|
|
Cestovatel Čeněk Paclt (1813-1887) - první Čech na pěti kontinentech z pohledu historické antropologie
Kříž, Jaroslav ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce analyzuje život českého cestovatele Čeňka Paclta (1813-1887) pocházející z města Turnova. Čeněk Paclt patří k nejznámějším českým cestovatelům a je to také první Čech, který prokazatelně procestoval všech pět obydlených kontinentů a zanechal o tom písemné svědectví. Stěžejní část práce se zaměřuje na jeho životní osud a popisuje jeho cestovatelská dobrodružství, která prožil na pěti kontinentech. Jako jeden z hlavních metodologických přístupů je využívána historická antropologie, která se zaměřuje na konkrétního jedince v dějinách. Sekundárně je zpracována i Pacltova osobnost a jeho náhled na domorodé obyvatelstvo, jež na svých cestách potkal, a opomenut není ani Pacltův vztah k rodnému městu. Dále je také v práci zmíněno cestovatelské zázemí v českých zemích v 19. století.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Terezie ze Šternberka - život šlechtičny v 19. století
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat obraz života hraběnky Terezie Sternbergové, rozené ze Stadion-Thannhausenu. Tato dáma není v obecném povědomí příliš známá, dnes se s ní mohou setkat především návštěvníci hradu Český Šternberk, kde je k vidění její portrét. Ačkoliv během svého života ničím výrazně nevynikala, představuje pro nás pohled do jejího soukromého života zajímavou sondu, neboť nám odhaluje určitý prototyp šlechtičny 19. století. Terezie Sternbergová se narodila v roce 1819 jako třetí dítě Filipa Stadion- Thannhausena a jeho choti Marie Kunhuty, rozené hraběnky Kesselstattové. Ve svých šestadvaceti letech se přivdala do staročeského rodu Sternbergů. Se svým manželem, Zdeňkem Sternbergem, měla pět dětí. Její život vyhasl v roce 1873. Vlastní biografie hraběnky Sternbergové je rovněž doplněna o dějiny rodu Sternbergů a nástin života Zdeňka Sternberga. V neposlední řadě by měla studie nabídnout i pohled do šlechtického rodinného prostředí a každodenního života aristokratických kruhů. Klíčová slova: hrabata ze Šternberka, historie, 19. století
|
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Zahraniční politika habsburské monarchie za Krymské války
Fraňková, Martina ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na prezentaci a hodnocení vývoje zahraniční politiky habsburské monarchie v průběhu Krymské války v letech 1853/1854-1856. Tradiční postavení Rakouska mezi Ruskem a západními velmocemi a složitý komplex vnitřních problémů mu nedovolily vojenské angažmá na jedné či druhé straně sporu. Neutralitní politika, kterou vedlo v průběhu války Prusko spolu s Německým spolkem, zase nezaručovala dostatečnou ochranu rakouských zájmů spojených s Východní otázkou. Habsburská monarchie se tedy rozhodla pro vlastní nezávislou politiku spočívající ve stupňujícím se tlaku na Rusko a snaze omezit válečné cíle Velké Británie a Francie na únosnou mez a tím docílit co nejdříve uzavření míru a zabránit tak rozšíření války a případné další revoluční vlně. Hlavním nástrojem této politiky byla hrozba rakouského vojenského zásahu proti Rusku na jedné straně a naděje na tento zásah na straně západních velmocí. Německá politika Rakouska se zaměřovala na obranu vlastních pozic a využívání německých spojenců pro demonstrace namířené proti Rusku, které však nebyly vzhledem k neochotě členů Německého spolku příliš efektivní. Rozpad vídeňského systému za Krymské války, rozdílné zájmy velmocí a nedocenění rakouské politiky v jejím průběhu vedlo k izolaci Vídně v poválečných letech.
|
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
|
| |
|
|
Recepce Walta Whitmana v české literatuře sklonku 19. století
LÍSKOVCOVÁ, Robina
Bakalářská práce se zaměří na recepci díla Walta Whitmana v české literatuře konce 19. století, zejména u spisovatelů a kritiků řadících se k dekadenci, ale také například u F. X. Šaldy. Práce ukáže, v jakých etapách objevování Whitmana pro českou literaturu probíhalo (v úvahu vezme i první překlady) a na jaké aspekty Whitmanovy tvorby se dobová kritika zaměřovala. Autorka se pokusí doložit, o jakém druhu vlivu na dobovou literární estetiku se dá v případě Whitmana mluvit a kde je tento vliv nejpatrnější.
|
host ::
RSS.