|
| |
|
|
Porovnání sklízecích mlátiček různých výrobců při sklizni obilovin a řepky
ADAMEC, Petr
Diplomová práce na téma porovnání sklízecích mlátiček v kvalitě práce je postavena na odborné literární rešerši, která popisuje části sklízecí mlátičky od adaptérů až po mlátící ústrojí. Metodika této diplomové práce uvádí postup pro získávání výsledků a hodnot k porovnání sklízecích mlátiček John Deere 9640 WTS, New Holland TC5060, Claas Lexion 450 a Sampo Comia C8 při práci. Výsledky a závěr práce porovnávají vypočítané, změřené a zjištěné výsledky dosažené přesně podle metodiky z roku 2017. Sklízecí mlátičky jsou porovnány v oblasti kvality práce a to ve ztrátovosti, teoretické průchodnosti, kvality rozmetání a drcení slámy, dle výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. V práci jsou uvedeny i náklady spojené s provozem sklízecích mlátiček.
|
|
|
Energetické plodiny a světové ceny potravin
JEGLA, Martin
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu odborné literatury a skutečného stavu v oblasti energetických plodin a světových cen potravin a snaží se vyjádřit soudobý stav v této oblasti formou pojednání. Snaží se analyzovat vztah pěstování technických a energetických plodin ve vztahu k pěstování potravinářské produkce, k světovým cenám potravin a předpokládanému růstu světové populace. Analýzou sekundárních statistických dat globální produkce vybraných potravin v posledních 5 letech a jejich srovnáním s cenami vybraných technických a energetických plodin se snaží zjistit přímé a nepřímé vazby mezi vývojem cen těchto komodit.
|
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
|
Srovnání metod monitoringu druhového spektra hmyzu na kvetoucím pásu a sousedících plochách pšenice a řepky
Kolařík, David ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V této diplomové práci se zabývám srovnáním metod monitoringu hmyzu v kvetoucím pásu, pšenici a řepce. Pokus je prováděn na dvou stanovištích a to ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a Výzkumné stanici v Uhříněvsi. Monitorování proběhlo v roce 2015.
K monitoringu bylo využito smýkání, Mörickeho žluté misky, transektové sčítání a jako doplňující metodou bylo využito světelného lapače. Monitoring probíhal v termínech 25. 6., 16. 7. a 12. 8. 2015. Tyto termíny byly vybrány z důvodu kvetení pásu, který byl pro pokus nejdůležitější. Následkem toho byla ovšem diverzita v ostatních plodinách zanedbatelná.
Nejvýznamnější zastoupení druhů bylo zaznamenáno v Mörickeho miskách a to ve všech třech plodinách. Tento fakt ovšem může záviset na přitažlivosti žluté barvy, tudíž nemůžeme spolehlivě říct, zda se v odkvetlé řepce či pšenici nachází takové spektrum hmyzu nebo je jen lákáno barvou misky z okolí.
Druhá metoda s největším zastoupením hmyzu je smýkání. Největší zastoupení druhů bylo opět pozorováno v kvetoucím pásu.
Na třetí místo potom zbývá metoda transektového sčítání. Tato metoda má oproti předešlým, nevýhodu v tom, že nejsme schopni pouhým okem za pochodu zachytit drobný hmyz, který miskami i smykem získáme snadno.
Světelným lapačem bylo monitorováno asi nejvíce druhů, ovšem převážné zastoupení činily druhy z řádu Lepidoptera. Proto byla tato metoda zařazena spíše pro spestření druhového spektra.
|
|
|
Vývoj, souvislosti a perspektivy pěstování geneticky upravených a "clear field" plodin v kontextu světového zemědělství.
Němečková, Lucie ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Zavádění geneticky modifikovaných plodin vyvolává rozporuplné reakce, které rozdělují nejen odbornou veřejnost na dva tábory. Vzhledem k tomu, že řepka, sója a kukuřice patří mezi nejvýznamnější plodiny světa, je vývoji jejich GM odrůd věnována značná pozornost. Na základě dostupných informací byla zpracována komparativní studie zahrnující dopady geneticky modifikovaných odrůd těchto plodin na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a socioekonomickou oblast.
Pěstování geneticky upravených plodin je výhodné především pro společnosti vyvíjející tyto odrůdy a jejich pěstitele. Bylo zjištěno, že ve svém důsledku nebylo dosaženo snížení aplikovaného množství herbicidů, které se předpokládalo. Navíc byl prokázán negativní vliv aktivních látek herbicidů na životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Pozitivní vliv má snížení emisí oxidu uhličitého vlivem méně častých vstupů do porostů. Negativně se projevovalo i zkrmování samotných produktů GM plodin. Velmi riziková je možnost křížení a vzniku odolných plevelů, především u řepky a jejich příbuzných druhů. Často diskutovaná je oblast snížení biodiverzity, které se nepotvrdily ve všech případech. Prokázány byly změny v mikrobiálním společenství v půdě. Problémová je koexistence systému GM plodin s konvenčním zemědělstvím a ještě více se zemědělstvím ekologickým.
