|
|
Generace umělců 80. let 20. století a kontakty se Západem
Korecký, David ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké kontakty mezi komunitou neoficiálního umění uměleckou scénou na Západě v poslední dekádě před Sametovou revolucí byly nejčastější a určující pro ovlivnění vývoje umění u nás, jakou měly odezvu a praktické dopady. Práce definuje, co to byla neoficiální kultura a jak lze vymezit generaci osmdesátých let ve výtvarném umění u nás. Opírá se o rozhovory s aktéry tehdejší doby, dobové dokumenty a dále rozebírá případové studie kontaktů se Západem a jejich uplatnění. Kromě významných počinů neoficiální kultury, charakteristiky vybraných aktérů doby práce přibližuje základní texty a dobová prohlášení, zejména nově vznikajících uměleckých skupin Tvrdohlaví, 12/15 Pozdě, ale přece, a Nová skupina. Zabývá se fenomény "sociální vybledlosti" a sporu o zpozdilost, respektive autenticitu umění vznikajícího ve východním bloku. V poslední části je navržena obecná typologie kontaktů a interakce se Západem a stanovuje limity jejího uplatnění.
|
|
|
Prezentace neoficiální české umělecké scény 80. let mimo centrum
Ryantová, Zdislava ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá šesti českými regionálními institucemi, které se během 80. let 20. století zaměřovaly na neoficiální umění, čímž vytvořily alternativu k pražským výstavním síním, které neoficiální umění odmítaly. Mezi ně patří Galerie 55 v Kladně, Městské kulturní středisko v Dobříši, Letohrádek Ostrov nad Ohří, Galerie ve věži v Mělníku, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou spolu s Malou scénou Domu kultury v Českých Budějovicích a jako jediná soukromá Galerie H v Kostelci nad Černými lesy. Na základě dobových dokumentů a vzpomínkových textů charakterizuje tato práce jednotlivé výstavní prostory, okruhy lidí, kteří se kolem nich shromažďovali, výstavní program a nejvýznamnější výstavy. Tyto "galerie" uvádí do dobového kulturně-politického kontextu a do souvislostí ostatními galeriemi a významnými výstavami českého neoficiálního umění v 80. letech.
|
|
|
Obraz počítače jako prostředku zábavy a komunikace v časopisech ABC a Věda a technika mládeži v letech 1980-1990
Janoušková, Barbora ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Barbora Janoušková Obraz počítače jako prostředku zábavy a komunikace v časopisech ABC a Věda a technika mládeži v letech 1980-1990 Bakalářská práce Praha 2014 Abstrakt Počítač je fenoménem moderní doby. V dnešní době si již pravděpodobně nedokážeme představit život bez něj. Začátky výpočetní techniky se datují do 50. let 20. století, což je mnoho let před naším zkoumaným obdobím. Přestěhovat počítače z celé místnosti do "krabice", která se vejde na psací stůl, přece jen nějaký čas trvalo. 80. léta 20. století byla pro počítačové technologie érou nesmírného rozvoje. Stolní počítače se pomalu začaly objevovat v běžných domácnostech. Pro tehdejší Československo to však byl také čas politických zvratů. Měly tedy československé časopisy pro děti a mládež vůbec zájem se zabývat počítači jako námětem? Na příkladu dvou populárně-vědeckých periodik se pokusím zmapovat obraz počítače tehdejší doby. Byl čtenářů počítač prezentován jako prostředek k zábavě, nebo pouze nástroj k práci a vzdělávání? Jak dostupné byly mládeži počítačové hry? Na tyto a další otázky se pokusím odpovědět formou obsahové kvantitativní analýzy. Výzkumný vzorek pokrývá všechny roky dekády, 1980 -1990. Výsledky analýzy by tedy měly poskytnout...
|
|
|
Pozice české dokumentární fotografie za normalizace
Folk, Čeněk ; VANČÁT, Pavel (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Předmětem mé práce je pozice české dokumentární fotografie v době normalizace na českém území. Termín „pozice“ v sobě zahrnuje několik zkoumaných aspektů: politické i tvůrčí podmínky, za kterých česká dokumentární fotografie vznikala; její status v rámci fotografie jakožto umělecké disciplíny a v rámci ostatních uměleckých disciplín; myšlení o dokumentární fotografii a jeho proměny v čase; společenské uplatnění dokumentární fotografie a v neposlední řadě také její vliv na politické události. V 70. a 80. letech dosáhla česká dokumentární fotografie největšího rozmachu, navzdory nelehkému politickému pozadí a zázemí. Má práce (mimo jiné) zkoumá, jak, proč a za jakých okolností k tomuto rozmachu došlo.
|
|
|
Přelomová 70. a 80. léta ve hře na tubu
Patcelt, Miroslav ; MALIMÁNEK, Karel (vedoucí práce) ; REJLEK, Vladimír (oponent)
Tématem této magisterské práce je Přelomová 70. A 80. léta ve hře na tubu. Práci rozděluji do čtyř kapitol a jejich podkapitol. V první kapitole píši o významných tubistech 70. A 80. Let. První kapitolu a její podkapitoly považuji za stěžejní část této bakalářské práce. Ve druhé kapitole představuji nejvýznamnější autory a jejich skladby, které byly pro vývoj hry na tubu velmi důležité. Třetí kapitola je věnována Mezinárodní Tubové Asociaci, která vznikla v této době a pro pokrok ve stylu hry na tubu, byla velmi důležitá. Poslední čtvrtá kapitola je věnována rozhovoru s Jimem Selfem a Pavlem Trnkou.
|
|
|
Dvakrát měř a jednou řež
Krutská Vrbová, Kateřina ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; HORNÍČEK, Jiří (oponent)
,, Dvakrát měř a jednou řež." Montáž narativního super8 formátu v 80.tých letech u Ing. Kunce.
Předkládaná diplomová práce se zabývá amatérskými autorskými filmy Ing.Vladimíra Kunce na formátu super 8mm s důrazem na montážní skladbu jako odrazu doby svého vzniku v letech 80tých. Fenomén nanaseného magnetického zvuku Dr.Rentzem na Kuncovy obrazové montáže, budu srovnávat se zvukovou skladbou autorských filmů Čaroděje OZ, který zvolil dobrodružnou cestu magnetofonových pásků ke svým filmům na formátu super 8mm ve stejném desetiletí.Aspekt autorské zvukové montáže je nahlížem skrze soudobé technologické a distribuční možnosti.Text rovněž prezentuje analýzu výrazových prostředků super 8mm filmů a způsob jejich používání v rámci jednotlivých autorských přístupů ? modelových autorských subjektů. Předkládaná práce zkoumá narativní filmy, které v průběhu natáčení a střihu hledají nejen svoji výpovědní hodnotu, ale také způsob vyprávění. Filmy, které hledají nejen svoje sdělení, ale i svoji formu v dobovém kontextu.
|
|
|
Ruští kameramani 70. a 80. let 20.století
Souček, Prokop ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; BERNARD, Jan (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje a rozšiřuje informace o kameramanech 70. a 80. let 20. století. Věnuje se jak teoretickým základům včetně dobového kontextu a uměleckých souvislostí, tak podrobným rozborům konkrétních filmů s cílem vysvětlit novátorské vizuální postupy vznikající v tomto období na území Ruska.
Práce si klade za cíl rozborem konkrétních výrazových prostředků dokázat vyjímečnost tvorby této doby a její vliv na současnou kinematografii.
|
host ::
RSS.