|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Slavík, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který byl zaveden do českého trestního řádu v roce 2012. Dohoda o vině a trestu představuje alternativní způsob vyřízení trestních věcí. Dohodu uzavírá státní zástupce a obviněný za současného zohlednění zájmů poškozeného. Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Státní zástupce navrhne pro obviněného adekvátní trest za tento skutek, přičemž konečnou verzi dohody schvaluje soud. Pro obviněného tento procesní postup znamená zmírnění trestu výměnou za prohlášení o spáchání skutku. Výhodou pro orgány činné v trestním řízení je zkrácené a zjednodušené trestní řízení. Mezi další výhody řešení trestních věcí formou sjednání dohody o vině a trestu lze zařadit úsporu nákladů spojených se standardním řízením před soudem a ochrana poškozených. Institut dohody o vině a trestu pochází z angloamerické právní kultury, kde je jedním z pilířů trestního procesu. V českých podmínkách jde ale o institut cizí a kontroverzní, který je podroben silné kritice hlavně ze strany právních teoretiků. Cílem mé práce je zhodnotit, jestli dohoda o vině a trestu může být hojně využívaným institutem i v České republice, nebo se jedná o institut natolik cizorodý, že se v českých podmínkách nemůže...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Dimitriadisová, Šárka ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je relativně nový institut trestního práva procesního, kterým je dohoda o vině a trestu. Tento institut byl do českého právního řádu zakotven novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností ke dni 1. září 2012 a účelem jeho zavedení bylo zrychlení a zefektivnění trestního řízení a zároveň odbřemenění soudů, které jsou v důsledku značného množství nových nápadů přetížené. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována systémovému zařazení dohody o vině a trestu v trestním řádu a jeho postavení z hlediska odklonů s přihlédnutím k principům restorativní a retributivní justice. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem zavedení dohody o vině a trestu do české právní úpravy a procesem jejího přijetí. Zároveň je v této kapitole pojednáno argumentech ve prospěch i neprospěch dohody o vině a trestu, se zvláštním zřetelem na základní zásady trestního řízení. Ve třetí kapitole je ve dvou částech podrobně rozebrána právní úprava dohody o vině a trestu, první část je věnována procesu sjednávání dohody o vině a trestu a druhá pak řízení o schválení dohody o vině a trestu před soudem. Čtvrtá kapitola je věnována stručnému popisu fungování institutu dohody o vině a trestu ve Velké Británii s přihlédnutím k rozdílům mezi kontinentálním...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šaćirović, Adéla ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který se stal součástí právního řádu České republiky dne 1. září 2012 - účinností osmdesáté třetí novely trestního řádu, která byla provedena zákonem č. 193/2012 Sb. Dohoda o vině a trestu představuje alternativní způsob vyřízení trestních věcí. Jak již vyplývá z jejího samotného názvu, jedná se o sjednání dohody mezi státním zástupcem a obviněným, případně i poškozeným, jejímž předmětem je řešení otázky viny a trestu. Nezbytným předpokladem její platnosti je následné schválení sjednané dohody o vině a trestu soudem. Při konstrukci zákonné úpravy určitého institutu je vždy potřeba věnovat pozornost výhodám a nevýhodám, které budou tento institut pravděpodobně provázet, přičemž pozitiva musí pochopitelně převážit nad negativy a pokusit se je co nejvíce minimalizovat. Jednoduše řečeno, daný institut musí přinést více dobrého, nežli zlého. Primárním cílem mé práce je zejména představit komplexní právní úpravu dohody o vině a trestu, zhodnotit klady a zápory provázející dohodu o vině a trestu a upozornit na specifika, nedokonalosti a výkladové nejasnosti stávající právní úpravy. Práce je strukturována do sedmi kapitol, přičemž v úvodních kapitolách se nejprve zabývám problematikou dohody o vině a trestu v širších souvislostech, její pozicí v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Předložená rigorózní práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního procesu vnesen novelou trestního řádu, zákonem č. 193/2012, s účinností od 1.9. 2012. Za inspirační vzor byl pro českou právní úpravu vzat institut angloamerického práva "guilty plea", který byl v pozměněné podobě přizpůsoben českému právnímu prostředí. Český zákonodárce se výraznou měrou odklonil od některých zásadních teoretických východisek známých ze zahraniční právní praxe a stanovil pro aplikaci dohody o vině a trestu v trestním řádu podmínky, které oprávněně vyvolávají otázky, zda nachází institut dohody o vině a trestu v českém právním řádu své místo. Práce je členěna do 6 kapitol. Úvodní kapitola se zabývá systémovými a ideovými východisky dohodovacího řízení a shrnuje důvody, proč je postupně původně angloamerický institut dohody o vině a trestu implementován do mnoha právních řádů systémů kontinentálního práva. Druhá kapitola nabízí shrnutí cenné mezinárodní judikatury a představuje dohodovací řízení z pohledu Evropského soudu pro lidská práva. Třetí kapitola se věnuje právní úpravě dohody o vině a trestu v jiných právních řádech kontinentální Evropy, přičemž hlavní pozornost je věnována právní úpravě v sousední Slovenské republice. Čtvrtá kapitola odkrývá restorativní charakter institutu dohody...
