|
|
Výzkum vlivu SO2 a NOx na růst smrku
Hruška, Jakub ; Oulehle, Filip ; Kolář, Tomáš
Smrk ztepilý po poklesu emisí SO2 a NOX velmi rychle reagoval a radiální přírůsty stromů v postiených oblastech Krušných a Jizerských hor se dostaly na předemisní úroveň již koncem 90.let 20. století. Vzrůst nejlépe koreloval s poklesem koncentrací SO2 v ovzduší a s poklesem atmosférické depozice síry. Regenerace půd byla identifikována jako méně výrazný činitel, zejména proto, že je silně korelována s poklesem depozice. Na pokles radiálního růstu tedy emise SO2 a NOX přestaly mít vliv na přelomu tisíciletí. Současný pokles přírůstů není dám emisemi SO2 a NOX ale spíše klimatickými vlivy.
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Atmosférická depozice dusíku - využití stabilních izotopů
Hanzlová, Barbora ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Na základě literární rešerše byly v této práci shrnuty poznatky o využití stabilních izotopů v atmosférické depozici. Podle studií a měření lze zjistit původ a míru znečištění v životním prostředí. Dusík má rozdílné izotopové hodnoty, díky kterým lze vyhodnotit, jakou měrou člověk zasahuje do přirozeného cyklu ekosystému. Dusík se v životním prostředí vyskytuje ve všech složkách přírody, kde nabývá různých izotopových hodnot. Cílem práce bylo shrnout informace o stabilních izotopech a dokázat, zda jsou věrohodným ukazatelem při určování zdroje dusíku v daném místě. Pomocí vyhodnocené studie byl popsán rozdíl ve znečištění přímořských a pevninských oblastí ve střední Evropě. Klíčová slova: atmosférická depozice, dusíkový cyklus, stabilní izotopy dusíku, frakcionace
|
|
| |
|
|
Látkové toky v amfibolitovém povodí Na zeleném u Vodního díla Mariánské Lázně
Krám, Pavel ; Veselovský, F. ; Čuřík, Jan ; Myška, Oldřich
Příspěvek se zabývá hydrologií a hydrochemií povodí Na zeleném zalesněném smrkovým lesem rostoucím na podloží, tvořeném kambizemí na amfibolitu. Toto povodí se vyznačuje díky bazickému (zásaditému) podloží poměrně příznivými hydrochemickými poměry pro terestrickou a akvatickou biotu. Povodí se vyznačuje efektivní neutralizací kyselé atmosférické depozice do smrkového ekosystému a to hlavně díky chemickému zvětrávání dvoumocných bazických kationtů, vápníku a hořčíku. Roční průměrný srážkový úhrn do povodí Na zeleném byl za sledované pětileté období 790 mm a průměrný povrchový odtok v posledních dvou letech byl 193 mm. Odtok se pohyboval ve sledovaných letech mezi 24 a 27 % ročních srážkových vstupů do povodí. V povodí se akumuluje jen méně než 20 % celkového dusíku ze srážek na volné ploše. Zhruba 36% dusíku povodí opouští povrchovým odtokem, zhruba z poloviny ve formě dusičnanů a z poloviny ve formě rozpuštěného organického dusíku.
|
|
|
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se odpovědět na otázku, jestli má námraza významný podíl na atmosférické depozici formou rešerše odborné literatury. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je usazená depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na často měnících se faktorech. Přesto je možné dokázat, že koncentrace látek v námraze může převyšovat, nebo alespoň zabírat významný podíl na atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
|
|
|
Může být námraza faktorem, který se významnou měrou podílí na celkové atmosférické depozici?
Krištof, Tomáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce je pokusit se formou rešerše odborné literatury odpovědět na otázku, zda má námraza významný podíl na atmosférické depozici. Atmosférická depozice je děj, kterým se přenáší látky z ovzduší na zemský povrch. Jednou z jejích složek je horizontální depozice (mlha, jinovatka, námraza). Námraza se nevyskytuje po dobu celého roku a její tvorba je závislá na faktorech, jejichž hodnoty se mohou často měnit. Přesto je možné dokázat, že námraza může zabírat významný podíl na celkové atmosférické depozici v určitých lokalitách za příznivých období pro její vznik. Klíčová slova: Atmosférická depozice, námraza
|
|
|
Mlha jako faktor podílející se na celkové atmosférické depozici
Samcová, Anna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací vlivu mlhy na celkové množství vstupujících látek do ekosystémů procesem atmosférické depozice. Shrnuje třídění mlhy, jejich výskyt a základní informace o chemismu. Atmosférická depozice je dlouho zkoumaným procesem, při kterém dochází k transportu látek z atmosféry na zemský povrch. Je dělena na suchou a mokrou; mokrá atmosférická depozice se dále dělí na vertikální a horizontální. Velikost vlivu mokré složky atmosférické depozice závisí na nadmořské výšce, zhruba od 800 m n. m. začíná mít významný podíl horizontální složka atmosférické depozice (tj. např. mlha). Existuje Mlh několik typů, jsou děleny podle různých kritérií, např. podle vzniku, dohlednosti nebo doby trvání a nejčastěji se vyskytují na místech s velkým obsahem vlhkosti. Na území České republiky je iontový příspěvek mlhy k atmosférické depozici podceňován. Nejvíce zastoupenými ionty v mlžné depozici jsou SO4 2- , NO3 - a NH4 + , které mohou být zároveň kondenzačními jádry. Celková atmosférická depozice je počítána ze součtu suché a mokré vertikální depozice a depozice z mlhy je zanedbávána. Tato málo prozkoumaná problematika je sledována po celém světě. Klíčová slova: atmosférická depozice, horizontální depozice, mlha
|
|
|
Vývoj znečištění ovzduší ve vybraném území
BARTŮŠEK, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého v ovzduší v Ústeckém kraji. V práci je obecně popsáno znečištění ovzduší a s tím i související pojmy jako zdroje znečištění, emise, imise a atmosférická depozice. Dále je v práci hodnoceno znečištění ovzduší oxidy dusíku a oxidem siřičitým v Ústeckém kraji. Práce popisuje metody, kterých bylo použito při výpočtech či hodnoceních. Dále se zabývá výběrem vhodných měřících stanic ke zpracování vývoje koncentrací těchto látek v ovzduší. Cílem této práce je nalezení trendů v časových řadách koncentrací NOx a SO2 a statistické vyhodnocení vývoje koncentrací ve vybraných městech Ústeckého kraje. V další části je hodnocena prostorová analýza koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého v ovzduší v Ústeckém kraji. Toto území bylo vybráno především kvůli tomu, že se vyznačuje významným znečištěním ovzduší.
|
|
| |
host ::
RSS.