|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex ( Aplikace teorie regionálního bezpečnostního komplexu na geopolitický region Arktida v rámci širší diskuse regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti)
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce se zabývá případem Arktidy, která v rámci mezinárodního systému představuje svébytný geopolitický region, jehož geostrategický význam se v důsledku klimatických změn, technologického pokroku a nových poznatků o enormím ekonomickém potenciálu oblasti co do nerostných surovin (v první řadě ropy a zemního plynu), bohatých rybolovných lokalit a perspektivních koridorů pro transoceánské plavby v posledních letech dramaticky zvyšuje. Region je analyzován z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na Arktidu smysluplně nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Rigorózní práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými...
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Economic development of the Canadian Arctic and the impact of mining on Inuit
Švecová, Marianna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a porovnávaním troch hlavných období vo vývoji ťažby nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej dopadov na domorodých Inuitov, začínajúc 50. rokmi 20. storočia a končiac administratívou premiéra Harpera v rokoch 2006 až 2015. Ťažba nerastných surovín ako prostriedok, cez ktorý vláda podnikala svoju víziu ekonomického rozvoja oblasti zahájeného "Severnou víziou" premiéra Diefenbakera, sa stala tiež nástrojom na integráciu Inuitov do modernej kanadskej spoločnosti. Zapojenie do systému zamestnania v baniach však malo na populáciu Inuitov hlboké socio-ekonomické následky, ktoré sú v komunitách viditeľné dodnes. Kým však v počiatkoch ťažobných aktivít bol prístup vlády k integrácii pôvodných obyvateľov značne kolonialistický, v druhej sledovanej fáze sa postoj vďaka politickej agitácii Inuitov začal meniť. No hoci sa počas neoliberálnej éry postupne formoval spoločný dialóg a rovnoprávne postavenie inuitskej a majoritnej kanadskej kultúry, federálna vláda naďalej vidí v kanadskej Arktíde najmä jej ekonomický potenciál, zatiaľ čo životné podmienky Inuitov dlhodobo ostávajú na nízkej úrovni.
|
|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex. Aplikace teorie regionálních bezpečnostních komplexů na geopolitický region Arktida
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá tématem geopolitického regionu Arktida z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na geopolitický region Arktida nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji v rámci studia mezinárodní bezpečnosti jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Diplomová práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými modifikacemi, které vycházejí vstříc kritikům konceptu, klasifikovat jako vznikající regionální bezpečnostní komplex, jehož sekuritizační vazby jsou zatím stále poměrně slabé, nicméně intenzita bezpečnostní dynamiky v regionu má zřetelně stoupající trend a do budoucna lze očekávat výrazné zvýšení bezpečnostních interakcí v regionu. Klíčová slova: Arktida,...
|
|
|
Změny mořského ledu v Arktidě z pohledu globální klimatické změny
Škopan, Viktor ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Oblast Arktidy je jednou z nejcitlivějších oblastí Země vůči klimatickým změnám. Teplota v Arktidě za posledních několik desetiletí vzrostla o více než dvojnásobek globálního průměru a pohybuje se zhruba o 4 řC výše ve srovnání s teplotou na začátku průmyslové revoluce, ke které došlo koncem 18. století. S vysokou pravděpodobností lze říct, že za takto dramatickou změnu může antropogenní činnost. Mořský zámrz na tyto změny reaguje poklesem plochy, tloušťky, stáří a dalších parametrů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v letních měsících, kdy dochází k průměrnému zmenšování plochy mořského zámrzu o 12,8 % za dekádu. Došlo také k výraznému poklesu stáří mořského ledu. Před čtyřiceti lety představoval mořský zámrz, starší čtyř let, 30 % celkové plochy pokryté mořským zámrzem, přičemž dnes takto starý led tvoří pouze 2 %. K rychlému oteplování Arktidy a vyššímu tání mořského ledu výrazně přispívají pozitivní zpětné klimatické vazby. Příkladem může být snižující se albedo (odrazivost) Severního ledového oceánu, které kvůli zmenšujícímu se mořskému zámrzu odráží mnohem méně slunečního záření, což přispívá k rychlejšímu oteplování oblasti a vyššímu tání mořského ledu. Modely ukazují, že oteplování Arktidy bude v budoucnu pokračovat, a dá se předpokládat, že koncem století budou teploty v Arktidě o 10 řC...
|
|
|
Northern Sea Route communication for 21st Century?
Kregl, Jan ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Severní mořská cesta je námořní komunikace spojující Evropu s Asií podél arktických břehů Ruské federace. Po dlouhá desetiletí jsou v námořní dopravě využívány tytéž komunikace, celkový objem přepravy však stále roste a Suezský či Panamský kanál by tak brzy mohly dosáhnout svých maximálních kapacit. Aby bylo možné předejít přehlcení a paralyzaci těchto klíčových strategických bodů, bude zapotřebí hledat nové, alternativní komunikace, které alespoň částečně uleví těmto přetíženým trasám. Severní mořská cesta může být až o čtyřicet procent kratší v porovnání se Suezskou trasou a nabízí tak značnou časovou úsporu. Vedle toho přináší tato komunikace mnoho dalších výhod, pojí se s ní však i četná negativa a její další rozvoj naráží na mnohé překážky. V této práci jsem nejprve shrnul historický vývoj, kterým trasa prošla a následně jsem se snažil analyzovat a rozebrat rozličné aspekty této námořní cesty. Nastíněna je také současná situace v námořní dopravě a další alternativní komunikace. S těmi je pak Severní mořská cesta porovnána a jsou akcentovány její klady i zápory. Rozvedena je rovněž i úvaha o tom, zda-li může tato námořní trasa představovat komunikaci pro 21. století a jaký je její nejpravděpodobnější budoucí vývoj. V závěru jsou pak rovněž zodpovězeny následující výzkumné otázky: Jak ovlivňují...
|
|
|
Dlouhodobé změny mořského ledu v Arktidě
Lysenko, Anastasia ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Práce shrnuje znalosti o mořském ledu v Arktidě, jeho vlastnostech, podmínkách a procesu vzniku. Popisuje také klima Arktidy a jeho změny od počátku 20. století. Práce ukazuje, jak a proč je arktický mořský led důležitý pro klima celé naší planety, a že klimatický systém je velmi propojený. To znamená, že pokud například dojde k zásadním změnám mořské ledové pokrývky nebo změnám klimatu, tak se vliv těchto změn může projevit i v úplně jiné oblasti, což je projevem tzv. kaskádového bodu zvratu. Proto se tato práce také dotýká tématu zpětných vazeb a ukazuje, že stanovení množství a typu mořského ledu v Severním ledovém oceánu je zásadní pro zlepšení našich znalostí a pochopení polárního počasí a dlouhodobých výkyvů klimatu. Klíčová slova: klimatická změna, mořský led, teplota, Arktida
|
host ::
RSS.