|
Lyžování dětí s Downovým syndromem
Kunstová, Lenka ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
Název: Lyžování dětí s Downovým syndromem Cíl práce: Ověřit model lyžařského kurzu pro mobilní děti s Downovým syndromem ve věku 6- 121et, porovnat pohybové možnosti dětí s Downovým syndromem se zdravými dětmi v oblasti lyžování a upozornit na důležité zásady práce a výcviku dětí s Downovým syndromem. Metoda: Model byl testován pomocí kvalitativního pozorování tří dvojic dětí (vždy zdravé dítě a dítě s Downovým syndromem přibližně stejného věku). Kvalitativní pozorování bylo zaměřeno na zvládnutí lyžařských dovedností během kurzu a následnou analýzu dat. Výsledky: Vytvořený model lyžařského kurzu byl vyhovující. Děti s Downovým syndromem jsou schopné se naučit základním lyžařským dovednostem a v případě předchozí zkušenosti s lyžováním své dovednosti zdokonalit. Mezi podmínky, které tento proces plně doprovázejí a podporují, patří osobní asistent-instruktor (může být i jeden z rodičů), pestrost a časté střídání činností a dodržování zásad práce u dětí s Downovým syndromem. Klíčová slova: Downův syndrom, motorika, lyžování
|
| |
|
Vliv aplikace botulotoxinu na nadměrné svalové napětí a funkční schopnosti pacienta
Kratochvílová, Pavla ; Syslová, Jana (oponent) ; Kraus, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem botulotoxinu na nadměrné svalové napětí u 53 dětských pacientů. Jejím cílem je ověřit efekt botulotoxinu na svalové napětí, rozsah pohybu v kloubu a funkční schopnosti pacienta. Teoretická část shrnuje základní poznatky k tomuto tématu, zabývá se charakteristikou spasticity a působením botulotoxinu na svaly s nadměrným svalovým napětím. Praktická část hodnotí efekt botulotoxinu u dvou skupin pacientů. První skupinu tvoří 14 předem vybraných, osobně sledovaných pacientů, kteří prošli vyšetřením v domácím prostředí před aplikací botulotoxinu a za stejných podmínek minimálně měsíc po aplikaci botulotoxinu. Vyšetření zahrnovalo měření rozsahů pohybu v odpovídajících kloubech, hodnocení spasticity dle modifikované Ashworthovy škály, vyplnění globální škály hodnocení spasticity (GSA), vyšetření funkčních schopností za použití testu GMFM a testu WeeFIM a sleduje volbu fyzioterapeutických metod před aplikací botulotoxinu a po ní. Druhou skupinu tvoří 39 pacientů, kteří po dobu jednoho měsíce vyplňovali dotazník subjektivního vnímání nadměrného svalového tonu na základě GSA. Výsledky potvrdily pozitivní vliv botulotoxinu na snížení svalového napětí, zvětšení rozsahu pohybu i na hrubou motoriku pacienta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Komunikace - klíčový nástroj personálního řízení v práci manažera
Zemanová, Jana ; Beroušek, Petr (vedoucí práce) ; Jindřich, Tomáš (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je objasnit problematiku komunikace a činnosti manažera ve firmě. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny obecné principy fungování komunikace, později se teorie zužuje na popis průběhu komunikace ve firmě a následuje definice osobnosti manažera, jeho schopností a dovedností, jež je ukončena výčtem činností, v nichž manažer spolupracuje s personálním managementem. Praktickou část představuje vyhodnocení dotazníkového šetření provedeného v konkrétní firmě, jehož výsledky by měly vést k ověření stanovených čtyř hypotéz. V závěru je zhodnocena stávající situace ve firmě a jsou navržena určitá doporučení, která by mohla zlepšit stav některých problémových oblastí ve firmě.
