|
|
Specificita interakcí protein-protein a jejich modulace
Pham, Phuong Ngoc ; Schneider, Bohdan (vedoucí práce) ; Damborský, Jiří (oponent) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
(CZ) Protein-proteinové interakce (PPI) mají zásadní roli v životních procesech a jejich abnormality jsou často spojené s vznikem nemocí. Vzhledem ke své důležitosti dostávají PPI čím dál tím více pozornosti a staly se cíli zásahu různých léčiv. Návrh konkrétních PPI a jejich modulace je však náročný. Interakce cytokinů s jejich receptory jsou zvláště důležité při regulaci imunitního systému. Nadměrná produkce interleukinu-10 (IL-10) má za následek nadměrné imunosupresivní účinky, růst nádoru a infekci. Interakce mezi receptorem interferonu gama 2 (IFN-γR2) a interferonem gama (IFN-γ) vede k aktivaci signálních drah, ale mechanismus takové interakce je stále nepopsaný. Interleukin-24 (IL-24) je další cytokin, který signalizuje prostřednictvím receptorů sdílejících receptorovou podjednotku 2 interleukinu-20 (IL-20R2) a má důležitou roli v autoimunitě a rakovině. Cílem této Ph.D. práce je studium PPI z několika hledisek s důrazem na jejich specifičnost. Prvním cílem je vyvinout nové proteinové lešení, které bude následně použito pro vývoj vysokoafinitního pojiva specifického pro lidský IL-10. Druhým cílem je pochopení strukturního základu receptorové specifity lidského IFN-γ. Třetím cílem je modulace vazebné afinity mezi lidským IL-24 a jeho receptorem IL-20R2 za použití foto-responzivních...
|
|
|
Tukové emulze v dlouhodobé parenterální výživě
Ševela, Stanislav ; Novák, František (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Lahoda Brodská, Helena (oponent)
Kombinace intestinálního selhání a parenterální výživy je stavem spojeným s mírným chronickým zánětem a orgánovým poškozením, z nichž nejvýznamnější je poškození jaterní. Tato zkřížená intervenční studie zkoumala účinky různých intravenózních lipidových emulzí (IVLE) obohacených o zvýšené dávky omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) z rybího oleje (RO) u pacientů na domácí parenterální výživě (DPVP) pro chronické intestinální selhání. Dvanácti pacientům byly postupně podávány tři různé IVLE, po každé z nich ještě přidána emulze RO. Studie rovněž zahrnovala dvanáct párovaných zdravých kontrol ke srovnání. Cílem této studie bylo zjistit, jak dlouhodobé podávání těchto IVLE ovlivnilo primárně spektrum mastných kyselin (MK) v erytrocytech a plazmě, dále pak zánětlivou odpověď, antioxidační stav, markery jaterních funkcí a spektrum žlučových kyselin u DPVP a jak se tyto změny lišily od zdravých osob. Prokázali jsme úspěšnou inkorporaci n-3 PUFA do erytrocytárních fosfolipidů a odpovídající změny spektra plazmatických MK, charakterizované zejména signifikantní nárůsty n-3 vůči n-6 PUFA, s poklesem poměru n-6/n-3 PUFA. Zjistili jsme také dlouhodobější ovlivnění těchto změn při vysoké dávce podávaného RO. Konstatujeme zvýšené koncentrace cytokinů v séru a in vitro lipopolysacharidem (LPS)...
