| |
|
Možnosti využití sociálních sítí pro podporu podnikání v autoservisech
Mischaniuk, Mykhailo ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Gála, Libor (oponent)
Tato diplomová práce řeší problematiku používání sociálních sítí v oblasti autoservisu. Hlavním cílem je strukturovaným způsobem poskytnout doporučení pro byznys jak lépe využít tyto sítě pro dosažení lepší konkurenceschopnosti. Tato práce je rozdělená do tří částí. První, teoretická část, dává základní popis těchto sítí a jejich statistiky. Tato část také pokrývá základní nástroje, které můžeme použít pro analýzu a údržbu sociálních sítí. Druhá, analytická část, se zabývá konkurenční analýzou ve sféře autoservisu a dává základní přehled nejpopulárnějších sociálních sítí na ruském internetu. Třetí, praktická část, poskytuje strukturovaný pohled na hlavní aspekty chování a údržby sociálních sítí. Tato část zahrnuje popis těchto různých aspektů a doporučení, která dávám pro konkrétní autoservis.
|
|
Rešení úloh Business Intelligence v obchodní společnosti Topaz
Kochkonyan, Gretta ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Fortinová, Jana (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza prostředí obchodní společnosti Topaz a návrh prototypového Business Intelligence řešení na základě této analýzy a požadavků podniku. Řešení bude použito v rámci podpory manažerského rozhodování majitele firmy. Pro naplnění cíle této práce byl nutný přístup k informačnímu systému (IS) společnosti a datům, na základě kterých proběhla analýza a návrh Business Intelligence řešení. Přístup k IS a datům poskytla majitelka firmy Topaz. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde jsou popsány základní charakteristiky BI, resp. self-service BI, a na praktickou část, která představuje chod společnosti s důrazem na podporu zavedeného informačního systému. Následně je provedena úvodní studie zahrnující požadavky, z nichž je sestaven dimenzionální model. Nakonec jsou představeny ukázkové reporty.
|
|
Marketingový plán podniku
Nosálová, Lucie ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
Obsahem práce je odhalení chyb v řízení malé rodinné firmy, která v podstatě nevyužívá marketing. V návaznosti na toto zjištění, by mělo dojít k sestavení efektivního marketingového plánu. Práce je rozdělena na teoretickou část, která tvoří podklady pro analytickou část. V analytické části dochází k popisu firmy a následně snaze o poodhalení chyb v řízení, které jsou způsobené špatným nastavením marketingu. K výsledku je třeba dojít pomocí různých druhů analýz, na jejichž základě je třeba stanovit nové marketingové cíle, strategie, změny a projekty, na základě nich má dojít ke změně. Snahou je poskytnout podniku podklady a přesvědčit ho, že využívání dobré marketingové komunikace by mělo vést k vyšší efektivnosti hospodaření a v konečném důsledku i zvýšení ziskovosti firmy, a to bez nutnosti odpoutat se od podnikového cíle, jímž je maximální snaha o vybudování pro-zákaznicky orientovaného servisu.
|
|
Navrhování experimentů pro nestacionární produkční procesy
Jadrná, Monika ; Macák, Tomáš (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na oblast služeb a oblast hromadné výroby. Konkrétně se jedná o optimalizaci produktového portfolia cestovní kanceláře a optimalizaci výroby nábojů.
V literárních východiscích je vysvětlena terminologie z oblasti rozhodování a popsány metody, které jsou používány pro podporu rozhodování. Jedná se o aktuální přehled řešené problematiky a definování základních pojmů. Teoretická východiska výzkumu jsou v oblasti služeb zaměřena na volbu vhodných vstupních proměnných. V oblasti výroby pak na volbu konkrétního materiálu a vhodného vybavení pro danou výrobu. Literární východiska a teoretická východiska výzkumu současně tvoří základ pro praktickou část práce.