V souladu se zjištěnými skutečnostmi je doporučeno řídit se principem předběžné opatrnosti, dodržovat pestrý osevní postup a produkci zacílit na trvale udržitelné zemědělství ověřené časem a zkušenostmi.
|
|
|
Rezistence krytonosce šešulového k vybraným insekticidům
Schoříková, Alexandra
Cílem této práce je zjistit výskyt rezistentních populací (sub- populací) krytonosce šešulového. Sběr imag probíhal od dubna do července v letech 2013- 2014 po celé České republice. Rezistence byla testována na dvě účinné látky: ze skupiny pyretroidů- lambda- cyhalotrin a ze skupiny neonikotinoidů- thiakloprid (přípravek Biscaya 240 OD). Obě účinné látky byly testovány na 21 lokalitách. Při testech bylo postupováno dle metodiky organizace IRAC. Bylo zjištěno, že účinná látka lambda- cyhalotrin měla v obou letech 100% účinnost, zatímco přípravek Biscaya 240 OD (úč. l. thiakloprid) měl v roce 2013 účinnost sníženou, pohybovala se však v rozmezí 93-100 %. Zatím je tedy účinnost přípravků vysoká, měly bychom však dodržovat antirezistentní strategie a střídat přípravky s účinnými látkami z různých skupin účinných látek- s různými mechanizmy účinku.
|
|
|
Produkce karotenoidů a obohacené kvasinkové biomasy na řepkových odpadech
Mikheichyk, Nadzeya ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy patří k nejrozšířenějším přirozeným pigmentům s významnými biologickými účinky. V poslední době se intenzivně zkoumá mikrobiologická produkce karotenoidů namísto syntetické výroby. Cílem práce je studium produkčních vlastností karotenogenních kvasinek na odpadním řepkovém substrátu. Tato práce je srovnávací studií tří kmenů karotenogenních kvasinek: Rhodotorula glutinis, Sporobolomyces roseus a Cystofilobasidium capitatum. Kvasinky byly kultivované na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroj používal vybraný odpadní materiál - řepkový substrát dvou typů, které se od sebe lišily obsahem lipidů. U všech kmenů byly provedeny růstové charakteristiky na řepkovém substrátu prvního typu s nižším obsahem lipidů. Všechny studované kmeny byly schopny využívat použité odpadní substráty jako zdroj živin. Většina kmenů produkovala zvýšené množství karotenoidů, v některých případech bylo doprovázeno i relativně vysokou produkcí biomasy. Jako potenciálně nejlepšími producenty obohacené biomasy se prokázaly kvasinky Rhodotorula glutinis a Sporobolomyces roseus, které měly nejvyšší produkci všech metabolitů i biomasy v médiích s poměrem řepka:glukóza 1:3 a 1:1. Z výsledků vyplývá, že využití řepkového substrátu jako možného zdroje uhlíku ke kultivaci karotenogenních kvasinek a produkci karotenoidů a vybraných lipidů se jeví jako vhodná varianta do určitého poměru daného odpadu. Úprava řepkového substrátu s následnou kultivací je vhodný cíl k dalšímu studiu v navazujících pracích.
|
|
|
Možnosti zakládání porostů ozimé řepky
TUPÁ, Jiřina
Tato práce se zabývá významem a možnostmi zakládání porostů ozimé řepky. Práce v první řadě stručně popisuje charakteristiku řepky ozimé a její životní cyklus. Dále shrnuje informace o náročnosti na živiny jednotlivých prvků potřebných pro optimální výnosové ukazatele, zdravotní stav, problematiku s nežádoucími vlivy a přezimováním, rozmanitost odrůd a kvalitu produkce semen. Možnosti zakládání porostů souvisejí s pěstitelskou technologií, která je dána zkušenostmi vedoucího pracovníka a finanční možností podniku. Možností, jak připravit vhodné podmínky pro vývoj a růst řepky je využití klasické přípravy půdy. Tedy způsob, kdy je použita orba, která zaručuje kvalitní podmínky pro silný a hluboký kořen, který dobře snáší nízké teploty a nedochází k jeho vytahování z půdy a tím ke ztrátám rostlin a tím ke snížení výnosů. Další systém, který lze využít je minimalizační příprava půdy, kdy je vypuštěna orba a je nahrazena kypřením. U tohoto způsobu musíme věnovat větší pozornost výdrolu a plevelům. V posledních letech tento systém získává na významu. Posledním způsobem jak založit porost je využití přímého setí, tento systém je znám jako půdoochranné obdělávání půdy. Tento systém se používá tehdy, je-li pozdě uvolněné pole a není dostatek času pro přípravu seťového lůžka. Cílem práce bylo zjistit možnosti zakládání porostu pro řepku ozimou a vysvětlit, jaké rozdíly a přednosti se nabízejí v jednotlivých případech. Bylo zjištěno, že je nejvhodnější využít systém zpracování půdy orbou a použít secí kombinaci, která zaručuje přesný výsev a minimalizuje výši sklizňových ztrát.
|
|
|
Zhodnocení jarní aplikace regulátorů růstu a stimulátorů v porostech ozimé řepky vybraného podniku
HNILIČKA, Ladislav
Práce je zaměřena na jarní aplikaci regulátorů a stimulátorů rostlin v provozních podmínkách zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. Přípravky byly aplikovány v růstové fázi porostů 32 33 stupnice BBCH, u 2 typů odrůd - hybridních a liniových odrůdách řepky. Hodnoceny byly 3 přípravky (Galleko, Toprex, Caryx) a jedna neošetřená plocha, pro kontrolní porovnání účinku přípravků. Během vegetační doby byly postupně na jednotlivých parcelách sledovány hlavní výnosové prvky rostlin (počet rostlin, počet šešulí, HTS, počet větví). Po sklizni řepky byl stanoven výnos na pokusné parcele. Výsledky poukázaly na pozitivní reakci porostu na ošetřené ploše přípravkem CARYX. Nejvyššího dosaženého výnosu (4, 53 t / ha) na pokusné parcele, bylo dosaženo na parcele s hybridní řepkou. Rozdíl ošetřené varianty oproti kontrolní ploše činil 0, 28 t / ha. Tento výsledek není statisticky prokazatelný. Výsledky jsou z velké míry ovlivněny průběhem počasí během celého vegetačního období. Pro lepší statistickou průkaznost pokusu by bylo vhodnější víceletých pokusů.
|
host ::
RSS.