|
|
Vztah advokáta a klienta podle mandátní smlouvy
Čabanová, Lucie ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
Vztah advokáta a klienta podle mandátní smlouvy Lucie Čabanová Účelem této práce je popsat vztah mezi advokátem a klientem, který vzniká na základě mandátní smlouvy upravené v Obchodním zákoníku. Nicméně, některá práva a povinnosti mohou vzniknout také na základě Zákona o advokacii a stavovských předpisů, a protože se jedná o zvláštní právní předpisy, budou mít tato pravidla přednost. Existují také další způsoby vzniku vztahu mezi advokátem a klientem. Jsou jimi rozhodnutí soudu o ustanovení advokáta a určení advokáta Komorou. V této práci se zaměřím zejména na úpravu mandátní smlouvy, práv a povinností z ní vyplývajících, ale zmíním také pravidla vztahující se k dalším způsobům vzniku právního vztahu mezi advokátem a klientem. Vztah, který zde vzniká, má velmi specifickou povahu. Ačkoliv se na první pohled může zdát, nejedná se o vztah čistě ekonomický, ale o vztah, který je protkán řadou sociálních, osobních a etických vazeb. Tato práce se skládá ze čtyř kapitol. Kapitola první je kapitolou úvodní a vysvětluje některé klíčové pojmy jako advokát, klient, evropský advokát a právní rámec, ve kterém advokát poskytuje svoje služby. Kapitola druhá se soustředí na vznik právního vztahu advokáta a klienta a je rozdělena do dvou částí. Část první popisuje vznik právního vztahu mezi advokátem a klientem na základě...
|
|
|
Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce s názvem Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice je přispět do prozatím ne příliš rozvinuté diskuse o profesní etice právníků, která se v České republice odehrává. V první části práce představuje čtenáři základní terminologickou výbavu oboru, čímž mu usnadňuje orientaci v navazující problematice. Ústřední náplň druhé části práce tvoří analýza rozhodovací praxe orgánů nadaných kárnou (disciplinární) pravomocí v kárných řízeních vedených se soudci, státními zástupci a advokáty. Třetí část nabízí čtenáři ukázku konkrétnějšího uvažování o profesní etice právníků. Na příkladu povolání soudce a jeho užívání sociálních médií demonstruje "klasické" zvažování určité situace, při kterém jsou sneseny argumenty ve prospěch i proti řešení a při kterém o vhodnosti vybíraného řešení rozhoduje vzájemné zvážení a porovnání argumentů.
|
|
| |
|
|
Přínosy a limity Cochemského modelu z pohledu pracovníka OSPOD.
Skálová, Blanka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Dvorná, Marie (oponent)
Diplomová práce s názvem "Přínosy a limity Cochemského modelu z pohledu pracovníka OSPOD" pojednává o rodinách procházejících úpravou poměrů a o odbornících, kteří s rodinou v tomto ohledu spolupracují. Diplomová práce se zabývá popsáním Cochemského modelu tak, aby výstupy byly co nejužitečnější především pro sociální pracovníky pracující na OSPOD, ale i pro jiné odborníky, kteří se s rodinou podílejí na procesu úpravy poměrů. Obsah může sloužit také jako informativní podklad pro rodiče procházející obdobím rozchodu/rozvodu, pokud mají nezletilé dítě. Cílem magisterské práce je zjistit, jak sociální pracovníci OSPOD na vybraných městských částech Prahy vnímají využití Cochemského modelu, zda a jakým způsobem s ním pracují. Záměr výzkumu je inspirovat se poznatky z dobré praxe a odkrýt špatné zkušenosti sociálních pracovníků.