|
|
Integrace handicapovaných studentů na Univerzitě Karlově v Praze po roce 1989
Maršálek, Michal ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Univerzitní vzdělávání bývá často dáváno do souvislosti se symboly svobody a demokracie, neboť je jednou z cest k seberealizaci, ke zdravému sebevědomí, k dobrému pracovnímu uplatnění a k plnohodnotnému životu. Univerzita pomáhá dosáhnout tyto životní hodnoty tím, že poskytuje studentům možnost uplatnění nezadatelného lidského práva - totiž práva na vzdělání. Naplnění tohoto práva je nicméně podmíněno poskytnutím rovných příležitostí. V oblasti vzdělávacího procesu představují rovné příležitosti ke studiu možnost integrace handicapovaných studentů. Toto bývá zdůrazňováno zejména současnými humanistickými přístupy. Osobně jsem se s problematikou integrace studentů setkal poprvé jako administrativní pracovník a koordinátor mezinárodního vzdělávacího programu Sokrates/Erasmus na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v roce 2003. Přítomnost bariér a handicapů jsem poprvé poznal paradoxně na mezinárodní úrovni. Překážkou zde byly kulturní a jazykové rozdíly u zahraničních studentů, které působily problémy v řadě momentů realizace jejich pobytu na univerzitě. Význam integrace nespočívá pouze v přijetí těchto studentů na půdě univerzity, ale zejména ve vytváření stejných podmínek - rovných příležitostí ke studiu. Tuto skutečnost jsem si daleko více uvědomil později při realizaci zahraničních pobytů pro...
|
|
The full generation of peace and the Sino-American rapprochement, 1969-1976
Bečka, Jan ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Nástup Richarda Nixona do prezidentského úřadu v roce 1969 přinesl zásadní obrat ve směřování americké zahraniční politiky. Nixon a jemu nejbližší poradce, Henry Kissinger, usilovali o vytvoření nového mocensko-politického světového uspořádání, jež by zajistilo mírové soužití se zeměmi komunistického bloku a jež by zároveň obnovilo či posílilo postavení Spojených států coby světového hegemona. Presidentův přístup k světové politice, známý pod jménem détente (tání), spočíval v uvolňování napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Na druhé straně se Nixon a Kissinger snažili využít rozkolu mezi Moskvou a Pekingem, a navázat nový vztah s Čínou. V důsledku pak měly Spojené státy manévrovat mezi oběma komunistickými mocnostmi a nutit je k ústupkům a k zachovávání mocenské rovnováhy. Nixonova éra byla specifická z hlediska fungování amerického zahraničně-politického mechanismu. President a jeho poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger soustředili ve svých rukou takřka veškerou odpovědnost za rozhodnutí, učiněná na poli zahraniční politiky, zatímco ministerstvo zahraničí, Kongres i veřejnost byly, alespoň z počátku, odsouzeny do role pouhých přihlížejících. Díky přísnému utajení a využití neformálních kanálů se Nixonovi podařilo dosáhnout jistých úspěchů, z nichž asi nejdůležitější, či alespoň...
|
|
Studium adsorpce atomů kovů na povrchu Si(111) 7x7 pomocí STM
Setvín, Martin ; Ošťádal, Ivan (vedoucí práce) ; Nehasil, Václav (oponent)
Cílem práce je studium přeskoků jednoho atomu stříbra mezi adsorpčními pozicemi uvnitř půlcely povrchu Si(111) rekonstrukce 7×7. Z jejich studia je možné určit aktivační energie a frekvenční prefaktory pro přeskoky mezi jednotlivými pozicemi. V rámci přípravy experimentu bylo nutné upravit nízkoteplotní STM (Scanning Tunelling Microscope). Upraven byl zejména systém chlazení vzorku a inerciální motor sloužící pro hrubé přiblížení vzorku ke hrotu. Dále byly zlepšeny vakuové vlastnosti aparatury. Bylo dosaženo výrazného pokroku v metodice přípravy leptaných wolframových hrotůpro STM a dalšího zacházení s nimi. Pozornost byla věnována především vlivu autoemise na hrot. V komoře nízkoteplotního STM se nepodařilo vytvořit rekonstrukci 7×7 - povrch potřebný pro studium adsorpčních pozic. Důvodem je pravděpodobně nedostatečné odplynění vzorku. Tato práce obsahuje podrobný teoretický rozbor problému určování aktivačních energií a frekvenčních prefaktorů. Jsou zde popsány výsledky testu metody studia přeskoků atomů pomocí šumu tunelového proudu.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním horních cest dýchacích