|
|
|
Vliv citrulinace histonových proteinů na genovou expresi vybraných genů u buněk myeloidní řady
Tučková, Kristýna ; Dobeš,, Pavel (oponent) ; Číž,, Milan (vedoucí práce)
Neutrofilní granulocyty jsou důležitými buňkami vrozené imunity a zajišťují obranu organismu před patogeny pomocí různých mechanismů. Jedním z těchto mechanismů je NETóza, při které dochází k uvolnění dekondenzovaného chromatinu a také citrulinovaných histonových proteinů. Citrulinace je post-translační modifikací, která je katalyzována enzymem peptidylarginindeiminasou (PAD) a která vede k přeměně kladně nabitého argininu na neutrální citrulin a může způsobit změny exprese genů pro cytokiny. Byla stanovována koncentrace prozánětlivých cytokinů (IL-8, TNF, IL-1) v závislosti na míře citrulinace histonu H3. Stanovení bylo provedeno na úrovni proteinů metodou ELISA a na úrovni mRNA pomocí qPCR. Pro navození citrulinace a aktivaci PAD4 byl použit vápníkový ionofor a pro inhibici sloužily dva inhibitory: Cl-amidine a TDFA. Bylo zjištěno, že po aktivaci PAD4 docházelo k významnému zvýšení produkce IL-8 a IL-1. Zvýšení exprese IL-8 bylo rovněž potvrzeno i na úrovni mRNA pomocí qPCR. K inhibici PAD4 a snížení produkce IL-8 a IL-1 docházelo za použití obou inhibitorů. Expresi TNF se nepodařilo prokázat ani na úrovni proteinů, ani na úrovni mRNA.
|
|
|
Produkce cytokinů v průběhu mastitid skotu
Tylčová, Natálie
Cílem této práce bylo provedení pokusu, který byl zaměřen na detekci prozánětlivého cytokinu TNF-α a protizánětlivého IL-10. Do pokusu bylo zařazeno 20 dojnic v různém stádiu mastitidy, které pocházely ze zemědělského družstva Nová Ves. Celkově bylo odebráno 80 vzorků, tedy ze všech čtvrtí od každé dojnice z uvedených 20 kusů, které byly rozděleny do tří skupin. První skupina představovala zdravé dojnice, bez klinických známek mastitid s počtem somatických buněk do 100 000, jednalo se o 5 kusů dojnic, tzn. 20 vzorků mléka. Druhá skupina zahrnovala dojnice s klinickými příznaky mastitidy a počtem somatických buněk do 400 000, jednalo se o 10 kusů dojnic, tzn. 40 vzorků mléka. Třetí skupina byly dojnice s počtem somatických buněk více jak 1 000 000, a to 5 kusů dojnic, tzn. 20 vzorků mléka. Tyto vzorky byly po odebrání následně zpracovány v laboratoři Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky na Mendelově univerzitě v Brně. Koncentrace TNF-α a IL-10 byla poté zjišťována metodou ELISA. Průměrná koncentrace TNF-α u první skupiny byla 138,70 pg/ml, u druhé skupiny 133,60 pg/ml, u třetí skupiny 95,05 pg/ml. Průměrná koncentrace IL-10 u první skupiny byla 9,52 pg/ml, u druhé skupiny 11,03 pg/ml, u třetí skupiny 8,66 pg/ml.
|
|
|
Patofyziologické a genetické aspekty ovlivňující sérovou hladinu kyseliny močové.
Hasíková, Lenka ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Sérová hladina kyseliny močové (S-KM) je dána rovnováhou mezi její tvorbou a vylučováním. Byla prokázána souvislost mezi S-KM a několika transmembránovými proteiny zajištujícími reabsorpci (převážně URAT1 a GLUT9) a sekreci (ABCG2) na apikální i bazolaterální membráně proximálních tubulů v ledvinách a v případě ABCG2 i s významným podílem transportu v gastrointestinálním traktu. Dna je metabolické onemocnění způsobené ukládáním urátových krystalů do kloubů a měkkých tkání. Podmínkou rozvoje dny je chronická hyperurikémie, nicméně pacienti s dnou mají obvykle nižší S-KM během akutní dnavé ataky než v období mezi atakami. Přesný mechanismus tohoto jevu není znám, uvažuje se o možné souvislosti se systémovým zánětem. Cílem práce je zjistit, zda terapie specifickými inhibitory prozánětlivého cytokinu TNF (TNFi) ovlivňuje S-KM u pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním a zda změna S-KM koreluje se změnou vybraných prozánětlivých cytokinů nebo s biomarkerem oxidativního stresu allantoinem. Dalším cílem je určit frekvenci a efekt alelických variant v genu urátového transportéru ABCG2 u pacientů s primární dnou. Výsledky: U pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním jsme pozorovali signifikantní nárůst S-KM po zahájení terapie TNFi. Nepotvrdili jsme souvislost mezi změnou S-KM a...
