|
|
Psychologické aspekty pěstounské péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Práce se zabývá psychologickými aspekty pěstounské péče, které můžeme v tomto kontextu definovat jako hlediska pěstounského vztahu a jeho dopady na svěřené dítě a pěstouna. V této práci jsou popsány psychické potřeby dítěte, definovány následky psychického strádání, jako je především psychická deprivace. Dále je také analyzována citová vazba, projevy jejího narušení a možná náprava. Vedle analýzy dětí umisťovaných do pěstounské péče se práce také zaměřuje na osobu pěstouna. Z tohoto hlediska je hodnocena motivace k náhradnímu rodičovství, stejně tak rozdíl mezi očekávám a realitou. Práce také poukazuje na vzájemný vztah pěstouna a dítěte, se všemi dopady, úskalími a chybami, kterých se pěstouni ve své výchově mohou dopustit. Na závěr této práce jsou uvedeny praktické zásady pro úspěšné a dlouhodobé fungování pěstounského vztahu.
|
|
|
Blízké vztahy v pěstounských rodinách
SMÍŠKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá mapováním blízkých vztahů v pěstounské rodině. Především se snaží přiblížit prožívání uvnitř pěstounské rodiny z pohledu matky pěstounky. Cílem praktické části je zjistit, jak matky pěstounky vnímají a prožívají vztahy v rodině. Tedy přiblíží motivaci pěstounů, příchod dítěte do nové rodiny a jeho adaptaci v ní, mapuje sourozenecké vztahy a vztah partnerský a s tím související výchovu dětí. Pro výzkum bylo zvoleno kvalitativní šetření, kdy za pomocí polostrukturovaných rozhovorů jsou získávány informace od pěstounek, které vykonávají buď krátkodobou pěstounskou péči nebo dlouhodobou, která zahrnuje i příbuzenskou pěstounskou péči. Následně jsou vytvořeny kazuistiky jednotlivých pěstounských rodin a získaná data jsou zpracována pomocí metody vyložení karet. Výsledky šetření ukazují dva typy prožívání vůči přijatému dítěti uvnitř rodiny, se kterým pak souvisí motivace, partnerský vztah, sourozenecký vztah i výchova dítěte. První typ rodin přijímá rodičovskou identitu vůči dítěti a druhý ji nepřijímá. Výsledky potvrzují stabilnější partnerský vztah po příchodu přijatého dítěte, také motivaci pomoct dítěti doplněnou o další potřeby jednotlivých rodin a starostlivost a péči ze strany získaných sourozenců.
|
|
|
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.
|
|
|
Systém pěstounské péče na přechodnou dobu v České republice
Posavádová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá pěstounskou péči na přechodnou dobu. Zjišťuje, jak se změnila legislativa v této oblasti po reformě v roce 2013, a jak probíhá v praxi. V práci je zvolen kvalitativní přístup, ve kterém bylo pracováno jak s daty primárními, tak s daty sekundárními. Primární data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se třemi skupinami respondentů - s pracovníky OSPOD, s pracovníky neziskových organizací zabývající se pěstounskou péčí na přechodnou dobu a s pěstouny na přechodnou dobu. Respondentům byly pokládány otázky na základě zjištění z literatury a odborných článků. V textu je popsáno fungování celého systému pěstounské péče na přechodnou dobu včetně jeho ukotvení v legislativě. Legislativně významná byla právě i reforma v roce 2013, která je též popsána. Práce je opřena o teorii street-level bureaucracy a teorii vývoje dítěte. Autorka nejprve vysvětluje implementaci politiky pěstounské péče na přechodnou dobu v praxi, tedy vysvětluje, jaké je současné nastavení a jak ve skutečnosti funguje. Dále zmiňuje největší bariéry v dosažení cílů reformy a s tím související problémy pěstounské péče na přechodnou dobu v praxi. Pro porovnání jsou přidané i poznatky ze zahraničních politik náhradní rodinné péče. Zjištění jsou uvedena přímo v textu a shrnuta v závěru práce.
|
|
|
Nové trendy v pěstounské péči
Čápová, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Svou diplomovou práci jsem psala na téma "Nové trendy v pěstounské péči". Cílem mé práce bylo zjistit názory pěstounů na změnu systému náhradní rodinné péče, která vznikla novelizací zákona o sociálně právní ochraně dětí v roce 2013. V teoretické části jsem se zabývala změnami, které v novelizaci nastaly, charakterizovala jsem různé formy náhradní rodinné péče, popisovala jsem přípravu pěstounů a žadatelů. V praktické části jsem popisovala průzkum, který po vyhodnocení poukázal na problematiku pěstounské péče po novelizaci v roce 2013 z pohledu oslovených pěstounů. Tímto šetřením byly získané informace ohledně spokojenosti se změnami současného systému náhradní rodinné péče, informace ohledně potřebnosti pěstounské péče na přechodnou dobu i informace ohledně spolupráce se sociálními pracovníky.
