|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Každodennost renesančního aristokrata pohledem Václava Budovce z Budova
Jochová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Práce si klade za cíl přiblížit každodennost aristokrata v raném novověku, na příkladu osudů Václava Budovce z Budova. Zároveň chce uceleně pojednat o jeho životě a přinést o něm dosud neznámá fakta. Nejprve budou krátce nastíněny základní biografické údaje. Následně se hlouběji zaměřím na jednotlivé aspekty každodenního života aristokrata jako je výchova, vzdělání, kavalírské cesty, svatba a manželství, kariéra, majetek a úvěrové podnikání, pojetí volného času a v neposlední řadě vnímání smrti.
|
|
|
Bratři Alois a Filip ze Sternbergu. Edice vybrané korespondence aristokratů 2. poloviny 19. století
Tomsová, Petra ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
PředkládanábakalářskáprácepředstavujerodinnoukorespondencibratrůAloisea FilipazeSternberguzjejichcestydo Neapolea Říma(1876)azpařížského pobytu(1878).Práceseskládáz(1)historickéhoúvodua(2)kritickéedice dvaadvacetidopisůvsouběžnémdvojjazyčnémpodání(původnízněníapřeklad). První částpojednáváocestováníšlechticů,věnujeseoběmahlavním protagonistůmajejichcestám.Zevrubnějsourozebrányobazahraničnípobyty, kterézachycujeedičníčást.Nechybíanalýzakorespondencepoobecné,formální atematickéstránce.Prácisedicíusnadňujípodrobnérejstříky. Dopisyzachycujíkaždodenníživotmladýchšlechticůnacestáchapřispívají kvelmimáloprobádanémutématuaristokratickýchvýpravvedruhépolovině19. stoletíjakožtopozůstatkukavalírskýchcest.Současněmohoupodávatsvědectvío danédobě,navštívenýchmístechavneposlednířaděošlechtickékorespondenci jakopramenipropoznáníživotníhostyluelitnívrstvyRakousko-Uherska. KLÍČOVÁSLOVA Sternbergové,aristokracie,korespondence,19.století,Rakousko-Uhersko
|
|
|
Knihovny knížat Lichnovských
Nebeská, Barbora ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Mašek, Petr (oponent)
Knihovny knížat Lichnovských se v současné době skládají ze dvou celků. Jde o hlavní rodovou majorátní knihovnu uloženou na zámku v Hradci nad Moravicí a o menší knihovní celek pocházející původně ze zámku v Chuchelné. Tato diplomová práce se zaměřuje na tisky 16.-18. století a jejím cílem je obsahová a provenienční analýza knihovního fondu Lichnovských ve vymezeném období. V úvodu je věnována pozornost například problematice signaturních řad či otázce, zda se chuchelenský fond skládá z knih, které náležely do osobního vlastnictví Lichnovských. V navazujících částech je vysvětleno omezení práce na vybraná století, s čímž souvisí otázka obecné problematiky zpracování zámeckých knihoven. Pozornost je též věnována historii rodu Lichnovských. V krátkosti je popsána lokace knihovny v zámeckém objektu a poté již následují stěžejní části práce a to kapitoly Obsahová analýza fondu zámecké knihovny v Hradci nad Moravicí a Provenienční analýza fondu zámecké knihovny v Hradci nad Moravicí. Kapitola věnovaná provenienci je složena ze dvou částí. V té první jsou identifikováni původci provenienčních stop z rodu Lichnovských. Hlavní pozornost je věnována Robertu Lichnovskému, jenž se nejvíce zasloužil o chod rodové majorátní knihovny. Druhá část se zaměřuje na provenienční stopy spřízněných rodů a též na...