|
|
|
Cirkadiánní systém jako modulátor neuroinflamace
Kotková, Eliška ; Spišská, Veronika (vedoucí práce) ; Dočkal, Tereza (oponent)
Cirkadiánní systém se podílí na regulaci biologických rytmů ve fyziologických, behaviorálních a imunitních procesech. Tyto rytmy se také nacházejí v centrální nervové soustavě, včetně hematoencefalické bariéry, astrocytů, mikroglií a epifýzy, která produkuje hormon melatonin. Neuroinflamace je komplexní odpověď centrální nervové soustavy na zánětlivé podněty rytmickou expresí prozánětlivých a protizánětlivých mediátorů, nebo rytmickou regulací buněk imunitního systému. Ve studiích byl zkoumán vliv genů a proteinů cirkadiánního systému, suprachiasmatických jader, melatoninu a rytmů gliových buněk na neuroinflamaci. Pro navození neuroinflamace byl ve studiích použit lipopolysacharid. Na základě těchto studií byl vyhodnocen účinek melatoninu na mikroglie a endotelové buňky, a reakce suprachiasmatických jader jako nejdůležitějším cirkadiánním modulátorem neuroinflamace. Tato práce popisuje základní principy cirkadiánního systému a neuroinflamace, kdy poslední část popisuje modulaci neuroinflamace cirkadiánním systémem. Klíčová slova: astrocyty, cirkadiánní systém, cytokiny, hematoencefalická bariéra, imunitní systém, melatonin, mikroglie, neuroinflamace, suprachiasmatická jádra
|
|
|
Cytokinové sítě a jejich dopad na imunitní profil pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML)
Ptáček, Antonín ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Karel (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je maligní hematologické onemocnění projevující se expanzí blastů v kostní dřeni a do periferní krve. Imunitní systém chrání tělo před leukémií odstraňováním transformovaných buněk. V AML jsou ale schopnosti imunitních buněk ovlivněny jak přímým kontaktem mezi leukemickými a efektorovými buňkami, tak cytokiny, metabolity a dalšími solubilními proteiny, které spolu s buňkami tvoří specifické mikroprostředí AML. Efekty cytokinů a dalších solubilních molekul v mikroprostředí AML nejsou zatím dostatečně popsány. Tato práce měla za cíl optimalizovat a zavést panel pro multiparametrickou průtokovou cytometrii pro měření buněčných populací a zavést multiparametrické testy hladin cytokinů, chemokinů a dalších solubilních proteinů v plazmě. Dalším cílem pak bylo pomocí těchto metod charakterizovat frekvence a funkční fenotyp buněčných populací a hladiny solubilních proteinů v mikroprostředí AML a popsat jejich vliv na závažnost onemocnění a celkové přežití pacientů. Pokusili jsme se také nalézt nové biomarkery imunitního úniku leukemických buněk. U pacientů jsme pozorovali supresivní mikroprostředí s aberantními hladinami solubilních receptorů a dalších proteinů. Toto mikroprostředí pak bylo odlišné v jednotlivých prognostických skupinách, do kterých byli pacienti rozděleni....
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
|
|
Úloha cytokinů v podpoře maligních vlastností glioblastomů
Fortelková, Nikol ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Zora (oponent)
Nádorové mikroprostředí glioblastomu (GB) je velice komplexní a dále se mění při radioterapii a chemoterapii způsobem, který podporuje maligní vlastnosti glioblastomu včetně invazivity, která podporuje agresivní recidivu nádoru. Na těchto změnách nádorového mikroprostředí se podílí fenomén buněčné senescence a buněčné odpovědi na stres, která je doprovázena specifickým sekretomem, takzvaným se senescencí asociovaným sekrečním fenotypem (SASP). Pro SASP je typická sekrece růstových faktorů, komponent extracelulární matrix a remodelujících enzymů, ale především prozánětlivých cytokinů, které mohou podporovat maligní vlastnosti GB. Tato práce je literární rešerší úlohy vybraných cytokinů SASP (IL-6, IL 1β, IL-8, IL-1α, TGF-β, CCL2, TNF-α) v podpoře maligních vlastností glioblastomu. Klíčová slova: glioblastom (GB), senescence, SASP, maligní vlastnosti, cytokiny
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
host ::
RSS.