|
|
Testamenty Kardašovy Řečice 17. - 18. století
HEJDA, Milan
Bakalářská práce Testamenty Kardašovy Řečice 17. - 18. století pojednává o souboru osmnácti testamentů, u kterých bylo cílem prozkoumat je tak, aby vystoupil z pramenů člověk, a především prvky definující vzorce chování v uzavírání posledních vůlí v Kardašově Řečici. Práce si předsevzala prozkoumat řadu dílčích úkolů, a proto bylo přistoupeno k rozdělení do čtyř základních kapitol. První kapitola obsahuje úvodní pasáže a věnuje se historiografii, druhá dějinám Kardašovy Řečice, třetí pojmu slova testament a právním okolnostem vzniku testamentu. Čtvrtá kapitola je z pohledu samotného bádání klíčová. Kapitola je rozdělena na pět základních částí. První dvě části čtvrté kapitoly se zaměřují na charakteristiku testamentu a přehledně představují jména a příjmení testátorů s roky sepsání jejich testamentů. Třetí část čtvrté kapitoly sleduje testátory a dědice z pohledu sociálního zařazení ve městě a v podstatě i na panství. Čtvrtá část čtvrté kapitoly popisuje soubor z pohledu PVH a je rozdělena i na další podkapitoly. Závěrečná pátá část čtvrté kapitoly nastiňuje mechanismy při sepsání testamentu ve městě a porovnává je tak s udávanou normou, dále je popsán přínos radních, svědků a především písařů. Poslední části čtvrté kapitoly patří posledním dnům testátorů, kdy prostor dostane porovnání mezi časem sepsání poslední vůle a časem úmrtí. Úplný závěr je zaměřen na dědictví a odkazy po zesnulém.
|
|
|
Notář v řízení o dědictví
Kejvalová, Petra ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Notář v řízení o dědictví Cílem této práce je popsat činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví a provést porovnání tohoto institutu v naší a slovenské právní úpravě. V naší právní úpravě je dědické řízení, jakož i soudní komisariát obligatorní, což spočívá v tom, že jakmile se soud dozví o úmrtí osoby, bezodkladně zahájí dědické řízení a pověří soudního komisaře provedením úkonů v řízení. Soudní komisař má de facto dědické řízení ve svých rukách, až na nepatrné výjimky provádí veškeré úkony v řízení. Toto téma jsem si zvolila, neboť mě zajímá notářství obecně a soudní komisariát patří mezi nejdůležitější činnosti notáře vůbec. Práce je rozčleněna do následujících tří částí: I. část Notář v řízení o dědictví v České republice, II. část Notář v řízení o dědictví ve Slovenské republice a III. část Závěrečné shrnutí a porovnání. Části jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. I. a II. část jsou strukturovány obdobně, liší se však v rozsahu. I. část je propracována více do hloubky, včetně uvedení některých problémů, které s výkonem soudního komisariátu souvisejí. V této části jsou pro porovnání uvedeny některé aspekty soudního komisariátu v rakouské právní úpravě. Po úvodu následuje tedy část. I, kde je nejprve pozornost zaměřena na krátký historický nástin notářství a vysvětlení pojmů jako je...
|
|
|
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii Dědická posloupnost stejně jako dědické právo obecně je spojeno se smrtí fyzické osoby. Testamentární sukcese je pak přímo podmíněna existencí závěti, kterou zůstavitel pořídil. Cílem mé práce je analyzovat a srovnat právní úpravu dědění ze závěti v České republice a Itálii. V této práci se snažím poukázat na jedné straně na shodné znaky obou právních úprav a na straně druhé na jejich odlišnosti. Tato práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. V první kapitole krátce nastiňuji dědění ze závěti jako jeden z důvodů dědění. Druhá kapitola je věnována závěti jako právnímu úkonu obecně, zahrnuje testovací způsobilost zůstavitele, obsah závěti, formy závětí, dědické náhradnictví a zrušení závěti. Třetí kapitola pak obsahuje pojednání o dědických smlouvách jako o dalším možném dědickém důvodu vedle zákona a závěti. Tato kapitola se zaměřuje zejména na teorii vytvořenou italskou doktrínou právního jednání "inter vivos, post mortem", dále na darování pro případ smrti a na italský zvláštní druh smlouvy zvanou rodinná smlouva. V poslední části kapitoly je věnována pozornost nové české právní úpravě, která dědické smlouvy upravuje. Čtvrtá kapitola se soustředí na typickou problematiku dědického práva, a sice na univerzální a singulární...