PICKOVÁ, Lenka
První část bakalářské práce, na téma Specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním horních cest dýchacích, je zaměřena na anatomii a fyziologii dýchacího systému, zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích a na ošetřovatelskou péči. Druhá část práce je výzkumná. Pro výzkumné šetření byly stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním akutní laryngitida a nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním akutní laryngitida. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují děti s onemocněním akutní laryngitida? 2. Jaké ošetřovatelské diagnózy se nejčastěji vyskytují u dětí s onemocněním akutní laryngitida? Ke sběru dat bylo využito kvalitativní výzkumné šetření metodou dotazování technika rozhovoru, pozorování a obsahová analýza dokumentace. 1. výzkumný soubor tvořily sestry pracující na dětském oddělení Nemocnice Strakonice, a. s. 2. výzkumný soubor tvořily děti, s onemocněním akutní laryngitida, hospitalizované na dětském oddělení stejné nemocnice. Na základě zhodnocení výsledků z rozhovoru se sestrami a pozorování byla stanovena odpověď na první výzkumnou otázku: Ošetřovatelská péče, u dětí s onemocněním akutní laryngitida, má svá specifika spočívající v zajištění průchodnosti dýchacích cest podáním inhalací a léků dle ordinace lékaře, zabezpečením zvýšené polohy dítěte a přívodem čerstvého studeného vzduchu na pokoj, kde je dítě uloženo. Na základě zhodnocení výsledků z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace a pozorování vyplynula odpověď na druhou výzkumnou otázku: Mezi nejčastější ošetřovatelské diagnózy, u dětí s onemocněním akutní laryngitida, patří diagnóza Neefektivní průchodnost dýchacích cest, Riziko aspirace, Porušený spánek. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty sestrám na oddělení, kde bylo šetření realizováno, mohou přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče. Výstupem bakalářské práce pro praxi jsou dvě ošetřovatelské diagnózy rozpracované metodou ošetřovatelského procesu.
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
|
Problematika komunikace sester s rodiči při příjmu dítěte na dětské oddělení
POSTLOVÁ, Zuzana
Sestry na dětském oddělení se každý den setkávají s rodiči nemocných dětí, které jsou právě přijímány k hospitalizaci. Komunikace s nimi klade na sestru velké nároky v rámci komunikačních kompetencí. Tato práce se zaměřuje na problematiku komunikace mezi sestrou na příjmové ambulanci dětského oddělení a rodičem dítěte přijímaného k hospitalizaci. Dále poukazuje na nejčastější komunikační problémy, které se mohou během příjmu dítěte objevit. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zabývá problematikou komunikace, jejím vývojem, komunikačními bariérami a nejčastějšími chybami v komunikaci. Dále popisuje nejčastější onemocnění a stavy vedoucí k hospitalizaci dítěte a prostředí příjmové ambulance. Dalším bodem teoretické části je rozbor problematiky vedení rozhovoru s rodičem a specifika v rozhovoru s dítětem. Empirická část byla zaměřena na zjištění úrovně komunikačního procesu mezi sestrou a rodičem a na popsání nejčastějších chyb v komunikaci. Součástí práce také bylo zjistit, jaká je efektivita přenosu informací ze strany sestry k rodiči a jaký vliv má na komunikaci věk dítěte či závažnost jeho onemocnění. Na základě těchto cílů bylo stanoveno sedm výzkumných otázek. Pro získání a vyhodnocení dat byly použity dvě metody kvalitativního šetření a to polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Pozorování bylo zaměřeno na komunikaci sester s rodiči v příjmové ambulanci nemocnic Tábor, a. s., Český Krumlov, a. s. a Jindřichův Hradec, a. s. Na pozorování navazovaly rozhovory s rodiči směřované na komunikační dovednosti sestry. Na základě výsledků výzkumného šetření práce poukazuje na jevy vyskytující se v rámci komunikace mezi sestrou a rodičem. Upozorňuje na nejčastější komunikační problémy ze strany sestry. Zároveň doporučuje vhodné techniky komunikace pro sestry v rámci rozhovoru, probíhajícího při příjmu dítěte k hospitalizaci, které vedou ke zlepšení a zefektivnění komunikace a přenosu informací ze strany sestry k rodiči.
|
host ::
