|
|
Úlohy zdravotnického operačního střediska, poskytovatele zdravotnické záchranné služby
JIRKŮ, Tomáš
Bakalářská práce se týká zdravotnického operačního střediska a jeho činnosti. Moc lidí si nedovede přestavit, co vlastně zdravotnické operační středisko je. Já sám jsem před začátkem studia věděl jen velice málo. Rád bych tedy lidem nastínil problematiku, úlohy a také náročnost práce operátorů. Právě proto bylo cílem této práce zmapovat úlohy zdravotnického operačního střediska. Snad každý zná pojem zdravotnická záchranná služba a hned si pod ním představí žlutou dodávku s reflexními pruhy a modrými majáky. Málokdo si však uvědomuje, že k tomu, aby byla zdravotnická záchranná služba funkční, je potřeba i zdravotnické operační středisko. Někteří ho mohou znát pod výrazem dispečink. Toto středisko je nedílnou součástí záchranné služby a také integrovaného záchranného systému. Práci zde zastávají specializovaní zdravotničtí pracovníci, kterým se říká operátoři nebo, chcete-li, dispečeři. Ti, mimo jiné, nepřetržitě zajišťují příjem tísňových výzev, jejich vyhodnocení a předání výjezdovým skupinám a v neposlední řadě asistují volajícímu při podávání první pomoci. Celou touto problematikou se zabývá teoretická část práce. Pro účely výzkumné části práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První se týká využití všech legislativou určených úloh operačním střediskem a druhá výzkumná otázka se zabývala problematikou telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Tedy, jestli je tato telefonicky asistovaná resuscitace využívána vždy při indikaci bezvědomí. K zodpovězení těchto otázek byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, která spočívala v sekundární analýze dat. Výzkumný soubor tvořilo krajské operační středisko Jihomoravského kraje. Přesněji byla použita dokumentace zdravotnické záchranné služby - záznam operátora a audio záznam tísňového volání. Tato dokumentace je součástí každé tísňové výzvy. Sekundární analýzou dat byla získána data z 20 tísňových volání. Tísňová volání byla vybrána prostým náhodným výběrem. Vzorek těchto 20 tísňových volání byl vybrán za období roku 2014. Kvůli ochraně osobních údajů nejsou v práci uvedená žádná jména, pouze iniciály. Ze stejného důvodu nejsou ve výzkumu použity žádné konkrétní adresy. V diskuzi jsou uvedeny všechny legislativou určené úlohy a doporučené postupy z odborných zdrojů. Tyto informace jsou následně porovnány se získanými daty. Výsledky práce v případě první výzkumné otázky ukázaly, že některé legislativou určené úlohy nejsou využívány moc často. Některé úlohy zase nebyly v rámci malého zkoumaného vzorku využity vůbec a naopak některé jsou zase využité při příjmu každého tísňového volání. Úlohy, které nebyly využity ani jednou, byly celkem tři. V případě druhé výzkumné otázky výsledky ukázaly, že indikace bezvědomí nemusí vždy znamenat, že použití telefonicky asistované neodkladné resuscitace je na místě. Je důležité rozlišovat i další aspekty, nejen vědomí pacienta. Z deseti zkoumaných tísňových výzev týkajících se bezvědomí byla u pěti z nich tato telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace využita. Bylo zjištěno, že využití úloh zdravotnickou operačního střediska je při každé tísňové výzvě individuální. Z pohledu celkové činnosti střediska by ale bylo možné tvrdit, že využívá většinu legislativou určených úloh. Tato bakalářská práce může být použita jako materiál, který bude rozšiřovat vědomosti jak laické veřejnosti, tak i vědomosti zdravotnického personálu o práci zdravotnického operačního střediska. Práce může být také odrazovým můstkem pro další výzkum týkající se zdravotnického operačního střediska.
|
|
|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
|
|
Možnosti edukace dětí při dlouhodobém pobytu ve zdravotnickém zařízení.
KULIŠOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zabývá edukací dětí s chronickým onemocněním při dlouhodobějším pobytu ve zdravotnickém zařízení, řeší, jakým způsobem ovlivňuje pobyt v tomto zařízení rozvoj dítěte v oblasti vzdělávání. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako charakteristika školního věku, problematika chronicky nemocného dítěte, možnosti a formy vzdělávání chronicky nemocných dětí. V praktické části je řešeno, jak ovlivňuje dlouhodobější pobyt ve zdravotnickém zařízení rozvoj dítěte v oblasti vzdělávání, a to ve třech rovinách. Jednak jsou zkoumány odlišnosti, formy a způsob výuky ve zdravotnickém zařízení, dále je zkoumána adaptace dětí na výuku a dlouhodobý pobyt ve zdravotnickém zařízení. Třetí část se zabývá vlivem specifické školní výuky v lázeňském zařízení na opětné začlenění nemocných dětí do vzdělávacího procesu na kmenové škole. Výzkum se prováděl v Léčebných lázních Lázně Kynžvart a byla použita metoda dotazování.
