|
|
Machine-learning-based self-adaptation of component ensembles
Töpfer, Michal ; Bureš, Tomáš (vedoucí práce)
Strojové učení se úspěšně používá pro dílčí úlohy v oblasti distribuovaných adaptivních systémů (například internet věcí a tzv. cyber-physical systémy). Mezi nejčastější použití patří predikce budoucího stavu komponent systému (například kolik energie bude zbý- vat v baterii dané komponenty za určitý čas) a prořezávání prostoru možných adaptací systému. Většina dosavadního výzkumu se soustředila především na použití algoritmů strojového učení pro konkrétní úlohy, nicméně zatím nebylo věnováno příliš pozornosti systematickému zapojení strojového učení přímo do architektury systémů. V této práci představujeme ML-DEECo - komponentový model specificky navržený pro snadné použití strojového učení v adaptivní komponentové architektuře systému. ML-DEECo je založen na konceptech komponent a jejich kooperace z komponentového modelu DEECo a rozšiřuje DEECo o abstrakce pro specifikaci predikcí přímo v architek- tuře systému. Architekt softwarového systému se tak může soustředit pouze na logiku systému a vše potřebné pro získání predikcí (například trénink modelu pomocí algoritmů strojového učení) zajišťuje náš framework. Součástí práce je implementace ML-DEECo frameworku v Pythonu a ukázka jeho použití na příkladech adaptivních systémů z oblastí chytrého farmaření a Průmyslu 4.0.
|
|
|
Mediální návyky dětí ve věku 6-8 let
Havlíčková, Anna ; Háša, Marek (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálními návyky dětí ve věku 6 - 8 let, tedy věku, který dle chápání psychologie odpovídá mladšímu školnímu věku. Prostřednictvím etnografické metody tzv. guided tour, při níž participant výzkumníka provede svou domácností, je možné tyto mediální návyky zkoumat v přirozeném prostředí participanta. Hlavní výzkumnou otázkou, kterou si výzkum dává za cíl zodpovědět, je samotný název práce, tady jaké jsou mediální návyky dětí v tomto věku. Vedlejší výzkumné otázky jsou poté zaměřeny především na samostatné užívání médií, srovnání každodenního, rutinního, užívání médií s obdobím většího množství volného času (prázdniny, víkend atd.), jaká média děti užívají a či jejich prostřednictvím komunikují s vrstevníky, v neposlední řadě rovněž na organizaci vlastního prostoru ve vztahu k jednotlivým médiím. Podrobné výsledky této analýzy poté odkrývají obsahy, které participanti konzumují na užívaných zařízeních, technické a dovedností problémy spojované s médii, popis přístupu jednotlivých rodin k užívání médií, samostatnost zacházení, zapojení médií v rutině dětí a potažmo rodiny a odlišnost této rutiny v období s větším množstvím volného času. Bylo zjištěno, že lze pozorovat rozdíl mezi mediálními návyky v období s větším množstvím volného času a v každodenním životě. Tento poznatek...
|
|
|
Posouzení významu pádové techniky pomocí měření síly a rychlosti nárazu při pádu stranou
Lácha, Petr ; Zdobinský, Adam (vedoucí práce) ; Pavelka, Radim (oponent)
Název práce: Posouzení významu pádové techniky pomocí měření síly a rychlosti nárazu při pádu stranou. Cíl: Cílem této práce je porovnat biomechanické parametry jako je impuls síly, maximální síla a čas mezi řízeným a neřízeným pádem stranou pomocí silové desky. Metody: Pro výzkum byli cíleně vybráni 2 vrcholoví závodníci judo, kteří mají minimálně 10 let zkušeností s tréninkem juda. Jedno z výběrových kritérií byla technická úroveň, která dosahuje minimálně 1.kyu (hnědý pás), který zaručuje technickou vyspělost jedinců. Pro získání dat byla použita biomechanická silová deska od firmy Kistler, která umožňuje měřit sílu a rychlost nárazu v reálném čase. Data byla vyhodnocena pomocí softwaru BioWare. Dále byla provedena deskriptivní analýza výsledků v Microsoft Excel. Výsledky: Z výsledků práce vyplívá, že řízený (kontrolovaný) pád stranou provedený technikou využívanou v judu obecně vykazuje menší průměrnou maximální sílu nárazu, delší čas trvání a vyšší průměrný impuls síly než neřízený (nekontrolovaný) pád stranou. Klíčová slova: Judo, pád, biomechanika pádu, silová deska, maximální síla pádu, impuls síly, rychlost pádu, řízený pád, neřízený pád.