|
|
| |
|
|
Adaptace dětí vyrůstajících v pěstounské péči do předškolního zařízení
JIRÁSKOVÁ, Zdislava
Tato bakalářská práce popisuje průběh adaptace dětí vyrůstajících v pěstounské péči do předškolního zařízení. Hledá odpověď na otázku, zda je tento proces odlišný od procesu adaptace dětí vyrůstajících v biologických rodinách a zda je pro dítě z pěstounské péče přínosné stávat se součástí kolektivu vrstevníků. Také se zaměřuje na přístup předškolních pedagogů k tomuto tématu, jejich otevřenost, informovanost a připravenost na integraci těchto dětí do běžného kolektivu. Teoretická část práce se zabývá adaptací a náhradní rodinnou péčí. Během výzkumné části práce byly zrealizovány tři hloubkové rozhovory. V praktické části práce jsou uvedeny nejpodstatnější úryvky z rozhovorů, které z velké části odpovídají na výzkumné otázky. Tyto úryvky byly doplněny vlastním komentářem a podloženy odbornou literaturou. Výsledky práce ukázaly, že adaptace je natolik individuálním procesem, že nelze paušalizovat proces adaptace dětí z pěstounských rodin. Ovšem všichni participanti se shodli na tom, že děti z pěstounských rodin mají specifické chování a že kolektiv vrstevníků je pro tyto děti přínosem. Výzkum také ukázal, že přístup pedagogů je vřelý a téměř vždy profesionální.
|
|
|
Pozitivní vliv dlouhodobé pěstounské péče na vývoj dítěte
POUROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi dlouhodobých pěstounů, jejich pohledem na péči o svěřené děti a dopadem pěstounské péče na psychiku dětí do dlouhodobé pěstounské péče svěřených. Jsou zde vysvětleny termíny týkající se náhradní rodinné péče, především pak péče pěstounské. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má umístění dítěte do dlouhodobé pěstounské péče na jeho psychiku a duševní vývoj. V teoretické části je vysvětlen rozdíl mezi pěstounskou péčí a jinými instituty náhradní rodinné péče. Je popsán její historický vývoj a legislativní zakotvení v právním řádu České republiky. V praktické části práce byly prováděny polostrukturované rozhovory s dlouhodobými pěstouny a sociální pracovnicí, dále detailní sledování dvou vybraných dětí umístěných v dlouhodobé pěstounské péči a studium dokumentace týkající se zdravotního stavu těchto dětí po psychické stránce. Všechny otázky byly zodpovězeny a následně byla provedena analýza získaných dat. Ze získaných poznatků je zjevné, že dlouhodobá pěstounská péče je kvalitním institutem náhradní rodinné péče s prokazatelnými pozitivními výsledky na vývoj dítěte. Děti v pěstounské péči snáze překonávají psychické bariéry a duševní deprivaci, kterou si vytvořily v ústavní výchově případně ve své biologické rodině, která jim neposkytla kvalitní prostředí.
|
|
|
Pěstounská péče
KOŠNEROVÁ, Patricie
Tématem předkládané bakalářské práce je institut pěstounské péče. Práce je zaměřená především na fungování institutu pěstounské péče v České republice. Pěstounská péče je kontrolovaná, řízená a financovaná státem. Vedle osvojení se řadí mezi nejpreferovanější formy náhradní rodinné péče, které mají přednost před ústavní péčí. Institut pěstounské péče má sloužit k zajištění řádné výchovy dítěte, které z určitých důvodů nemůže vyrůstat ve své biologické rodině. Primárním cílem ze současného ale i dlouhodobého hlediska je snížení počtu dětí umístěných do ústavní péče a zároveň maximalizace počtu dětí umístěných do rodinného prostředí. Bakalářská práce zpočátku vymezuje historický vývoj, který je z hlediska náhradní rodinné péče velmi důležitou částí v dostatečné povědomosti o problematice pěstounské péče. Tato práce také definuje základní pojmy týkající se struktury náhradní rodinné péče a stručně uvádí právní normy. Primárním zdrojem upravujícím náhradní rodinnou péči je v současné době zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dalším tématem v rámci této bakalářské práce je definování různých modelů pěstounské péče v zahraničí, konkrétně v evropských státech. Jádrem práce je popis zprostředkování pěstounské péče. V této části se práce zaměřuje na podmínky pro vznik pěstounské péče, práva a povinnosti pěstouna, hmotné zabezpečení pěstounské péče a závěrem na trvání a zánik pěstounské péče. V neposlední řadě se tato bakalářská práce zabývá i dilematy vznikající především na straně pěstounů po svěření dítěte do péče.
|
|
| |
host ::
RSS.