|
|
Indukované pluripotentní kmenové buňky a jejich využití k léčbě míšního poranění a ALS.
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) se staly novým fenoménem regenerativní medicíny. Je zřejmé, že sdílejí některé společné vlastnosti s embryonálními kmenovými buňkami (ESCs), jako jsou kmenovost, sebeobnova, diferenciační potenciál. iPSCs mají navíc tu vlastnost, že mohou být derivovány na míru pacientovi, a není proto nutné podávat imunosupresiva. S ESCs se dále pojí kontroverze s jejich získáváním výhradně z embryí. U iPSCs můžeme jako jejich zdroj použít kteroukoliv somatickou buňku (preferenčně jsou využívané fibroblasty díky své snadné dostupnosti). Jejich reprogramováním transkripčním koktejlem (OCT4, SOX2, KLF4, c-MYC / OCT4, SOX2, NANOG, LIN28) se získá linie nediferencovaných iPSCs, které se dále diferencují například do neuronálních prekurzorů (iNPs). Takto připravené buňky lze transplantovat do místa poranění, kde pomáhají regeneraci tkáně příjemce různými mechanismy, jako jsou buněčná náhrada či podpora tvorby trofických faktorů. Přesto ale stále existuje riziko tumorogeneze či nízké výtěžnosti při samotné přípravě, což omezuje využití těchto buněk v klinické praxi. Ve své bakalářské práci se proto především zaměřím na to, jaký je terapeutický efekt iPSCs v preklinických studiích, jak jsou vyžívány pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako je amyotrofická laterální...
|
|
|
Úloha buněčné senescence v karcinogenezi a stárnutí mozku
Paroubková, Michaela ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Riziko chronických onemocnění se v průběhu života neustále zvyšuje. Díky pokročilé moderní medicíně a změnám životního stylu neustále stoupá průměrná délka života člověka, což zapříčiňuje i dramatický nárůst lidí trpících nemocemi spojených s pokročilým stářím, jako je ateroskleróza, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Řada nedávných studií prokázala, že v tkáních stárnoucích nemocných dochází k akumulaci tzv. senescentních buněk, které jsou metabolicky aktivní, nicméně nejsou již schopny další proliferace a na rozdíl od terminálně diferencovaných buněk sekretují množství specifických faktorů, kterými výrazně ovlivňují okolní mikroprostředí. Úloha senescence jakožto protinádorové bariéry je známa již poměrně dlouho, nicméně její význam ve fyziologických procesech a stárnutí je osvětlován z velké části až v současné době. Zatímco se senescencí v periferních tkáních zabývá poměrně mnoho studií, příspěvek senescence k poklesu fyziologických funkcí stárnoucího centrálního nervového systému patří doposud mezi málo prozkoumané oblasti. Nedávno získané výsledky naznačují, že stárnutí i s ním spojené neurodegenerativní nemoci jsou doprovázeny zvýšeným sekrečním fenotypem senescentních buněk ne-neuronálního původu v mozku, který způsobuje nízkou, ale chronickou hladinu zánětu a výrazně tak může...
|
|
|
MAP code and regulation of microtubule-based processes
Karhanová, Adéla ; Lánský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tomášová, Štěpánka (oponent)
Proteiny asociované s mikrotubuly (MAPs) jsou považovány za klíčové regulátory molekulárního transportu v buňkách. Ačkoli jejich nesprávné fungování vede k závažným patologiím, jako jsou neurodegenerativní poruchy, regulační role těchto proteinů zůstávají nejasné. Jelikož se MAPs váží na cytoskelet, musí být tato struktura pro funkci MAPs zásadní. Mikrotubulům, vysoce dynamickému typu cytoskeletální struktury, byla věnována zvláštní pozornost kvůli jeho asociaci s buněčným dělením a vitálními funkcemi v neuronech. Mikrotubuly mohou projít post-translačními úpravami, které ovlivňují molekulární motory a také vazbu dalších proteinů, jako jsou MAPs. Doposud není dostatečně zdokumentováno, jestli post-translační úpravy mikrotubulů regulují distribuci MAPs. Ukázalo se však, že MAPs spolupracují na vytváření soudržných obalů na mikrotubulech a regulují přístup molekulárních motorů a enzymů rozdělujících mikrotubuly. Jelikož existuje mnoho typů MAPs a ty se vzájemně vylučují, objevila se nedávno v literatuře hypotéza regulačního ‚MAP kódu '. Pomocí dostupné literatury se tato práce pokusí představit nový model MAP kódu a poskytnout některé základní informace o předchozím výzkumu v tomto tématu.
