|
Zombie jako metafora lidské společnosti
PÝCHOVÁ, Nela
Bakalářská práce se věnuje interpretaci postav nemrtvých neboli zombie v populární kultuře. Zkoumá rysy, s jejichž pomocí je jejich specifičnost konstruována (i ve srovnání s postavami upírů či uměle vytvořených bytostí), a významy, které zombie v konkrétních dílech generují. Sleduje, nakolik a jak odrážejí stav společnosti (ve smyslu cirkulace společenské energie a témat, jež jsou s nimi spojována) a jak se tato metaforika zombie mění v průběhu času. Práce se zaměřuje hlavně na filmovou produkci, ale věnuje se i otázce, jak se tato vyobrazení liší v různých médiích. Základním zdrojem jsou samotná díla populární kultury a hlavní metodou výkladu pak jejich interpretační porovnávání zasazené do kontextu doby jejich vzniku a socio-kulturního nastavení, jež lze v dané době pozorovat.
|
|
Street Gore Food
Ponomarevová, Daniela ; Zálešák, Jan (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Diplomová práce Street Gore Food tematizuje banální motiv výkopu uvnitř běžné místní komunikace, kterou zastupuje chodník, a náměty fastfoodové kultury. Projekt je zasazen do konceptuálního a vizuálního rámce inspirovaného pouťovými atrakcemi, jako jsou Haunted House nebo Ghost Train, a brakovými premisami béčkových-céčkových hororových filmů. Dílo tak kombinuje děsivé a absurdní prvky žánrových struktur, groteskní zábavy a laciné komerce populární kultury. Jeho hlavním předmětem je implicitní zprostředkování pouliční scény: Chodec kráčí po kamenném povrchu cesty, zatímco pojídá bagetu, kterou zakoupil v kiosku s rychlým občerstvením. Během své rutinní procházky, kdy je vázán k bezmyšlenkovitému konzumování oběda, je zastaven pádem do podivného výkopu. Ten má podobu groteskního trávicího systému zhotoveného z nápodob kuchyňských zařízení, sloužící k rozmělňování jídla, či bizarního jídelní lístku, mající charakter chutného menu z populárních řetězců s rychlým občerstvením. Street Gore Food tak představuje stylizovaný 3D modelový výsek chodníku vytvořeného za pomocí recyklovatelného-nalezeného kartonového materiálu a kresebných technik.
|
|
Popkulturní podoba neošamanismu
Nesládková, Tereza ; Koudelová, Šárka Basjuk (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ústředním tématem mojí závěrečné diplomové práce je současná nenáboženská spiritualita. Zajímá mne souvztažnost obecné nálady v globalizované společnosti euroamerického světa a specifického způsobu zacházení se spiritualitou a mystikou. Vycházím z toho, že v důsledku všeobecně rozšířeného pocitu nejistoty je zásadním způsobem charakteristická touha po dosažení iluze pospolitosti a potřebou převyšujícího řádu. Určuje jí doba silně individualistická, doba přemíry podívaných, cynické lhostejnosti vůči realitě a iluzi. Je to doba, které chybí vize a kdy mají zboží i mezilidské vztahy krátkou životnost. Také formální podoba této neospirituality v kontextu popkultury má pro mne určující a výpovědní hodnotu.
|
| |
|
Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality
Bláhová, Andrea ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality se zabývá mladými českými interpretkami, které skrze svou tvorbu, rozhovory v médiích a performance na koncertech tematizují ženskou zkušenost. Vybrané texty písní pěti interpretek, rozhovory a zápisky z terénního deníku jsem analyzovala pomocí kvalitativní obsahové analýzy a výsledky dále interpretovala v sedmi různých tematických kategoriích. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnuji především definování postfeminismu a postfeministické citlivosti, populární kultury a vnímání tělesnosti v prostředí populární hudby. Empirická část se skládá z metodologických postupů, kvalitativní obsahové analýzy a následné interpretace.
|
|
Dobrovolní hasiči - přežitek z dob minulých nebo fenomén dnešní doby?
NOVÁKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce s názvem Dobrovolní hasiči - přežitek z dob minulých nebo fenomén dnešní doby? se zabývá dobrovolnými hasiči a jejich činností nejen v minulosti, ale i v dnešní době. V práci je zkoumáno, zda se u sboru dobrovolných hasičů Dolní Žďár u Jindřichova Hradce stále jedná o tradiční lidovou kulturu nebo již o kulturu populární. Zároveň je v práci sledováno, jak se kultura SDH Dolní Žďár mění v průběhu času. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části jsou vysvětleny základní pojmy, druhá část je věnována historii hasičstva, třetí část se zabývá zmiňovaným sborem z Dolního Žďáru a jeho historií a v poslední části jsou porovnávány kulturní obyčeje, které se v obci Dolní Žďár udržují.
|
| |
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby.
|
|
Sexuální robotika: humanizace, genderizace a sexualizace sexbotů
Nováková, Petra ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu tendencí k humanizaci moderních technologií, tj. procesu přisuzování lidských charakteristik, vlastností a funkcí strojům navzdory skutečnosti, že stroje jsou anorganického původu, tedy vytvořené uměle člověkem a ze své podstaty bezpohlavní. V případě sexuálních technologií a obzvláště na poli sexuální robotiky pak dochází nejen k genderizaci, ale také k sexualizaci humanoidně vyhlížejících strojů, tzv. sexuálních robotů či sexbotů, jejichž výsledný design reflektuje binární chápání pohlaví a genderové stereotypy s tím spojené. Tento proces polidšťování je analyzován v kontextu současné populární kultury a post-humanistických teorií zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem s přihlédnutím k binárnímu chápání pohlaví a kategorií maskulinity a feminity. Populární kultura je tedy důležitým aspektem nejen v procesu vývoje sexbotů, ale také z hlediska jejich přijetí uživateli. Pozornost je věnována možným pozitivním a negativním důsledkům používání sexbotů na uživatele v kontextu schopnosti člověka vytvářet si emoční vazby k technologickým artefaktům. Klíčová slova Technologie, robot, sex, umělá inteligence, sexbot, sexuální panna, populární kultura, gender, genderový stereotyp, pornografie, posthumanismus
|