|
|
|
Sternbergové - aristokratická společnost v "dlouhém 19. století"
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce Sternbergové. Aristokratická společnost v "dlouhém 19. století" se soustředí na výzkum života příslušníků mladší, českošternberské linie hraběcího rodu Sternbergů. Autorka sleduje osobnost Zdeňka Sternberga († 1900) jako vlastníka a úspěšného správce dominií Radnice, Český Šternberk a Jemniště. Na příkladu jeho synů Aloise († 1907) a Filipa († 1924) se snaží poukázat na problematiku šlechtických sňatků, zabývá se mimo jiné hodnotami, jež hrály důležitou roli při výběru vhodné životní družky aristokrata a sleduje osud svobodného Aloise i rodinný život jeho mladšího bratra Filipa. Stranou nezůstává ani soukromý svět tří Zdeňkových dcer. Na příkladu Zdenky Schönbornové († 1915) a Kunhuty Lobkowiczové († 1916) líčí autorka život vdaných šlechtičen, v případě jejich nejmladší sestry Karolíny († 1930) je nastíněn osud svobodné a bezdětné dámy z urozené společnosti. Projevy svébytného životního stylu aristokracie jsou rovněž sledovány ve šlechtických zájmech a zábavách (cestování, lov, jezdectví, umělecké zájmy, sport, hry, četba, divadlo aj.). Závěr studie odkrývá dědické spory po roce 1900.
|
|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
|
|
Zámecká knihovna zámku Sychrov - historie a složení fondu
Trykarová, Markéta ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
v češtině: Tématem diplomové práce je knihovna zámku Sychrov, která patřila knížecímu rodu Rohanů. Cílem práce bylo vyhodnotit provenienční, tematické, jazykové i množstevní zastoupení jednotlivých titulů. V úvodu je vyložen cíl práce a její struktura. Následující kapitoly se stručně věnují historii sychrovského zámku a též historii rodu Rohanů, a to především linii Rohan-Guémené, neboť z této rodové linie pocházejí ti členové rodu, kteří se usadili na zámku Sychrov. Detailněji je zde pojednáno o těch reprezentantech rodu, kteří měli na tvář a složení zámecké knihovny podstatný vliv. Čtvrtá kapitola je věnována samotné zámecké knihovně na Sychrově a seznamuje s katalogy, počtem knih v knihovně, roky vydání dokumentů, informacemi o nejstarších a nejmladších titulech, jazykovém složení fondu knihovny a dochovanými exlibris, supralibros a vlastnickými vpisky. Nejobsáhlejší pátá kapitola se zabývá obsahovou charakteristikou fondu zámecké knihovny na Sychrově. Šestá kapitola je věnována srovnání fondu sychrovské zámecké knihovny s knihovními fondy dvou jiných šlechtických rodů - rodu Beaufort-Spontin a rodu Mensdorff-Pouilly. V sedmé kapitole následuje statistika, která poskytuje detailní přehled zpracovaných dat. Následují přehledné tabulky, které rekapitulují roky vydání, počty a podíly titulů v...
|
|
|
Arnošt Schwarzenberg - život šlechtice ve 20. století
Juhaňáková, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
5 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá životními osudy Arnošta prince ze Schwarzenbergu (1892-1979). Dvacáté století bylo stoletím zvratů a změn. Všechny události bouřlivého 20. století se výrazně promítly i do Arnoštova života. Tak, jak se měnila doba, měnily se i jeho osudy. Arnošt se narodil do rodiny orlických Schwarzenbergů, jejíž kořeny sahají až do počátku 12. století. Členové Arnoštovy rodiny zaujímali v rámci Rakousko-uherské monarchie významné postavení. Na základě toho se také dostalo Arnoštu princi Schwarzenbergovi náležité výchovy a vzdělání. Období první světové války strávil mladý Schwarzenberg jako rakouský voják na frontách v Haliči, Itálii, ale i u císařského dvora ve Vídni. Po roce 1918 si Schwarzenberg musel najít své místo v občanské společnosti nově vzniklého Československa. V roce 1936 se díky dědictví po strýci Bedřichovi II. stal velkostatkářem a snažil se pečovat o své panství v Tochovicích. Během druhé světové války musel bránit Tochovice před nacistickou mocí a po konci války zase sebe a svou českou národnost. Po únoru 1948 zůstal Arnošt jako jediný z rodiny Schwarzenbergů v komunistickém Československu. Přišel o veškerý majetek, dvakrát skončil v komunistickém vězení a přesto odmítl odejít. Cílem této práce je ukázat na životě a osudech Arnošta Schwarzenberga všechny zvraty,...
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
host ::
RSS.