|
|
Syntéza a hodnocení potenciálních antituberkulotik na bázi nitrovaných aromátů
Delong, Jakub ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Kučerová, Marta (oponent)
Tématem diplomové práce je příprava a následné hodnocení potenciálních antituberkulotik na bázi nitrovaných aromátů. V teoretické části se práce zabývá tuberkulózou a její terapií, v dalších kapitolách rozebírá nitrované antimikrobiální látky již osvědčené, i nově připravované a testované. Praktická část zahrnuje vícekrokovou přípravu sloučenin ze substituované kyseliny benzoové, kyseliny pyrohroznové a různě substituovaných anilinů, které byly hodnoceny v inhibici růstu různých kmenů mykobakterií. Strukturní základ látek je N-fenyl-2-[2-(3,5- dinitrobenzoyl)hydrazinyliden]propanamid, který se liší substitucí na benzenovém jádře N- fenylpropanamidu. V případě čtyř sloučenin byla provedena obměna jedné nitroskupiny za trifluormethylovou skupinu. Výtěžky syntéz finálních látek se pohybovaly v rozpětí 7-72 % a jejich hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) od 4 do více než 1000 µmol/l. Jakožto nejúčinnější derivát se ukázal N-(4-bromfenyl)-2-[2-(3,5-dinitrobenzoyl)hydrazinyliden]propanamid. Klíčová slova Antibiotika, antimykobakteriální aktivita, 3,5-dinitrobenzhydrazid, nitroskupina, syntéza, tuberkulóza
|
|
|
Příprava a studium potenciálních antimikrobních sloučenin
Pokorná, Anežka ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Zitko, Jan (oponent)
Jednou z možností, jak zmírnit celosvětový problém antibiotické rezistence, je mimo jiné i syntéza a vývoj nových antimikrobních látek. Všechny látky připravené v rámci této práce vychází z molekuly 4-amino-1-benzylpiperidinu nebo jeho izomeru 4-(piperidin-1- ylmethyl)anilinu. Výchozí molekula byla zvolena na základě aktivity zjištěné v předešlých pracích. Pomocí třinácti jednokrokových syntéz byly připraveny iminy, a to reakcí výchozí molekuly aminu s příslušným aldehydem. Dvě další syntézy vedly ke vzniku amidů reakcí výchozí molekuly s příslušnou salicylovou kyselinou. Výtěžky reakcí se pohybovaly u iminů v rozmezí 26-97 % a u amidů byly výtěžky 25 a 39 %. Všechny látky byly připraveny v dostatečném množství a čistotě potřebné pro stanovení biologické aktivity. U všech patnácti sloučenin byla testována antibakteriální aktivita proti klinicky významným Gram-pozitivním i Gram-negativním kmenům. Dále byly otestovány na jejich antifungální aktivitu, antimykobakteriální aktivitu a byla testována i jejich schopnost inhibovat enzymy acetylcholinesterázu a butyrylcholinesterázu. Z výsledků testování je patrné, že amidy byly antimikrobně neúčinné, ale některé iminy vykazovaly velmi dobré výsledky. Obecně byly látky více aktivní proti patogenním houbám, ale dijodované a dichlorované iminy vykazovaly i...
|
|
|
Syntéza a hodnocení potenciálních antimikrobiálních sloučenin na bázi steroidů
Požárová, Pavla ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Matouš, Petr (oponent)
Závažný problém představující hrozbu pro lidstvo je antibiotická rezistence. Vývojem nových účinných látek můžeme bojovat proti tomuto trendu a zvrátit jeho vývoj. Jelikož steroidní struktury vykazují širokou škálu biologických aktivit, byla zvolena výchozí látka estron, která byla pomocí různých reakcí modifikována. Bylo tak připraveno celkově patnáct nových sloučenin, které byly testovány na antibakteriální, antifungální a antimykobakteriální aktivitu, doplňkově také na inhibici cholinesteráz. Modifikace estronu probíhala primárně dvěma různými způsoby za vzniku hydrazonů a esterů. Takto bylo připraveno dvanáct látek, u zbylých látek došlo ke změně výchozích látek či postupu. V případě čtyř sloučenin bylo potřeba předem syntetizovat i jeden z reaktantů. Výtěžky se pohybovaly v rozmezí od 62 % do 95 % u hydrazonů a od 8 % do 54 % u esterů. Antibakteriální aktivita byla testována proti čtyřem vybraným grampozitivním a gramnegativním kmenům. Antifungální aktivita byla testována proti čtyřem kvasinkám a vláknitým houbám. Antimykobakteriální aktivita byla testována proti pěti kmenům mykobakterií. Všechny tyto metody byly testovány pomocí mikrodiluční bujónové metody. Testované látky neprojevily žádnou aktivitu při antibakteriálním a antifungálním testování. Aktivita byla zaznamenána pouze při...