V praktické části disertační práce je zvolen konkrétní podnik působící v daném odvětví. V oblasti služeb je optimalizováno produktové portfolio pomocí Fuzzy logiky a Fuzzy množin, tak aby firma působící v dané oblasti byla schopna se uplatnit a fungovat na současném vysoce konkurenčním trhu. V oblasti výroby je nastaveno optimální složení produktu tak, aby bylo dosahováno jeho požadovaných vlastností.
Hlavním cílem disertační práce je návrh metodického přístupu pro řízení vybraných podnikových procesů při jejich nestacionárním časovém průběhu. V praktické realizaci je cílem verifikovat funkčnost navrženého metodického přístupu, jak v oblasti služeb, tak v oblasti hromadné výroby.
|
|
Digitální knihovna VUT v Brně – představení institucionálního repozitáře
Skůpa, Jan
Digitální knihovna VUT v Brně je institucionální repozitář, který byl stvořen (v prvé řadě) jako místo pro uložení VŠKP. Je postaven na systému DSpace, aktuálně ve verzi 5.3. Nabídka jeho služeb se postupně rozrůstá. Příspěvek se zabývá službami repozitáře, procesem zveřejňování závěrečných prací a hlavně podporou otevřené vědy. Repozitář umožnuje autorům z VUT v Brně ukládat výsledky své vědecké práce v režimu otevřeného přístupu. Uložení plného textu je integrováno do procesu vykazování publikační činnosti (RIV).
Plný text: idr-1038_1 -  PDF; idr-1038_2 - PDF
Prezentace: idr-1038_3 - PDF; idr-1038_4 - PDF
Videozáznam: idr-1038_5 -  MP4
|
|
Vzdělávací systém a kompetence zdravotnických záchranářů v České republice a ve Spolkové republice Německo
ZBOŽÍNEK, Jonáš
Tato bakalářská práce se věnuje srovnání systému vzdělávání a kompetencí zdravotnických záchranářů v České republice a ve Spolkové republice Německo. Cílem práce bylo nalézt styčné body a identifikovat rozdíly. Teoretická kapitola se dělí na dva celky. První část se věnuje systému vzdělávání zdravotnických záchranářů v České republice. Stručnou charakteristiku oboru doplňují možnosti získání odborné způsobilosti zdravotnického záchranáře (dle zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních). Modelovým příkladem pro popis těchto možností byl zvolen první stupeň vysokoškolského vzdělání v akreditovaném studijním programu Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě. Kompetence zdravotnických záchranářů v České republice vycházejí z platné vyhlášky MZ č. 55/2011 Sb. o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Součástí jejich přehledu je i seznam možností uplatnění zdravotnického záchranáře v ČR a stručná charakteristika těchto míst. Přehled doplňuje popis dalšího vzdělávání a možností specializačního vzdělávání. Druhý celek v rámci teoretické části je věnován systému vzdělávání pracovníků působících u záchranné služby ve Spolkové republice Německo. Jednotlivé podkapitoly charakterizují úrovně vzdělání nelékařských zdravotnických pracovníků a jejich činnost u záchranné služby. Tuzemskému zdravotnickému záchranáři odpovídá v podmínkách německé záchranné služby profese záchranářského asistenta (a na ni navazující pohotovostní sanitář, jenž vzešel ze spolkové legislativní úpravy platné od 1. 1. 2014). Vzdělávání záchranářských asistentů je v této části práce věnována největší pozornost. V praktické části bakalářské práce je užita metoda kvalitativního výzkumu technikou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili muži a ženy pracující u záchranné služby v Českých Budějovicích s odbornou způsobilostí zdravotnický záchranář a záchranářští asistenti z výjezdové posádky záchranné služby v Pasově. Pro zpracování první výzkumné otázky ("Mají čeští zdravotničtí záchranáři vyšší kompetence než němečtí?") bylo třeba srovnat zákonné normy obou zemí a příslušnou odbornou literaturu. Takto získané údaje byly ověřeny přímým dotazováním