované parametry spalování zahrnovaly emise NOx a CO, teplotu spalin, rozložení teplot v horizontální rovině symetrie spalovací komory, rozložení tepelných toků z horkých spalin do stěny spalovací komory, stabilitu hoření bez podpory stabilizačního hořáku, usazování paliva na dně spalovací komory a tvar a barvu plamene. Z výsledků zkoušek vyplývá, že při atomizaci paliva tlakovým vzduchem je dosaženo vyšší termické účinnosti o přibližně 6 %, zároveň však dochází k navýšení emisí NO o 15 mg/mN3 v důsledku zvýšení teplot v plamenu v porovnání s přehřátou párou.
|
|
|
Současné konstrukce dvou-médiových trysek
Dostal, Jan ; Golitko, Lukáš (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukcí dvoumédiových trysek. Hlavním úkolem je kategorizovat trysky, především setřídit a popsat současné typy dvoumédiových trysek s vnitřním směšováním. V této práci jsou popsány provozní výhody/nevýhody a složitost konstrukcí vybraných trysek. Práce také porovnává trysky s ohledem na kvalitu a způsob atomizace. Na základě získaných znalostí byla vytvořena výkresová dokumentace dvou vybraných trysek s vnitřním směšováním.
|
|
|
Návrh a konstrukce průhledné trysky pro vizualizaci a měření vnitřního proudění
Sapík, Marcel ; Fojtlín, Miloš (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a konstrukcí průhledné trysky ke zkoumání vnitřního proudění kapalin. Cílem byl návrh možných řešení konstrukce a následné vypracování výkresové dokumentace pro umožnění samotné výroby. V teoretické části jsou popsány základy atomizace včetně vlastností kapalin a popisuje základní optické metody pro vnitřní proudění v trysce. V rešeršní části je vybráno několik konstrukčních řešení, kterými je inspirována výsledná podoba trysky. Její konstrukce je rozpracována v poslední části, ta obsahuje popis postupu, výrobní výkresy i obrazovou dokumentaci včetně 3D modelu.
|
|
|
Testování průhledného modelu tlakové vířivé trysky
Sapík, Marcel ; Pech, Ondřej (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Obsahem práce je zprovoznění průhledného a zvětšeného PMMA modelu tlakové vířivé trysky, což zahrnuje výběr pracovních kapalin a přípravu testovací sestavy, která by umožňovala použití optických metod (LDA, PDA, PIV, vysokorychlostní vizualizace). Teoretická část popisuje základní teorii rozprašování, optické měřicí metody a zabývá se problematikou šíření světla v opticky složitých soustavách. Její součástí je také rozsáhlá rešerše průhledných kapalin a materiálů zvětšených modelů použitých v experimentech, jejichž častým cílem bylo dosažení shody indexů lomu světla. V praktické části je věnována pozornost přípravě testovací sestavy a jsou zde zpracovány testy chemické koroze několika vybraných kapalin na materiál PMMA včetně shrnutí zkušeností s jejich použitím, neboť docházelo k neustálému poškozování materiálu. Následovalo několik LDA měření za použití kerosinu, p-cymenu, 1-bromnaftalenu a vody, kdy byl zhodnocen vliv rozdílu indexů lomu na výsledky. Ukázalo se, že k pozorovatelnému ovlivnění nedochází, je-li rozdíl indexu lomu mezi materiálem trysky a kapaliny malý. Dále byla provedena vizualizace vnitřního proudění pomocí vysokorychlostní kamery. Praktickou část uzavírají odběry statického tlaku v komoře trysky, kdy byl měřen tlakový poměr na stěnách komory i v její ose. Měřením bylo potvrzeno, že tlak na stěnách komory je konstantní a liší se v závislosti na vzdálenosti od osy komory.