|
|
|
Syntéza a koordinační vlastnosti difenylfosfinoferrocifenu
Křelinová, Magda ; Schulz, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Vojtěch (oponent)
Název práce: Syntéza a koordinační vlastnosti difenylfosfinoferrocifenu Autorka: Bc. Magda Křelinová Katedra: Katedra anorganické chemie Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jiří Schulz, Ph.D. Abstrakt: Ferrocifen, jakožto ferrocenový analog běžně užívaného léčiva tamoxifenu, prokázal nadějnou aktivitu proti buňkám rakoviny prsu, a to jak nádorů hormon-dependentním, tak i těm hormon-independentním. Druhá skupina je momentálně léčitelná pouze velmi složitě a přímočařejší léčiva jsou nutně potřeba. Jedním z cílů této práce bylo optimalizovat syntézu 1-{1-[bis(4-hydroxyfenyl)methylen]propyl}-1'-(difenylfosfino)ferrocenu (látka 4), který umožní ferrocifenolový skelet konjugovat s dalšími kovovými centrálními atomy, jejichž komplexy jsou taktéž studovány jako protinádorová léčiva. Kombinace dvou efektů by mohla poskytnout zajímavou biologickou aktivitu. V rámci této diplomové práce bylo připraveno celkem 8 komplexů, ve kterých látka 4 vystupuje jako ligand. Všechny tyto látky byly testovány na rakovinných (MDA-MB-231 a A549) i nerakovinných (MCF10A) buněčných liniích pro určení jejich biologické aktivity a selektivity vůči nádorovým buňkám. Ru Cl Cl P Ph2 Fe HO OH 6 Ru Cl Cl P Ph2 Fe HO OH 7 Ru Cl Cl P Ph2 Fe HO OH 8 Ru Cl Cl P Ph2 Fe HO OH 9 Ir Cl Cl P Ph2 Fe HO OH 10 Rh Cl Cl P Ph2 Fe HO OH 11 Fe P Ph2 OH HO AuCl 12...
|
|
|
Syntéza a hodnocení potenciálních léčiv neurodegenerativních chorob
Foltýnová, Eva ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Vinšová, Jarmila (oponent)
Tématem této diplomové práce je syntéza derivátů oxadiazolu a jejich prekurzorů jako potenciálních léčiv neurodegenerativních chorob a jejich následné hodnocení především jako potenciálních inhibitorů cholinesteráz (CHE). Teoretická část této práce se věnuje Alzheimerově chorobě, především její patofyziologii, diagnostice a léčbě. Dále se zabývá také inhibitory CHE, které jsou již klinicky využívané, i novým strukturám s potenciálem mít v budoucnu klinické využití. Také se věnuje oxadiazolovému fragmentu, jeho chemickým i biologickým vlastnostem. V rámci experimentální práce byly nasyntetizovány deriváty 1,3,4- a 1,2,4-oxadiazolu, které se lišily kromě typu oxadiazolu také jejich substitucí. Tyto látky byly připravené pomocí cyklizace prekurzorů, které byly také připraveny a otestovány. U 1,3,4-oxadiazolů byla otestována kromě jejich inhibiční aktivity vůči acetylcholinesteráze (AChE) a butyrylcholinesteráze (BuChE) také jejich možná antimykobakteriální, antibakteriální a antifungální aktivita. U 1,2,4- oxadiazolů byla prozatím otestována pouze jejich inhibiční aktivita proti AChE a BuChE. Celkem bylo syntetizováno dvacet dva látek a výtěžky těchto syntéz byly v rozmezí 21-97 %. Látkou, která měla nejnižší hodnotu IC50 proAChE, byl 2-(3-nitrofenyl)-5-(pyridin-3-yl)-1,3,4- oxadiazol, konkrétně bylo...
|
|
|
Příprava a hodnocení nových dezinfekčních látek
Veselý, Jan ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Vinšová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce pojednává o syntéze a využití nových kvarterních amoniových solí (KAS). Tyto látky jsou již desítky let běžně využívány jako dezinfekční přípravky, antiseptika, antimikrobní přísady, konzervanty a v nynější době je zkoumán zejména jejich dekontaminační potenciál pomocí micelární katalýzy. Teoretická část obsahuje informace o mechanismu účinku na jednotlivé typy mikrobů, stručný přehled o fyzikálně-chemických vlastnostech, zejména rozpustnosti a stanovení logP, tvorbě micel. Dále je zde popsána mikrobiální rezistence a mechanismus vzniku zkřížené rezistence mezi KAS a antibiotiky (ATB). Experimentální část se zabývá především syntézou nových KAS, u kterých očekáváme antimikrobní účinek a potenciál tvorby micelárního mikroprostředí pro micelární katalýzu. První série reakcí je zaměřena na přípravu tří molekul monokvarterních amoniových solí z výchozí látky benzylaminu, na který jsou navázány dva homologické alifatické alkylové řetězce C8, C10 a C12 a dále hydroxyethylová skupina. Tato struktura je nezbytným nositelem antimikrobního účinku a tvorby micel. Všechny tři látky byly úspěšně připraveny. Druhá série reakcí je zaměřena na přípravu devíti molekul biskvarterních amoniových solí, které jsou navázány na aromatický kruh v polohách ortho, meta a para. Jako dusíkatý prekurzor byl...
