|
| |
|
|
Kardiorespirační zdatnost výkonnostních pole dance tanečnic
Trnková, Jiřina ; Herdová, Barbora (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kardiorespirační zdatností výkonnostních pole dance tanečnic. Teoretická část práce popisuje specifika zátěže při pole dance a její vliv na organismus. Dále práce obsahuje úvod do zátěžové fyziologie a diagnostiky. Metodika: Výzkumu se účastnilo 8 výkonnostních pole dance tanečnic soutěžících v kategorii ženy profesionálky/elite. Všechny probandky absolvovaly dvě měření - laboratorní a terénní zátěžový test. Při laboratorním zátěžovém testu do maxima byla hodnocena kardiorespirační zdatnost probandek. Terénní zátěžový test zkoumal intenzitu zátěže při simulované soutěži v pole sport. Zátěžové parametry byly u obou testů monitorovány pomocí přenosného metabolického analyzátoru VO2 Master Pro. Výsledky: Při spiroergometrickém testu do maxima byly naměřeny průměrné hodnoty VO2peak 46,1 ml/min/kg a Wpeak 3,7 W/kg. Kardiorespirační zdatnost probandek byla v porovnání s běžnou populací nadprůměrná (< 0,03 < p < 0,04). Při pole dance sestavě se probandky průměrně pohybovaly v 86 % TFmax (158 bpm) a 79 % VO2peak (36,2 ml/min/kg) s maximem v 96 % TFmax (178 bpm) a 110 % VO2peak (50,6 ml/min/kg). Průměrně se probandky pohybovaly více než polovinu času nad úrovní ANP (p = 0,019). Závěr: Výkonnostní pole dance tanečnice jsou nadprůměrně zdatné (VO2peak je vyšší než normativní...
|
|
|
Nejčastěji používané formy tělesné zátěže u studentů pedagogické fakulty Jihočeské univerzity
HOLBOVÁ, Edita
Cílem DP je zjištování nejčastějších forem tělesných zátěžových aktivit u studentů PF JČU. Teoretická část práce je zaměřena na základní pojmy této problematiky jako je tělesná zátěž a její dělení včetně fyzilogie a následné možnosti testování. Aplikační část byla vytvořena na základě dotazníkového šetření,které bylo zaměřené na studenty PF JČU za účelem zjištění těch nejčastějších využívaných forem z hlediska zátěžových aktivit.Předem byly stanovené výzkumné předpoklady,které byly následně blíže rozebrány v diskuzi vč.vyhodnocení tohoto šetření.
|
|
|
Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin.
Busta, Jan ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Porovnání výsledků aerobní zátěžové diagnostiky při jízdě na slalomovém kajaku s klikovou ergometrií horních končetin. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi výsledky aerobní zátěžové diagnostiky 6 elitních kajakářů (vodních slalomářů) při pádlování na klidné vodě a při klikové ergometrii horních končetin. Hodnoty získané při pádlování na klidné vodě porovnat s výsledky získanými při jízdě na kajaku v bazénu s protiproudem v rámci bakalářské práce. Posledním cílem práce bylo zjistit možnosti využití specifické zátěžové diagnostiky v běžné praxi dlouhodobého tréninkového procesu. Metody: Využili jsme standardizovaný zátěžový laboratorní test klikové ergometrie horních končetin a terénní zátěžovou diagnostiku při pádlování na kajaku dle stejného zátěžového protokolu. K získání funkčních hodnot fyziologických ukazatelů bylo v obou případech využito mobilního spiroergometrického zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. K zjištění zpětné vazby probandů k testování a možnostem využití v praxi jsme využili ankety s uzavřenými otázkami. Výsledky: Testovaní kajakáři dosahovali při pádlování za průměrné maximální tepové frekvence (TF) 188,5 (±8,77) tepů za minutu, maximální spotřeba kyslíku (VO2max.) 56 ml.kg.min-1 (±6,31), maximální plicní ventilace (VEMAX.) 127,31 l.min-1...
|
|
| |
|
|
CHR-test jako metoda zátěžového vyšetření u vytrvalostních sportovců ve vztahu k renálním funkcím
Šturmová, Anita ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Cílem práce bylo seznámit se s metodikou CHR-testu a jeho aplikací. Pro vyšetření jsem použila soubor vytrvalostně trénovaných žen. Výsledky testování jsem srovnala s předešlou studií, která byla provedena na netrénovaných jedincích. V práci jsou diskutovány výsledné ukazatele testu v závislosti na trénovanosti jedince a samotná průkaznost tohoto testovaní, které není doposud příliš rozšířeno. Neméně významnou součástí práce je také prezentace vztahů mezi zatížením organismu a reakcí ledvin v podobě mikroalbuminurie a transferinurie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi.