|
|
|
Povolání testamentem a jiná pořízení pro případ smrti v římském právu
Tomanová, Alena ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá posledními pořízeními pro případ smrti v římském právu. První část této práce pojednává o testamentu a jiných pořízeních pro případ smrti. První kapitola obsahuje pojem testamentu, jeho druhy, formu, povinné náležitosti. Dále jsou v ní rozebírány jednotlivé náležitosti testamentu, podmínky při ustanovení dědice, testamentární způsobilost, vydědění potomků, také neplatnost testamentu a jeho zrušení. Druhá kapitola pojednává o ostatních pořízeních pro případ smrti, mezi které můžeme zařadit legáty, fideikomisy, kodicily a darování pro případ smrti. Druhá část práce obsahuje předpoklady dědění na základě závěti, základní zásady dědického práva, podmínky dědické posloupnosti a pojem pozůstalosti. Třetí kapitola dále zahrnuje právní postavení dědice a jsou v ní rozebírány substituce, právo přírůstku, ochrana dědice a dále je v ní pojednáno o právu na připočítání. Poslední kapitola je věnována nabytí pozůstalosti na základě testamentu a odkazu a zcizení pozůstalosti.
|
|
|
Principy dědického práva v českých zemích do jeho kodifikace v roce 1811
Klucová, Monika ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce, zpracovaná na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se zabývá principy dědického práva v českých zemích do jeho kodifikace v roce 1811. Přestože dědické právo je jednou z nejstarších oblastí práva, která byla velmi podrobně rozpracována už ve starověkém římském právu, na našem území se začalo více rozvíjet teprve v době pohusitské. Ve středověku zde totiž převládalo jednak právo panovníka na odúmrť a jednak institut rodinného nedílu, které přechod majetku ze zůstavitele na dědice prakticky neumožňovaly. Cílem práce proto bylo hlouběji prozkoumat historický vývoj a historické souvislosti dědického práva na našem území, které předcházely jeho moderní podobě, prvně kodifikované rakouským Obecným zákoníkem občanským v roce 1811. V první části práce "Úvod" je stručně pojednáno o dědickém právu jako specifické součásti právní vědy, o zásadách dědického práva, jakož i o podmínkách dědění a o dědických titulech. Druhá část práce "Historický exkurz - dědictví v Římském právu" pojednává o principech starověkého římského práva, které se prolínaly celým historickým vývojem nejen na našem území, ale i v jiných evropských zemích. Na základech římskoprávních principů jsou vystavěny moderní právní řády celé řady evropských států a jsou současně i východiskem nové české právní úpravy...
|
|
|
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii Dědická posloupnost stejně jako dědické právo obecně je spojeno se smrtí fyzické osoby. Testamentární sukcese je pak přímo podmíněna existencí závěti, kterou zůstavitel pořídil. Cílem mé práce je analyzovat a srovnat právní úpravu dědění ze závěti v České republice a Itálii. V této práci se snažím poukázat na jedné straně na shodné znaky obou právních úprav a na straně druhé na jejich odlišnosti. Tato práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. V první kapitole krátce nastiňuji dědění ze závěti jako jeden z důvodů dědění. Druhá kapitola je věnována závěti jako právnímu úkonu obecně, zahrnuje testovací způsobilost zůstavitele, obsah závěti, formy závětí, dědické náhradnictví a zrušení závěti. Třetí kapitola pak obsahuje pojednání o dědických smlouvách jako o dalším možném dědickém důvodu vedle zákona a závěti. Tato kapitola se zaměřuje zejména na teorii vytvořenou italskou doktrínou právního jednání "inter vivos, post mortem", dále na darování pro případ smrti a na italský zvláštní druh smlouvy zvanou rodinná smlouva. V poslední části kapitoly je věnována pozornost nové české právní úpravě, která dědické smlouvy upravuje. Čtvrtá kapitola se soustředí na typickou problematiku dědického práva, a sice na univerzální a singulární...
