|
| |
|
|
Rozdíly v percepci ženských postav v různých mediálních zpracováních ságy o Zaklínači
Štosová, Tereza ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je percepce ženských postav v různých mediálních zpracováních Zaklínače z pohledu publik, které vykazují známky fanouškovství. Výzkum se věnuje obzvláště dvěma nejaktuálnějším zpracováním, tj. třetí hře Zaklínač: Divoký hon/Witcher: Wild Hunt a seriálu Zaklínač/The Witcher na platformě Netflix. Výzkum probíhal formou hloubkových rozhovorů s celkem devíti participanty a zaměřoval se na roli, charakteristiku, vztahy a motivace ženských postav s cílem zjistit, jak respondenti tyto oblasti v adaptacích vnímají. První část diplomové práce se věnuje teoretickým východiskům vztahujícím se k populární kultuře, publikům, herním a filmovým studiím a genderu v médiích. Dále představuje svět Zaklínače a zkoumané postavy a kritiku adaptací. Další úsek práce se zabývá metodologií výzkumu. Jako metoda práce byla použita zakotvená teorie, z které vychází vícestupňové kódování a kategorizace dat. Ty jsou následně prezentovány v praktické části spolu s demonstrací výpovědí respondentů. Dále probíhá interpretace dat a diskuze. Mezi hlavní zjištění patří, že ženské postavy hrají v obou adaptacích z hlediska publik významnou roli. Dále, že jsou respondenti citliví na změny archetypů postav a jejich percepce je více ovlivněna herní adaptací. Také z výzkumu vyplývá, že je v adaptacích kladen větší...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
K typologii a charakteristice ženských postav v českém naturalismu (na základě interpretace vybraných děl)
PLACATKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce si klade za cíl typologii a charakteristiku ženských postav ve vybraných dílech české naturalistické tvorby. V teoretické části se bude věnovat naturalismu, definovat tento termín, uvede jeho literární i společenský kontext, přičemž se bude orientovat na naturalismus český. Rovněž zde bude popsáno postavení žen ve společnosti na konci 19. století. V praktické části se nachází interpretace děl Kuře melancholik, Santa Lucia a Antonín Vondrejc. Hlavní důraz bude kladen na interpretaci ženských postav. Následovat bude komparace jejich charakteristik. Výsledkem bude shrnutí získaných poznatků o funkcích ženských postav a jejich významu pro tento literární směr.
|
|
|
Parallelism in the Poetics of Juan Rulfo and María Luisa Bombal
Norocká, Monika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je upozorniť na podobnosť medzi dielom jedného z najvýznamnejších hispanoamerických autorov 20. storočia, Mexičana Juana Rulfa, a jeho o niečo menej známej chilskej kolegyne, Maríe Luisy Bombalovej. Hoci diela oboch autorov boli často spájané s počiatkami tzv. magického realizmu, literárna kritika sa doteraz podrobnejšie nezaoberala štúdiom paralelizmu medzi ich poetikami. Práca sleduje odklon týchto autorov od typu literatúry dominantnej v ich dobe a ich snahu o jej renováciu. Ďalej sa zaoberá podobnosťou v ponímaní smrti v ich dielach a všíma si aj vplyv severskej literatúry na ich tvorbu. Ďalšia časť práce je venovaná paralelizmu medzi postavou Susany San Juan z Rulfovho Pedra Párama a Bombalovej hrdinkami. Okrem toho práca reflektuje aj to, aký bol osobný vzťah medzi spisovateľmi, ktorými sa zaoberáme.
|
|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
|
host ::
RSS.