|
|
|
Role biomarkerů v diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Katonová, Alžbeta ; Čechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Do nedávné doby byla diagnostika Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění závislá pouze na klinickém projevu, jejíž definitivní potvrzení bylo možné pouze post-mortem. V současné době představují biofluidní biomarkery spolehlivý zdroj pro diagnostiku závažných neurodegenerativních onemocnění již během života pacienta. Identifikace spolehlivých biomarkerů je nezbytná pro zvýšení diagnostické přesnosti, monitoraci klinického stavu, přesnější výběr jedinců do klinických studií a s tím spojený i vývoj kauzální léčby. Cílem bakalářské práce bude vypracovat důkladnou literární rešerši se zaměřením na klinicky i experimentálně využívané biologické markery v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a jejich roli v patofyziologii těchto onemocnění. Klíčová slova: Neurodegenerativní onemocnění, biomarkery, proteinopatie, neurokognitivní porucha, kognice
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
|
Logopedická intervence u dospělých s demencí
Pavlíková, Markéta ; Klenková, Jiřina (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RIGORÓZNÍ PRÁCE Logopedická intervence u dospělých osob s demencí Speech therapy for adults with dementia Mgr. Markéta Pavlíková Konzultant práce: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, PhD. Studijní program: Integrované studium speciální pedagogiky Studijní obor: Speciální pedagogika ABSTRAKT Práce se zabývá problematikou poskytování logopedické intervence u dospělých osob s demencí. Cílem práce a výzkumného projektu je analýza logopedické intervence a spolupráce s rodinou dospělých osob s demencí. Vlastní výzkum je realizován prostřednictvím vyhodnocení dotazníků, vyplněných rodinnými příslušníky sledovaných pacientů, a následným zhodnocením přínosu logopedické intervence poskytované jak klinickým logopedem, tak zaškolenými rodinnými příslušníky. Při zpracování byly využity tyto techniky: analýza dokumentů, analýza výsledků činnosti, rozhovor s rodinnými příslušníky a pozorování. Cílem rigorózní práce je také ukázat, jakou měrou může být nápomocna zainteresovaná, informovaná a spolupracující rodina a jakým způsobem mohou být logopedické terapie vedeny. KLÍČOVÁ SLOVA klinická logopedie, komunikace, intervence, neurodegenerativní onemocnění, demence, Alzheimerova nemoc, rodina
|
|
|
Úloha buněčné senescence v karcinogenezi a stárnutí mozku
Paroubková, Michaela ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Riziko chronických onemocnění se v průběhu života neustále zvyšuje. Díky pokročilé moderní medicíně a změnám životního stylu neustále stoupá průměrná délka života člověka, což zapříčiňuje i dramatický nárůst lidí trpících nemocemi spojených s pokročilým stářím, jako je ateroskleróza, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Řada nedávných studií prokázala, že v tkáních stárnoucích nemocných dochází k akumulaci tzv. senescentních buněk, které jsou metabolicky aktivní, nicméně nejsou již schopny další proliferace a na rozdíl od terminálně diferencovaných buněk sekretují množství specifických faktorů, kterými výrazně ovlivňují okolní mikroprostředí. Úloha senescence jakožto protinádorové bariéry je známa již poměrně dlouho, nicméně její význam ve fyziologických procesech a stárnutí je osvětlován z velké části až v současné době. Zatímco se senescencí v periferních tkáních zabývá poměrně mnoho studií, příspěvek senescence k poklesu fyziologických funkcí stárnoucího centrálního nervového systému patří doposud mezi málo prozkoumané oblasti. Nedávno získané výsledky naznačují, že stárnutí i s ním spojené neurodegenerativní nemoci jsou doprovázeny zvýšeným sekrečním fenotypem senescentních buněk ne-neuronálního původu v mozku, který způsobuje nízkou, ale chronickou hladinu zánětu a výrazně tak může...
|
|
|
Mitophagy in Huntington's Disease
Šonský, Ivan ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Mitochondriální dysfunkce výrazně přispívají k projevu mnoha neurodegenerativních onemocnění, jako je například Huntingtonova choroba (HD). U HD, mutace genu pro huntingtin (HTT), kde dochází k expansi CAG repetic, způsobuje nárůst polyglutaminového řetězce, který je zodpovědný za toxicitu proteinu. Obrat nefunkčních nebo jinak poškozených mitochondrií je zajištěn skrze proces selektivní autofagie, mitofagie. Poruchy mitofagie byly recentně popsány jako klíčové u řady onemocnění nejen neurodegenerativního charakteru. Vedou k postupnému hromadění nefunkčních mitochondrií, organel zodpovědných za splnění vysokých energetických nároků neuronálních buněk. Tato neurodegenerace je nejvíce výrazná u "medium spiny" neuronů striatu a vede k vývoji motorických a kognitivních poruch. Tato práce shrnuje, jak HD ovlivňuje mitofagii. Dále odhaluje, že největším blokem mitofagie je nejspíše narušené cílení mitochondrií do formujících se autofagosomů, způsobené abnormální interakcí mHTT a ubiquitin vazebného proteinu, p62. Právě indukce mitofagie v tomto kroku by mohla být zásadní pro budoucí terapeutický výzkum HD. Iniciace mitofagie obecně by se pak mohla stát relevantním terapeutickým cílem ve vývoji léčby dalších neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: mitofagie, autofagie, PINK1, neurodegenerativní...
|
|
|
Extracelulární váčky odvozené od mezenchymálních kmenových buněk a jejich využití v léčbě neurologických onemocnění
Kratochvílová, Anna ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Holada, Karel (oponent)
Extracelulární váčky (EVs, extracellular vesicles) jsou váčky odvozené od buněčných membrán, které představují důležitou součást mezibuněčné komunikace a to přenášením cytosolických proteinů, lipidů a RNA mezi buňkami. Bylo potvrzeno, že mesenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) jsou velmi schopnými producenty EVs, které mají terapeutické účinky srovnatelné se svými mateřskými buňkami. Nedávná zjištění navíc naznačují, že EVs mohou významně přispívat k jejich fyziologickým funkcím. Cílem této práce je představit extracelulární váčky odvozené z mesenchymálních kmenových buněk (MSC-EVs, extracellular vesicles derived from mesenchymal stem cells) jako novou bezbuněčnou alternativu k buněčné terapii a zaměřit se na jejich neuroprotektivní vlastnosti studované u různých neurologických onemocnění.
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
host ::
RSS.