|
|
|
Vybrané problémy trestního postihu mladistvých
Adam, Josef ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Rigorózní práce se zabývá vybranými otázkami trestního postihu mladistvých. Cílem je zanalyzovat určité instituty trestního práva mladistvých, zejména problematiku jejich trestní odpovědnosti, sankce za protiprávní jednání mladistvých se zaměřením na jejich výchovné prvky, dále na ochranu soukromí a seznámení se s restorativní justicí. Analýza je prováděna ve světle historické vývoje právní úpravy trestání mladistvých v České republice, zejména formou porovnání s úpravou z roku 1931, která byla inspirací pro stávající zákon o soudnictví ve věcech mládeže. V rámci celé rigorózní práce kladu důraz na prvky restorativní justice a větší podíl výchovných prvků.
|
|
|
Aktuální otázky institutu dohody o vině a trestu
Hájek, Tomáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Institut dohody o vině a trestu byl implementován do českého trestního práva zákonem č. 193/2012Sb., který nabyl účinnosti 1. září 2012. Institut patří mezi odklony lišící se od standardního trestního řízení. Důvodem zavedení byla snaha o zvýšení efektivity trestního řízení. Obecně je tento institut typický pro common law, nicméně několik států s kontinentálním systémem práva již zavedlo dohodu o vině a trestu do trestního práva - například: Španělsko, Německo, Itálie a Slovensko. Obzvláště Slovenská dohoda o vině a trestu zásadně konstituovala podklad pro českou verzi dohody o vině a trestu. Inspirací pro vybrání tohoto tématu pro moji diplomovou práci se stala stáž na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 4. Zde jsem měl možnost osobně se zúčastnit procesu sjednávání dohody o vině a trestu. Práce je členěna do 6 kapitol, které jsou doplněny osobními zkušenostmi ze stáže. Každá z kapitol pojednává o odlišných aspektech institutu. Obsahem první a druhé kapitoly jsou důvody přijetí institutu, detailní analýza de lege lata a také zde řeším otázku, zda je dohoda v rozporu se základními zásadami trestního řízení. Rozlišujeme dvě fáze sjednávání dohody. První fáze je mezi státním zástupcem a obviněným, který je zastoupen obhájcem. Následující druhá fáze je soudní, kde soudce potvrdí nebo odmítne...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Pišvejc, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem mé diplomové práce je dohoda o vině a trestu. Institut dohody o vině a trestu byl do českého právního řádu zakotven na základě novely trestního řádu č. 193/2012 Sb., která přinesla vedle samotné právní úpravy dohody o vině a trestu rovněž rozšíření možnosti aplikace tzv. odklonů v trestním řízení. Přijetím této novely zákonodárce sledoval zvýšení efektivity trestního řízení. Z hlediska struktury je moje diplomová práce rozdělena do tří základních kapitol. Předmětem první kapitoly je provedení krátkého představení jednotlivých odklonů v trestním řízení, mezi které se dohoda o vině a trestu řadí, s důrazem na změny provedené zákonem 193/2012 Sb. V závěru této kapitoly je uvedeno statistické využití jednotlivých druhů odklonů. V rámci druhé kapitoly se zabývám analýzou platné právní úpravy institutu dohody o vině a trestu tak, jak je obsažena v platném znění trestního řádu. Druhou kapitolu jsem rozdělil do více podkapitol, v nichž jsem se zejména pokusil provést vymezení dohody o vině a trestu, dále se zabývám historií tohoto institutu, podmínkami jeho aplikace a postupem při uzavírání dohody o vině a trestu s důrazem na jeho jednotlivé fáze. V poslední kapitole je provedeno srovnání institutu dohody o vině a trestu s francouzskou právní úpravou, které má za cíl poskytnout inspiraci pro případné...
|
host ::
RSS.