|
|
|
Notář v řízení o dědictví
Kejvalová, Petra ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Notář v řízení o dědictví Cílem této práce je popsat činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví a provést porovnání tohoto institutu v naší a slovenské právní úpravě. V naší právní úpravě je dědické řízení, jakož i soudní komisariát obligatorní, což spočívá v tom, že jakmile se soud dozví o úmrtí osoby, bezodkladně zahájí dědické řízení a pověří soudního komisaře provedením úkonů v řízení. Soudní komisař má de facto dědické řízení ve svých rukách, až na nepatrné výjimky provádí veškeré úkony v řízení. Toto téma jsem si zvolila, neboť mě zajímá notářství obecně a soudní komisariát patří mezi nejdůležitější činnosti notáře vůbec. Práce je rozčleněna do následujících tří částí: I. část Notář v řízení o dědictví v České republice, II. část Notář v řízení o dědictví ve Slovenské republice a III. část Závěrečné shrnutí a porovnání. Části jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. I. a II. část jsou strukturovány obdobně, liší se však v rozsahu. I. část je propracována více do hloubky, včetně uvedení některých problémů, které s výkonem soudního komisariátu souvisejí. V této části jsou pro porovnání uvedeny některé aspekty soudního komisariátu v rakouské právní úpravě. Po úvodu následuje tedy část. I, kde je nejprve pozornost zaměřena na krátký historický nástin notářství a vysvětlení pojmů jako je...
|
|
|
Legal Institution of Testament
Timková, Barbara ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Táto práca sa zaoberá právnym inštitútom závetu. Jej cieľom je charakterizovať a analyzovať jednotlivé aspekty právnej úpravy obsiahnutej v zákone č. 89/2012 Sb., občiansky zákonník, a zamyslieť sa nad zmenami a novými inštitútmi, ktoré sa stali súčasťou právnej úpravy. Diplomová práca je rozdelená do úvodnej kapitoly, ôsmich kapitol a záverečnej kapitoly. Úvodná kapitola je venovaná úvodu do problematiky a stanovuje ciele tejto práce. Prvá kapitola sa zaoberá charakteristikou jednotlivých právnych titulov dedenia, a to dedičskou zmluvou, závetom a zákonom. Druhá kapitola poskytuje obecnú charakteristiku závetu ako právneho jednania. Účelom tretej kapitoly je zamyslieť sa nad spôsobilosťou zhotoviť závet a nad limitmi tejto spôsobilosti. Štvrtá kapitola popisuje jednotlivé formy závetu, teda holografický testament, alografický testament, testament spísaný vo forme verejnej listiny a aj závety s úľavami. Piata kapitola sa zameriava na vedľajšie doložky závetu, a to na povolanie vykonávateľa závetu alebo na opatrenie závetu podmienkami, doloženiami času alebo príkazmi. V šiestej kapitole nájdeme úvahu nad inštitútmi všeobecného náhradníctva a zverenského nástupníctva. Siedma kapitola sa zaoberá možnosťami zrušenia závetu, a to formou spísania nového závetu alebo jeho odvolaním. V ôsmej kapitole...
|
|
|
Svět rokycanských měšťanů a měšťanek ve světle jejich testamentů v 16. až 18. století
KALOUSOVÁ, Václava
Diplomová práce Svět rokycanských měšťanů a měšťanek ve světle jejich testamentů v 16. až 18. století vychází ze studia dvou knih posledních vůlí, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu Rokycany. Pramennou základnu dále rozšiřuje dobová preskriptivní literatura, tzv. knihy o dobré smrti, kniha rokycanského mariánského bratrstva a registra kostelní. Postupně byla věnována pozornost proměně rokycanské testamentární praxe, obrazu zbožnosti v kšaftech a vnímání smrti. Dále se autorka práce zaměřila na to, jak vypovídají testamenty o struktuře raně novověké rodiny, sociálním okolí testátora a hmotné kultuře měšťanských domácností. Součástí práce je obrazová příloha.
|
|
|
Rokycanští měšťané v zrcadle testamentů na počátku předbělohorské doby (1517-1550)
KALOUSOVÁ, Václava
Bakalářská práce Rokycanští měšťané v zrcadle testamentů na počátku předbělohorské doby (1517-1550) se zabývá testamenty, které se dochovaly ve Státním okresním archivu Rokycany. Úvodní části se zaměřuje na formální podobu testamentu a rokycanskou kšaftovní praxi. V další kapitole je ukázáno, jaké bylo složení testátorů, jaký byl jejich rodinný stav a jakému se věnovali povolání. Pohlíží na to, jak testamenty vypovídají o raně novověké rodinné struktuře a o okolních vztazích testátora mimo rodinu. Následně jsou nastíněny představy a vnímání smrti v raném novověku a odkazy církevním institucím a to, jaký byl jejich účel. Předposlední kapitola je věnována hmotné kultuře rokycanských měšťanů. Součástí bakalářské práce je výběrová edice rokycanských kšaftů.
|
host ::
RSS.