Říha, Martin ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název: Porovnání výsledků spiroergonometrického vyšetření závodníků ve vodním slalomu na klikovém ergometru a při jízdě na kanoi. Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit vztah mezi funkčními ukazateli aerobní zátěžové diagnostiky při pádlování na klidné vodě na kanoi a při klikové ergometrii horních končetin. Metody: K získání dat jsme využili standardizovaný zátěžový test ergometrie horních končetin na klikovém ergometru a spiroergometrické vyšetření při pádlování na klidné vodě dle stejného zátěžového protokolu. K testování bylo použito v obou případech zařízení Cortex Metamax 3B a sporttesteru Polar RS 800. Ke zjištění vztahů funkčních ukazatelů bylo požito korelační analýzy. Míra závislosti byla určována podle Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Výsledky práce poukázaly na rozdíly mezi pádlováním na kanoi na klidné vodě a testem klikové ergometrie horních končetin. Průměrné hodnoty funkčních ukazatelů se lišily v rozmezí 5,60 - 14,71 %. Korelační analýza prokázala silnou závislost u 3 ze 6 sledovaných funkčních ukazatelů: r= DF 0,761, VMAX r= 0,903, O2tep r= 0,921 u zbývajících třech ukazatelů byla prokázána nízká míra závislosti VO2max r= 0,095, SF r= -0,552, VT r=0,348, LA r=-0,290. Klíčová slova: Kliková ergometrie, jízda na kanoi, spiroergometrie, vodní slalom, zátěžová diagnostika.
|
|
|
VLIV DOMÁCÍHO POHYBOVÉHO TRÉNINKU NA HODNOTY PLICNÍCH FUNKCÍ A VYTRVALOSTNÍ ZDATNOST DĚTÍ S CYSTICKOU FIBRÓZOU
Štefanová, Petra ; Plešková, Jana (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pohybových aktivit u dětí s cystickou fibrózou, možným efektem na klinický stav těchto pacientů, možnostmi preskripce fyzické zátěže na základě klinického stavu osoby s cystickou fibrózou a objektivizací změn vyvolaných pohybovým programem. V teoretické části práce přináší souhrn poznatků o cystické fibróze, současných přístupech léčby a fyzické zátěži v kontextu prognózy stavu pacientů s cystickou fibrózou. V praktické části bylo provedeno měření na několika probandech, kteří byli ochotni absolvovat domácí pohybový program. Dále byl vypracován krátký průzkumný dotazník zaměřený na vztah dětí s cystickou fibrózou k fyzické zátěži. Metodika: Sledovali jsme vývoj hodnot maximální spotřeby kyslíku VO2max, jednovteřinové vitální kapacity FEV1, usilovné vitální kapacity FVC a výsledků jednominutového testu ze sedu do stoje 1-MSTST před a po 12týdenní pohybové intervenci. Do pohybového programu byly zařazeny děti s potvrzenou diagnózou CF, starší 10 let, s hodnotou FEV1 vyšší než 60% náležité hodnoty a bez známek akutní exacerbace. Probandi absolvovali vstupní a výstupní vyšetření, obě vyšetření sestávala ze spirometrického a spiroergometrického vyšetření na Klinice tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole, a dále z 1-MSTS testu. Součástí obou...
|
|
|
Taneční trénink a jeho efekt na kardiorespirační zdatnost tanečníků
Tůmová, Jitka ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název Taneční trénink a jeho efekt na kardiorespirační zdatnost tanečníků Cíl práce Cílem bakalářské práce je posoudit efekt tanečního tréninku na základě hodnocení úrovně kardiorespirační zdatnosti studentek taneční konzervatoře pomocí Step-testu. Metoda Teoretická část bakalářské práce má charakter rešerše. Praktická část má charakter kvantitativního výzkumu. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 studentek tance ve věku 15-17 let. Jedná se tedy o případovou studii. Hodnocena byla kardiorespirační zdatnost studentek na základě tělesného zatížení pomocí Step-testu provedeném v terénních podmínkách. Součást výzkumného projektu je evidence a analýza tréninkové činnosti. Výsledky Z šesti studentek dosáhly významného zlepšení úrovně kardiorespirační zdatnosti tři studentky, v průměru o 23,03 % ± 2,6 %. Dvě studentky vykázaly nevýznamné zlepšení, v průměru o 2,3 % ± 1,3 % a u jedné studentky došlo k nevýznamnému zhoršení úrovně kardiorespirační zdatnosti o 0,94 %. Významnou roli hraje aktuální úroveň kardiorespirační zdatnosti tanečnic. Čím vyšší je počáteční hodnota naměřená při testování, tím menší jsou tréninkem vyvolané změny. Stavba absolvovaného tanečního tréninku na taneční konzervatoři je dostačující pro kultivaci kardiorespirační zdatnosti jen do určité úrovně zdatnosti...
|
|
|
Srovnání zátěžových protokolů
Simonianová, Lucie ; Procházka, Michal (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky literatury o zátěžovém testování. Hlavním záměrem bylo získat informace o v praxi používaných protokolech, jejich indikacích a výhodách, srovnatelnosti a parametrech, které by mohly ovlivnit výsledky. Předmětem praktické části práce bylo srovnání maximálních hodnot fyziologických parametrů (tepová frekvence, VO2, minutová ventilace, RER, výkon, a subjektivní vnímání zátěže) získaných ze dvou v Čechách nejčastěji používaných protokolů na bicyklovém ergometru. Srovnávány byly rampový (1/3W.kg-1 .min-1 ) a schodovitý (1W.kg-1 každé 3 min) průběh protokolu do maxima. Celkem třináct mladých, zdravých a zdatných probandů (9 mužů a 4 ženy ve věku 20-31 let) absolvovalo dvě oddělená měření, během kterých podstoupili srovnávané protokoly v randomizovaném pořadí. Získané maximální hodnoty byly statisticky analyzovány pomocí párového t-testu. Výsledkem této analýzy bylo, že kromě tolerované doby zátěže jsme u žádného ze sledovaných parametrů nezjistili statisticky významné rozdíly mezi protokoly. Z výsledných hodnot jsme ale odvodili praktické výhody jednotlivých protokolů.
|
host ::
RSS.