|
|
|
Metamorphism of gabbroic rocks of Teplá-Barrandien Unit
Holá, Petra ; Racek, Martin (vedoucí práce) ; Janák, Marian (oponent) ; Collett, Stephen (oponent)
Český abstrakt V této disertační práci se zabývám petrologickou, geochronologickou a geochemickou charakteristikou gabroidních hornin v kontextu kambro-ordovického a variského vývoje tepelsko-barrandienské jednotky, která je součástí Českého masivu. Studované horniny se vyskytují ve dvou zájmových oblastech podél západního okraje tepelsko-barrandienské jednotky: 1. oblast se nachází na kontaktu tepelského krystalinika a mariánsko-lázeňského komplexu a 2. zájmová oblast zabírá jiho-západní cíp tepelsko-barrandienské jednotky a táhne se z neukirchen-kdyňského masivu přes domažlické krystalinikum. Na základě detailní petrologické charakteristiky kombinované s datováním metodou uran-olovo aplikované na zirkony a monazity byly definovány tři etapy (I-III) vývoje gabbroidních hornin, kdy každá etapa je spojena s jinou texturní pozicí datovaného zirkonu, případně titanitu. Nejstarší událost I je kambrického stáří, v tomto případě byly průměrné věky c. 500-510 Ma stanoveny pro velká izolovaná zrna zirkonů nacházejících se v matrix. Druhá datovaná II událost ukazuje kambro-ordovické stáří (~480-490 Ma) a je spojena s výskytem malých zrnek zirkonu lemujících ilmenit. Vznik těchto malých zrnek tvořících lem kolem ilmenitu je výsledkem difúzní reakce mezi ilmenitem a okolní silikátovou matrix, kdy mobilita zirkonia je...
|
|
|
Vliv faktorů na životní styl 21. století
Podzemská, Natálie ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Jandová, Tereza (oponent)
Název: Vliv faktorů na životní styl 21. století. Cíle: Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vliv faktorů na životní styl 21. století u populace ve věku 20 - 30 let, resp. jaký vliv mají sociální sítě a jaký byl vliv období covid-19 na životní styl, konkrétně na stravovací návyky a pohybovou aktivitu. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 87 respondentů. Byla použita anonymní metoda anketního šetření. Anketa byla vytvořena v online platformě Survio a následně sdílena prostřednictvím odkazu. Obsah ankety tvořil 16 otázek s uzavřenými odpověďmi a získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel. Výsledky byly interpretovány pomocí sloupcových grafů se stručnými komentáři. Všechna data, která byla získána prostřednictvím této ankety, byla použita pro výsledky výzkumu. Výsledky: Výsledky anketního šetření prokázaly, že sociální sítě jsou považovány respondenty jako nejvíce rizikový faktor životního stylu v dnešní době. Konkrétně ho označilo jako negativně ovlivňující faktor životního stylu 60 % dotazovaných a více než 70 % respondentů sociální sítě označilo jako faktor rizikový. Respondenti uvedli, že i období covid-19 mělo největší dopad na jejich čas strávený na sociálních sítích. Další významný dopad měl covid-19 na změnu pohybové aktivity, která se ale v období pandemie u většiny...
|
|
|
Tectonic pattern and thermochronology of the late- to post-Variscan events in the southwestern Moldanubian Zone (Bohemian Massif)
Kalinová, Radka ; Verner, Kryštof (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Jihozápadní část moldanubika včetně jižního křídla západní moldanubické jednotky, bavorské jednotky a "přechodné zóny" nacházející se mezi nimi odhaluje složitou tektonickou historii, která je výsledkem pozdně-orogenní exhumace a několika post-variských tektonických událostí v období permu až neogénu. Výsledky nového geochronologického datování metodou K-Ar indikují schlazení pod ca. 150ř C v součinnosti se závěrečnou fází exhumace v jižní části západní moldanubické jednotky v období ~339 až 334 Ma. Naproti tomu "přechodná zóna" a bavorská jednotka prošly obdobnou exhumační historií v období ~330 až 315 Ma (přechodná zóna) a ~300 až 280 Ma (bavorská jednotka). Tyto události byly řízeny slábnoucí ~S(SSZ)- J(JJZ) orientovanou kompresí (do období ca. 325 Ma) a postupným nárůstem extenze ve směru ~VSV-ZJZ. V této souvislosti docházelo k pravostrannému až šikmému poklesu podél smykových nebo zlomových zón v průběhu ~ZSZ(SZ)-VJV(JV) a současnému levostrannému až šikmému poklesu podél struktur ve směru ~SSV(SV)-JJZ(JZ). Následující "postorogenní" tektonické události byly spojeny s dodatečným prohřátím exhumované kůry v období mezi mezi jurou (~170 Ma) až ranou křídou (~140 Ma), a to v součinnosti s extenzí (transtenzí) ve směru ~SV-JZ. Dále v období svrchní křídy (~105-82 Ma) došlo k výzdvihu kůry a...
|
|
|
Péče o ženu při porodu mrtvého plodu.