|
|
|
Povinné zastoupení advokátem v komparativním pohledu
Fořt, Jaroslav ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem povinného zastoupení v civilním procesu sporném. Tedy situací, kdy musí být strany takového sporu povinně zastoupeny advokátem. Diplomová práce poskytuje ucelený pohled na tento institut a jeho úpravu de lege lata včetně exkurzů do úpravy povinného zastoupení mimo civilní proces. Dále provádí komparaci s historickou úpravou povinného zastoupení na území dnešní České republiky a dále také komparaci se zahraniční právní úpravou, konkrétně s úpravou povinného zastoupení v procesním kodexu rakouském, německém a slovenském. Diplomová práce klade důraz na úpravu povinného zastoupení de lege ferenda. Vedle úvah nad jednotlivými aspekty možné budoucí úpravy a obecnou prospěšností či naopak zápory zavedení povinného zastoupení provádí komparaci jednak s návrhem zákona o hromadném řízení a jednak s Věcným záměrem Civilního řádu soudního. Ačkoliv jeden z návrhů je ke dni uzavření rukopisu této diplomové práce již v režimu legislativního procesu a druhý je spíše souborem základních tezí znění určených k další diskuzi, zavádí oba návrhy do českého civilního procesu povinné zastoupení také jinak než v dovolacím řízení, což je možno bez přehánění označit za zásadní změnu koncepčního charakteru. Ve své poslední kapitole se diplomová práce věnuje vybraným otázkám úzce spjatým se...
|
|
|
Role advokáta v civilním procesu
Sedláček, Miroslav ; Macková, Alena (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou role advokáta v civilním procesu. Ta by měla být pojímána vždy tak, aby advokát jako právní odborník přispíval k naplnění spravedlnosti a zároveň byl uskutečněn základní cíl civilního procesu, tj. zajistit efektivní ochranu práv a zákonem chráněných zájmů jednotlivých osob. Práce je uvedena základními východisky, která zahrnují zejména vymezení pojmů civilního procesu a postavení advokáta, včetně historických souvislostí vývoje role advokáta na našem území. Stěžejní partie práce následně pojednává o jednotlivých způsobech zastoupení účastníka řízení v civilním procesu a roli advokáta v jeho jednotlivých druzích. Dále je provedeno rovněž srovnání se zastoupením v řízení před Soudním dvorem Evropské unie. V profesní činnosti advokáta hraje svoji roli také dodržování jistých etických principů, na něž je v práci poukázáno, stejně jako na základní východiska odpovědnosti advokáta. Závěr práce přináší zamyšlení nad možnostmi advokátského procesu de lege ferenda, s cílem upozornit zejména na pozitiva, ale i negativa daného řešení. KLÍČOVÁ SLOVA Advokát, civilní proces, advokátský proces
|
|
|
Meze zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta v trestním řízení
Svoboda, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Meze zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta v trestním řízení Abstrakt Zákonem uložená povinnost mlčenlivosti advokáta je v současné době skloňována nejen v odborných diskuzích. Zvýšená pozornost věnovaná tomuto institutu mu nicméně nesvědčí. Množí se názory, že je zneužíván pro vlastní prospěch advokáta či k zakrývání trestné a jiné deliktní činnosti, což má za následek zvyšování tlaku státu na narušení povinnosti mlčenlivosti. Ten se projevuje systematickými či individuálními pokusy o jeho prolomení či vede k odmítání ochrany důvěrného vztahu mezi advokátem a jeho klientem, který je nezbytným předpokladem pro poskytnutí právní pomoci. Práce podrobně popisuje smysl a účel institutu povinnosti mlčenlivosti advokáta a jeho postavení v právním řádu. Její pozornost je zaměřena zejména na oblast trestního práva, ve které je nejvíce ohrožen, a proto je rovněž zevrubně analyzována aplikace a ochrana tohoto institutu v trestním řízení. Aby mohl být smysl uvedených ustanovení trestního řádu výstižně objasněn, je tak v práci činěno především z pohledu praxe. Za tímto účelem práce poměrně hojně čerpá z judikatury, ale také z konkrétních trestních kauz. Největší pozornost je v práci věnována právní úpravě prohlídek prostor sloužících k výkonu advokacie, neboť právě při jejich provádění jsou pokusy orgánů činných v...