|
|
|
Studium možností zmatňování povrchu pro účely 3D skenování
Franke, Jakub ; Mendřický, Radomír (oponent) ; Koutecký, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zmatňujícími nástřiky pro účely 3D skenování, které jsou vytvářeny pomocí nástřikové pistole, jejíž základ tvoří vibrující membránový atomizér a ofukovací vzduchová pistole. Jako zmatňující materiál je použita suspenze oxidu titaničitého a alkoholu. Práce popisuje vliv procesních parametrů tohoto nánosového zařízení, které se přímo podílí na tvorbě matnícího nástřiku. Mezi ty lze zařadit například typ použité suspenze nebo nastavení vzduchové pistole. Součástí této práce byla také analýza charakteristik vytvořeného spreje, kdy bylo využito fázového Dopplerovského anemometru. Deponované nástřiky byly poté vyhodnocovány na základě měření jejich tloušťky a jejich vlivu na 3D skenování. Výsledkem práce bylo dosažení takové vrstvy povlaku, která měla tloušťku menší než 1 µm a zároveň která měla dobré optické vlastnosti pro samotné 3D skenování. Odchylka zachyceného mračna bodů vůči referenční rovině byla pod hodnotou 0,0011 mm.
|
|
|
Vstřikovací systémy raketových motorů
Vrbica, Kryštof ; Cejpek, Ondřej (oponent) ; Malý, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá konstrukcí trysek raketového motoru na kapalné látky. Teoretická část popisuje dělení do skupin a princip funkce raketových trysek. Následující rešeršní část detailně rozebírá nejčastěji využívané trysky včetně jejich možných verzí. Tato část se týká souosých, čepových a impinging trysek. Důraz je kladen na výtokový součinitel, chování spreje a definici optimální geometrie pro kvalitní atomizaci. Práce je zakončena návrhem zkušebních trysek a jejich experimentálním porovnáním. Testována je souosá tryska a dvě verze impinging trysky s ohledem na chování spreje, jejich výtokové součinitele, Sauterův střední průměr a rychlost kapek. Součástí práce jsou návrhové výkresy potřebné pro výrobu experimentálních trysek.
|
|
|
Sklízení mikrořas
Drozd, Jiří ; Naď, Martin (oponent) ; Lošák, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá mikrořasami a jejich vlastnostmi. V rámci práce byla provedena rešerše využívaných mikrořas a zkoumány možnosti pěstování v oblasti střední Evropy. Dále byly analyzovány metody sklízení a sušení mikrořas a proveden experiment s využitím perspektivní metody sušení sprejovou sušárnou. V rámci rešerše byly zjištěny vlastnosti a možnosti využití mikrořas. Byly zkoumány různé druhy mikrořas, jejich nutriční hodnoty a možnosti využití v rozsáhlém spektru aplikací. Zkoumány byly také možnosti pěstování mikrořas v oblasti střední Evropy, včetně využití odpadních vod a obnovitelných zdrojů energie. Analyzovány byly metody sklízení a sušení mikrořas. Byly zkoumány výhody a nevýhody různých metod, jako je například flokulace, centrifugace, a sušení sprejovou sušárnou. Experiment byl proveden s využitím metody sušení sprejovou sušárnou. Výsledky experimentu ukázaly, že tato metoda je efektivní a umožňuje dosáhnout vysoké kvality a čistoty sušených mikrořas. Práce se také zabývá možnostmi dalšího vývoje a využití mikrořas. Byly popsány možnosti využití mikrořas jako potravinových doplňků a jako alternativy k tradičním zdrojům bílkovin. Zmíněny byly také možnosti využití mikrořas v oblasti farmacie a kosmetiky. Závěrem, tato práce přinesla informace o využívání mikrořas a metodách pěstování, sklízení a sušení. Z výsledků práce lze usoudit, že mikrořasy mají velký potenciál pro další vývoj a využití v různých odvětvích průmyslu.