Hlaviznová, Klára ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Čiháková, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem péče o ženu při porodu mrtvého plodu. Práce má část teoretickou a praktickou. Teoretická část definuje uvedenou terminologii. Popisuje problematiku vedení porodu mrtvého plodu, a to hlavně z ošetřovatelského hlediska. Velký důraz je kladen na následnou péči o ženu po porodu mrtvého plodu a jaký význam mohou mít upomínkové předměty na následné prožívání ztráty. Dále se teoretická část práce věnuje i péči o ženu v raném šestinedělí. Posledním tématem je problematika truchlení a následné sociální péče. Praktická část bakalářské práce je vedena kvantitativně. Zkoumaný vzorek tvoří ženy, které prošly porodem mrtvého plodu a byly ochotné se o svou zkušenost podělit. Otázky dotazníku se zaměřují na čas strávený s dítětem po porodu a na význam upomínkových předmětů. Důraz je kladen na otázky vlivu těchto události na následné prožívání ztráty. Součástí výzkumu je i zhodnocení spokojenosti žen s personálem porodnice a případná identifikace kroků, které by ženám pomohly lépe se situací vyrovnat. Klíčová slova: mrtvý plod, perinatální ztráta, porod, truchlení, rituály, porodní asistentka, komunikace
|
|
|
Faktory ovlivňující hranice a jejich kvalitu v sociálním prostředí u chlapců z Diagnostického ústavu Lublaňská
Sochorová, Klára ; Novotná, Alena (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na faktory, které ovlivňují hranice a jejich kvalitu v sociálním prostředí u chlapců z Diagnostického ústavu Lublaňská, a to ve vztahu k rodině, patologii, diagnostickému ústavu a volnému času. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a jejím cílem je zjistit, jaké faktory hrají zásadní roli v nastavování hranic u těchto chlapců z hlediska rodiny, ústavního zařízení, patologie a volného času, za jakých okolností a proč tomu tak je. V praktické části jsou vymezeny pojmy hranice, oblasti hranic, hranice mládeže a dospělých, rodina, její vývoj a dysfunkce rodiny, rodinné prostředí, priority a role v rodině, identifikace role v rodině, výchova a hranice ve výchově. Dále jsou představeny pojmy patologie, syndrom rizikového chování a návykové látky. Tato část se rovněž věnuje problematice zákona o ústavní nebo ochranné výchově a definuje pojmy jako diagnostický ústav, preventivní program, volný čas a rizika s ním spojená. Praktická část se věnuje rozhovorům s chlapci z Diagnostického ústavu Lublaňská. V rámci výzkumného šetření byla využita kvantitativní metoda polostrukturovaného rozhovoru, která umožnila lépe porozumět tomu, jaké faktory ovlivňují hranice respondentů v diagnostickém ústavu ve vztahu ke čtyřem zvoleným kategoriím, jaká je jejich kvalita a proč tomu...
|
|
| |
|
|
Využití outdoorového prostředí v tréninku Crossfitu
Sovová, Michaela ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název: Využití outdoorového prostředí v tréninku Crossfitu Cíle: Hlavním cílem závěrečné práce je pomocí anketního šetření zjistit, zda cvičenci CrossFitu zařazují do své tréninkové nebo soutěžní přípravy sporty, které se dají provozovat ve venkovním prostředí. Metody: Ve své bakalářské práci jsem využila kvantitativního výzkumu, a to prostřednictvím anketního šetření, které bylo soustředěno primárně na zjištění míry využití outdoorových sportů a jejich propojení do tréninku u širokého vzorku cvičenců, ať už se jednalo o závodníky či "rekreační" nadšence. Výsledky: Vyplnění ankety dokončilo celkem 126 respondentů. Výzkum prokázal 67 % úspěšnost spojenou s provozováním sportovních aktivit v outdoorovém prostředí. Tento typ aktivit provozuje několikrát týdně 46,6 % respondentů. Nejčastěji volenou aktivitou byly atletické disciplíny, které získaly zastoupení až 56,7 % hlasů. 80,6 % respondentů, kteří aktivity venku provozují, v nich plánuje i nadále pokračovat. Mezi 33 % respondenty, kteří v současnosti venku nesportují, na tyto aktivity nejčastěji nemají čas nebo o ně nemají zájem. Závěry: Tato závěrečná práce se zabývala výzkumem míry využití sportů ve venkovním prostředí u CrossFitových cvičenců. Výzkum prokázal pozitivní výsledky, neboť více než polovina respondentů ve venkovním prostředí...
|
host ::
RSS.