záchranářů v obou zemích. Výsledným zjištěním je, že český zdravotnický záchranář má oproti německému záchranářskému asistentu širší možnost uplatnění ve zdravotnictví, a to i mimo záchrannou službu. Možnosti pracovat na oddělení anesteziologie a resuscitace, urgentním příjmu či v pozici operátora na lince tísňového volání, jsou na rozdíl od Spolkové republiky Německo zakotveny i v legislativě. Z provedeného srovnání tedy vyplývá, že český zdravotnický záchranář má celkově vyšší kompetence než německý záchranářský asistent, i když v oblasti přednemocniční neodkladné péče jsou jejich kompetence velmi podobné (ovšem plně se neshodují). Druhá výzkumná otázka zjišťovala, zda by bylo studium na vysoké škole přínosem pro zdravotnické záchranáře ve Spolkové republice Německo.Analýzou odpovědí ze strukturovaných rozhovorů se záchranářskými asistenty vyplynulo, že by o tuto možnost nestáli. Podle jejich názoru je vysokoškolské studium zbytečnou komplikací, spojenou s vyšší finanční náročností (plynoucí z německého vzdělávacího systému). Ne každý zájemce by si tedy mohl takové studium dovolit. Podle jejich názoru by také nebylo možné v rámci stávajícího systému zaplatit takto vzdělané pracovníky. K nynějšímu systému vzdělání mají sice připomínky, ale dlouho očekávaná legislativní změna (byla schválena, ale zatím bez účinnosti) by měla přinést zlepšení ve všech kritizovaných parametrech (jde zejména o bezplatnost a prodloužení doby trvání vzdělání).
|
|
Předlékařská první pomoc u dětí s otravou
ROUSKOVÁ, Žaneta
Tématem bakalářské práce je Předlékařská první pomoc u dětí s otravou. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat úroveň znalostí pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Kraje Vysočina v předlékařské první pomoci u dětí s otravou a současně zjistit, jakým způsobem se tito pracovníci Zdravotnický záchranných služeb vzdělávají v problematice pediatrie nad rámec kreditního systému. V teoretické části práce popisuji povinnost vzdělávání zdravotnického záchranáře a jeho kompetence ve vztahu k první pomoci. Současně popisuje rozdělení dětského věku a fyziologii jednotlivých věkových skupin, první pomoc základní, rozšířenou, technickou a personální. Dále kapitoly obsahují časté intoxikace v dětském věku, jejich příznaky, léčbu a specifika. V bakalářské práci byla výzkumná část vedena kvantitativní metodou. Pro sběr dat byl rozdán anonymní dotazník. Dotazníky byly rozdány zdravotnickým záchranářů a všeobecným sestrám v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina. Na počátku bakalářské práce byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje mají stejné znalosti v předlékařské první pomoci u dětí s otravou jako pracovníci Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina. Hypotéza druhá zní, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby se v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina v oblasti pediatrie nad rámec kreditního systému nevzdělávají. Hypotéza první byla vyvrácena. Znalosti respondentů v oblasti intoxikací v pediatrii byly zkoumány formou testových otázek. Úspěšnost respondentů z Jihočeského kraje v testových otázkách činila 87% a úspěšnost Kraje Vysočina odpovídá hodnotě 85%. Druhá hypotéza byla potvrzena. 20% respondentů tvrdí, že se vzdělává nad rámec kreditního systému v oblasti pediatrie a 80% respondentů odpovědělo, že se nevzdělává. Bakalářská práce může být přínosná studentům oborů a také odborným zdravotnickým pracovníkům pro ucelení informací z oblasti intoxikací u dětí. Doporučením pro pracovníky zdravotnických záchranných služeb i pro budoucí absolventy zdravotnických oborů je celoživotně se vzdělávat, prohlubovat a doplňovat své vědomosti.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
host ::