|
|
|
Syntéza a hodnocení potenciálních antifungálních sloučenin
Straková, Jana ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Mykotická systémová infekce je často velmi závažná, ať už kvůli imunodeficienci pacientů, vedlejším nežádoucím účinkům dostupných antimykotik či klinické nebo lékové rezistenci. Důraz by měl být proto kladen na včasné určení správné diagnózy, vhodné indikace současných léčiv a především vývoj nových antimykotik (ATM). Základ všech syntetizovaných sloučenin tvoří molekula kyseliny itakonové (IA), respektive anhydrid IA. Výchozí molekula byla zvolena na základě širokého spektra biologických aktivit, mezi něž patří i antibakteriální a antifungální aktivita. Cílem bylo vytvoření deseti monoamidů pomocí jednokrokové syntézy anhydridu IA s příslušným chlorovaným anilinem. Tyto monoamidy pak byl cyklizovány za vzniku deseti imidů. Výtěžky reakcí za vzniku monoamidů byly až na dvě odchylky (24 % a 31 %) vysoké a pohybovaly se nad 80 %. Výtěžky reakcí za vzniku imidů byly nižší, pohybovaly se v rozsahu 29 - 86 %. Antimikrobiální aktivita byla otestována pomocí mikrodiluční bujónové metody u všech imidů a většiny monoamidů. Všechny látky byly neúčinné na gram-negativní bakterie, velmi nízkou aktivitu proti gram-pozitivním bakteriím projevily látky 1-(2,4,6-trichlorfenyl)-3- methylenpyrrolidin-2,5-dion, 1-(2,6-dichlorfenyl)-3-methylenpyrrolidin-2,5-dion a 1-(3,4,5-...
|
|
|
Advanced electron diffraction methods for structural description of zeolites
Laštovičková, Anna ; Mazur, Michal (vedoucí práce) ; Tyrpekl, Václav (oponent)
Elektronová difrakce (ED) je metoda používaná pro stanovení struktury krystalických materiálů. Představuje alternativu k monokrystalické rentgenové difrakci (SCXRD), která je často omezena velikostí syntetizovaných krystalů. Elektronová difrakce umožňuje analýzu materiálů v nanoměřítku, což ji činí užitečnou pro vzorky, jejichž krystaly jsou pro jiné metody příliš malé. Ke sběru difrakčních obrazců využívá elektrony a lze ji měřit v transmisním elektronovém mikroskopu (TEM). Analýzou získaných difrakčních obrazců lze stanovit parametry krystalické buňky, typ mřížky, a dokonce i samotnou krystalickou strukturu. Nicméně stanovení struktury ze standardních difraktogramů vyžaduje rozsáhlé znalosti a sběr těchto dat je časově náročný. Současný vývoj ED se zaměřuje na usnadnění a automatizaci sběru a zpracování dat. V případě kontinuální rotační elektronové difrakce (cRED) trvá sběr dat pouze několik minut, což umožňuje stanovení struktury materiálu během jediného dne. V této práci představuji využití metody cRED pro strukturní charakterizaci zeolitů. Tyto materiály jsou často syntetizovány jako polykrystalické vzorky s nanokrystaly. Proto jejich strukturu většinou nelze určit pomocí SCXRD. Prášková rentgenová difrakce (PXRD) je standardní technikou pro ověření struktur zeolitů, avšak stanovení struktury...
|
|
|
Model-Based Reinforcement Learning for POMDPs
Smíšková, Lucie ; Andriushchenko, Roman (oponent) ; Češka, Milan (vedoucí práce)
Partially observable Markov decision processes allow us to model systems containing state uncertainty. They are useful when we have only partial information about the states ( so called observations). The aim of this thesis was to develop a method combining inductive synthesis and reinforcement learning to develop the best possible finite-state controller. This method was then implemented as an extension to the tool PAYNT.
|
|
|
Příprava a charakterizace opticky aktivních nanotyček
Gaizura, Filip ; Liška, Petr (oponent) ; Dvořák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje kvalitativnímu studiu přípravy a optické charakterizaci CsPbBr3 perovskitových nanotyček. V první části obsahuje stručný popis 3D, 2D a 0D perovskitových nanostruktur a následně se zaměřuje na popis 1D struktury - perovskitových nanotyček, jejich možným krystalografickým soustavám, stabilitě, možným metodám přípravy, optickým vlastnostem a využitím v různých optoelektrických zařízeních. V praktické části je detailně rozebrána příprava CsPbBr3 perovskitových nanotyček pomocí koloidní syntézy na bázi ligandy asistované reprecipitace a chemického dělení za pokojové teploty. Dále je u syntetizovaných nanotyček provedena analýza morfologie a proměření absorpčních a fotoluminiscenčních spekter s cílem ověření závislosti optických vlastností na zmiňované morfologii.
|
host ::
RSS.