|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Srovnání expresionistických děl Emila Filly a Oskara Kokoschky
ALEKSEEVA, Arina
Emil Filla a Oskar Kokoschka jsou významné umělci, který zanechali velký vliv na umění 20. století. Cílem této bakalářské práce je pokoušení o formulaci shodných a odlišných kvalit expresionistické tvorby Emila Filly a Oskara Kokoschky. Práce se snaží o zmapování a popis těchto obrazů, avšak hlavní důraz klade na východiska toho uměleckého směru. Kromě toho bude třeba vymezit obecnou defenici expresionismu a jeho vývoj v kontextu střední Evropy.
|
|
| |
|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
| |
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
| |
|
|
The ambiguity of the narrative structure in Daniel Keyes' Flowers for Algernon
Jelen, Vojtěch ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato práce pojednává o klíčových rysech vypravování v povídce a novele Růže pro Algernon skrz hledáček dvou rozdílných strukturních rámců. První se soustředí na tradičně využívanou strukturu o třech dějstvích, jež je obecně považována za standard v západní literatuře. Druhý analyzuje dílo z úhlu kišótenkecu, struktury o čtyřech aktech používané v orientální literatuře. Teoretická část obsahuje stručný popis obou struktur vypravování a poukazuje na jejich hlavní vlastnosti. V praktické části práce bude dílo analyzováno při pomoci obou popsaných rámců za účelem zvýraznění nejednoznačného vzoru výstavby jeho příběhu. KEYWORDS Science fiction, Růže pro Algernon, 20. století, struktura vypravování, literární analýza, Daniel Keyes
|
|
|
Napoleon v reflexi české literatury na počátku 20. století
Chadraba, David ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s českou literaturou zabývající se osobou Napoleona Bonaparta od počátku 19. století až po první třetinu 20 století. Dále objektivně vystihnout a pokusit se vysvětlit hlavní názory autorů, které se projevily v jejich literárních dílech. Práce se zabývá reflexí osoby Napoleona Bonaparta v české literatuře a je formována tak, aby nastínila vývoj reflexe francouzského císaře od počátku 19. století až po první třetinu 20. století. Postupná chronologická syntéza klade důraz na stěžejní autory a jejich zlomová literární díla. Klíčové reflexi jsou podrobeni vybraní autoři působící na počátku minulého století, jmenovitě Jan Miloslav Kryštůfek, Josef Svatopluk Machar a František Josef Čečetka. Analýza děl s napoleonskou tématikou u vybraných autorů je doplněna o historický kontext doby a představení dalších autorů, kteří se totožným tématem zabývali. Na úvod práce jsou představeny možnosti přístupu k literárnímu dílu jako k pramenu. Tato kapitola je rozšířena o analýzu eseje Liona Feuchtwangera, zabývající se vztahem mezi historickou beletrií a historií. Na úvodní část navazuje stručný životopis Napoleona Bonaparta. Následně jsou představeny první literární zmínky o Bonapartovi v pramenech osobní povahy, kronikách apod. Rokem 1815 začíná analýza a představení děl...
|
|
|
Spor o sázavské hutě po smrti Josefa Kavaliera
Havlová, Kateřina ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Roku 1835 zakládá v Sázavě František Kavalír huť. Ta dokázala, navzdory všem překážkám, včetně těch přírodních, natolik prosperovat, že se zúčastnila několik mezinárodních výstav skla (například v Paříži a Londýně). Sázavské hutě fungovaly bez větších problémů do roku 1903, kdy zemřel syn Františka Kavalíra Josef. V jeho závěti bylo totiž napsáno, že podnik nedědí jeho syn Vladimír, který 20 let s otcem spolupracoval na chodu, nýbrž se stává pouhým správcem. Majitelem se má stát až vnuk Josefa, Vladimír Josef, který ale musí být v době otcovy smrti plnoletý. Jinak přechází podnik do majetku Josefovy dcery Marie Srbové. Vladimír Kavalier ale zemřel již roku 1919 a jeho syn nebyl ještě plnoletý. Bratři Srbové využili závěti otce své matky a začali si sázavské sklárny nárokovat. Ve 20. letech 20. století vedly obě rodiny velmi nákladné soudní jednání, které vyvrcholilo zadlužením obou rodin, až roku 1941 došlo ke ztrátě všech čtyř dosavadních hutí. Díky pramenům, které poskytuje Archiv České národní banky a Státní okresní archiv Kutná Hora budu moct využít metody přímé (studium závěti a soudních materiálů). Pomocí statistické metody analyzuji úvěry a dluhy sázavských skláren z let 1927-1941. Základním cílem je popsat příčiny sporu, prozkoumat míru zadlužení, zjistit, jakou roli v zadlužení hrála...
|
host ::
RSS.