|
|
|
Vztah administrativní struktury zdravotnického zařízení k jeho produktivitě
Bělej, Jaroslav Bc. ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce)
V mé diplomové práci jsem se zabýval srovnáním dvou zdravotnických zařízení (privátního a veřejného), která jsem srovnával z hlediska úspěšnosti hospodaření, poskytované kvality služeb a dosahované produktivity práce. Na základě analýzy obdržených dat jsem dospěl k závěru, že nemocnice JH (veřejné zdravotnické zařízení) je ekonomicky úspěšnější, a to především s ohledem na absenci konkurenčních zdravotnických zařízení ve spádové oblasti, soukromá pražská nemocnice Clinicum však dosahuje vyšší produktivity práce. Z hlediska poskytované kvality služeb jsou obě zdravotnická zařízení na obdobné úrovni.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
|
|
Úrazy obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb, příčiny, prevence
FENCLOVÁ, Zuzana
Diplomová práce je zaměřena na zdravotní stav a úrazy obyvatel v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních a jejich předcházení. Vzhledem k tomu, že úrazy způsobují vysokou nemocnost a úmrtnost seniorů, je důležité myslet na prevenci a hledat příčiny těchto úrazů.Hlavním cílem empirické části práce bylo zjistit příčiny úrazů obyvatel sociálních a zdravotnických zařízení a porovnat oba typy zařízení a rozdíl odpovědí mezi pohlavími. Pro výzkum v empirické části této práce byla použita strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování, technika sběru dat dotazník. Výzkum ukázal, že 87 % respondentů trpí chorobami pohybového aparátu.Pád s následnou hospitalizací prodělalo 44 % dotázaných a častěji ženy než muži. Diplomová práce může pomoci pochopit problematiku úrazovosti seniorů, vlivu zdravotního stavu na kvalitu života osob žijících ve zdravotních a sociálních zařízení.
|
|
|
Teorie personálních činností v porovnání s praxí ve zdravotnickém zařízení
Janečková, Žaneta ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Smyslem diplomové práce je v teoretické části nejprve představit personální práci jako celek, její metody a úlohu v organizaci, včetně zásad realizace personální práce -- tedy personální strategii a personální politiku. Praktická část je pak zaměřena na popis průběhu personálních činností vybraného zdravotnického zařízení v praxi a porovnání se zjištěnými teoretickými východisky. Cílem práce je proniknout do personální problematiky tohoto zdravotnického zařízení a zjistit způsoby a úroveň vybraných personálních činností. Dále na základě porovnání s teoretickými východisky, zjištěnými studiem příslušné odborné literatury, vyzdvihnout či upozornit na případné nedostatky a stanovit doporučení a návrhy, které by mohly vést k efektivnějšímu výkonu dané personální činnosti.
|
|
| |
|
|
Analýza webových portálů soukromých ambulancí
Masárová, Kateřina ; Brixí, Radim (vedoucí práce) ; Veber, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou webových stránek soukromých mamografických ambulancí v České republice a srovnání obsahu těchto stránek s potřebami jejich pacientek. Práce se stručně zmiňuje o problematice mamografických center, dále popisuje zásady správného webu. Hlavní část je věnována sestavení kritérií na základě těchto zásad a následnému srovnání vybraných webových stránek. Další částí práce je analýza výsledků průzkumu mezi pacientkami. Z výsledků hodnocení stránek a uživatelského průzkumu jsou pak vypracována doporučení k možnému zlepšení současného stavu webových stránek.
|
|
|
Marketing soukromé kliniky Santé
Herlesová, Hana ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Cinek, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá marketingem soukromé kliniky Santé. První, teoretická část práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. Marketing ve zdravotnictví je první kapitolou teoretické části. Jsou zde vyznačeny odlišnosti marketingu ve zdravotnictví oproti jiným odvětvím a charakteristiky zdravotnického systému. Dále je zde definován produkt, ve zdravotnictví tedy poskytovaná služba. Marketingový mix je popsán nikoliv jako 4P, ale jako 4C. Následně je rozebrán praktický pohled na marketing zdravotnictví. Důležitá je spokojenost pacientů, která je měřena několika průzkumy, jako například nejlepší nemocnice, nebo projekt kvalita očima pacientů. Dále jsou rozebrány použité metody, je zde definován marketingový výzkum a strategie S-T-P. V praktické části je v úvodu představena společnost Santé. Následuje popis současné klientely společnosti, která je rozdělena na individuální klientelu a na firemní klientelu. Marketingový mix společnosti popisuje již zmíněné 4 složky C-mixu a dále se nachází SWOT analýza společnosti. Analýza konkurence se zabývá hlavními konkurenty společnosti Santé. Podstatným momentem této práce je výzkumný projekt, vytvořený právě pro účely této diplomové práce. Jedná se o vytvoření komplexního dotazníku zabývajícího se soukromými klinikami jako takovými. Analýza dat proběhla v několika rovinách, kdy otevřené otázky byly vyhodnoceny samostatně, uzavřené otázky byly zpracovány pomocí počítačového programu SPPS. Ke konci práce jsou doporučení pro firmu Santé vycházející z provedeného výzkumu a konfrontace teorie a praxe. Následuje závěr, tedy shrnutí práce, seznam použité literatury a přílohy, kde je například již zmíněný dotazník.
|
host ::
RSS.