|
|
|
Vliv přesnosti a způsobu výroby na rozprašování kapalin pomocí tlakových vířivých trysek
Lebeda, Kryštof ; Cejpek, Ondřej (oponent) ; Malý, Milan (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem nepřesností a způsobu výroby na kvalitu rozprašování u tlakových vířivých trysek. Nejprve jsou nastíněny základní principy atomizace. Poté jsou zmíněny sledované parametry rozprašování, u tlakových vířivých trysek. Následuje rešerše dostupných studií, zkoumajících ovlivnění vybraných parametrů nepřesnostmi a způsobem výroby. V praktické části bylo provedeno vyhodnocení dat z měření tlakových vířivých trysek s vadami na výstupním otvoru, trysek s různou drsností povrchu a trysek vyrobených pomocí 3D tisku. Náklon a vyosení výstupního otvoru trysky významně snížily kvalitu rozprašování. Vliv drsnosti u konvenčně vyráběných trysek na kvalitu atomizace nebyl zaznamenán. Použitím 3D tisku pro výrobu trysek došlo ke zhoršení jemnosti atomizace. Sražení hrany výstupního otvoru podporovalo rozevření kužele spreje, avšak nemělo vliv na jemnost atomizace.
|
|
|
Nový atomizátor pro AAS na principu plazmového výboje typu dielectric barrier discharge
Novák, Petr ; Kratzer, Jan (vedoucí práce) ; Kanický, Viktor (oponent)
Byla provedena podrobná optimalizace podmínek atomizace arsenovodíku v novém typu atomizátoru pro atomovou absorpční spektrometrii s generováním hydridů (HG-AAS). Jedná se o plasmový atomizátor pracující na principu plasmového výboje s dielektrickou bariérou (DBD). Použití Ar jako plasmového plynu o průtoku 60 ml min-1 při výkonu DBD atomizátoru 17 W jsou optimální podmínky pro atomizaci arsenovodíku. Citlivost (0,48 s ng-1 As) i detekční limit (0,16 ng ml-1 ) dosažené v DBD jsou srovnatelné s externě vyhřívaným křemenným multiatomizátorem (MMQTA), který byl zvolen jako model běžně používaných atomizátorů hydridotvorných prvků v HG-AAS. Byl zkoumán vliv hydridotvorných prvků (Se, Sb, Bi) na stanovení As v MMQTA a DBD. DBD atomizátor vykazuje lepší odolnost vůči interferencím než MMQTA. Dále byl optimalizován a validován způsob prekoncentrace arsenu přímo v DBD atomizátoru, kdy je dosaženo záchytu analytu přídavkem kyslíku do DBD plazmatu a následně je zachycený analyt uvolněn po uzavření přívodu kyslíku. Bylo dosaženo 100 % účinnosti prekoncentrace a dosaženo řádového zlepšení detekčního limitu (0,01 ng ml-1 As, doba prekoncentrace 300 s).
|
|
|
HG-AAS s atomizací v plazmovém výboji s dielektrickou bariérou: optimalizace metody a analytické aplikace
Zurynková, Pavla ; Kratzer, Jan (vedoucí práce) ; Kanický, Viktor (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo optimalizovat podmínky atomizace hydridu antimonu v novém plazmovém atomizátoru s dielektrickou bariérou (DBD) s následnou detekcí atomovou absorpční spektrometrií. Bylo zjištěno, že nejvhodnějším plazmovým plynem pro atomizaci stibanu v DBD atomizátoru je argon, jeho optimalizovaný průtok byl 50 ml min-1 při výkonu DBD plazmatu 30 W. Dále byly určeny základní analytické charakteristiky DBD atomizátoru, které byly porovnány s charakteristikami běžně používaného křemenného atomizátoru (QTA). Sledována byla také odolnost těchto atomizátorů vůči interferencím arsenu, selenu a bismutu. Mez detekce dosažená v DBD atomizátoru (0,15 ng ml-1 Sb) byla srovnatelná s mezí detekce v QTA (0,14 ng ml-1 Sb). V závěrečné části této práce byla studována možnost prekoncentrace antimonu v DBD atomizátoru. Účinnost prekoncentrace činila 102 ± 6 %.
|
host ::
RSS.