|
|
|
Vzájemný vztah advokáta a klienta při poskytování právních služeb
Kotula, Tomáš ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vzájemného vztahu advokáta a klienta při poskytování právních služeb a specifiky, kterými se tento právní vztah vyznačuje. Hlavním cílem této práce je komplexně analyzovat a interpretovat právní vztah mezi advokátem a klientem včetně práv a povinností, které advokát a klient v rámci tohoto vztahu vůči sobě mají. A v návaznosti na to poukázat na nejpodstatnější souvislosti, aspekty a specifika takového vztahu, a to rovněž v kontextu soudní judikatury a kárných rozhodnutí České advokátní komory. Tato práce se skládá z šesti základních částí. V první části jsou vymezeny základní pojmy, jež jsou pro účely této práce stěžejní. Dále jsou také rozebrány předpoklady pro výkon advokacie a povolené formy výkonu advokacie. Druhá část se věnuje jednotlivým způsobům vzniku právního vztahu mezi advokátem a klientem a s tím související předsmluvní povinností advokáta odmítnout poskytování právních služeb. Stěžejní součástí této práce je část třetí, jež je zaměřena na rozbor konkrétních práv a povinností advokáta a klienta a na vymezení konkrétních podrobností. V rámci této části je rovněž vymezena jednak advokátní etika, jednak povinnosti advokáta vůči jiným subjektům než je klient, ať už jsou to soudy a jiné orgány veřejné moci a ostatní advokáti. Část čtvrtá se věnuje dalším...
|
|
|
Vybrané aspekty povinnosti mlčenlivosti advokátů
Lhotáková, Františka ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Vybrané aspekty povinnosti mlčenlivosti advokátů Abstrakt Jednou ze stěžejních povinností advokáta je závazek zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Nejedná se však o žádné privilegium advokáta, nýbrž o závazek chránit práva a oprávněné zájmy svých klientů. Povinnosti mlčenlivosti může být advokát zproštěn pouze klientem či právním nástupcem klienta. K omezení či prolomení této povinnosti by mělo docházet výjimečně, a to pouze v zákonem stanovených případech. V posledních letech lze však v České republice pozorovat snahy ze strany zákonodárců a jiných subjektů o prolamování povinnosti advokátní mlčenlivosti. Hlavním cílem této práce je rozbor právní úpravy institutu advokátní mlčenlivosti. Pozornost je věnována úpravě obsažené především v zákoně o advokacii, v relevantních ustanoveních trestního řádu a ve stavovských předpisech ČAK. První dvě kapitoly této práce jsou spíše obecnějšího charakteru, nejvíce prostoru je zde věnováno vysvětlení pojmu mlčenlivosti, jeho významu a věcnému a osobnímu rozsahu. Třetí kapitola rozebírá zákonné výjimky, za nichž je možno prolomit advokátní mlčenlivost. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na to, jak se advokátní mlčenlivost projevuje v trestním řízení. Následně se autor věnuje následkům porušení povinnosti...
|
|
|
Komparativní analýza zastoupení advokátem v českém a španělském civilním procesu
Dubravská, Tereza ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tématem diplomové práce je komparativní analýza zastoupení advokátem v českém a španělském civilním procesu. První část práce se věnuje pojmu civilního procesu a jeho druhům. Druhá část práce obsahuje vymezení institutu zastoupení v civilním procesu a jeho druhů v českém a španělském právním řádu. Třetí, stěžejní část práce se věnuje roli a postavení advokáta v civilním procesu a vztahu mezi advokátem a klientem. Třetí část se také věnuje osobě advokáta a požadavkům, které na něj klade právní řád. V případě osoby advokáta, jako odborníka v právu a člena advokátského stavu, se právní řády obou států velmi podobají a stejně je tomu tak i v případě úpravy a podstaty vztahu mezi advokátem a klientem. Významné rozdíly však existují v rolích, které advokát jako zástupce účastníka před soudem zastává, respektive rozsah jeho činnosti. Prvním rozdílem je existence institutu procesního obhájce ve španělském procesním právu, který v České republice neexistuje, a jehož roli zastává zčásti soud a zčásti účastník řízení sám či jeho zástupce. Druhým rozdílem je ve Španělském království šířeji stanovená povinnost zastoupení advokátem v civilním procesu, která by mohla být pro českou právní úpravu inspirací. Poslední, čtvrtá, část práce je věnována úvahám de lege ferenda, a reaguje hlavně na možnost zavedení...
|
host ::
RSS.