|
|
Změny plicních funkcí a srdeční aktivity při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty
Charvátová, Zuzana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Martínek, Milan (oponent)
Autor: Zuzana Charvátová Název: Změny plicních funkcí a srdeční aktivity při stimulaci reflexního otáčení dle Vojty Cíle: Cílem této práce je hodnocení doprovodných nelokomočních projevů v rámci komplexní odpovědi na stimulaci spoušťových zón z konceptu reflexní lokomoce dle profesora Vojty (VRL), jež jsou odrazem funkce autonomního nervového systému. Z těchto projevů byly vybrány změny dechových parametrů a změny srdeční aktivity. Metody: Výzkum proběhl na 26 zdravých dospělých ženách ve věku 19-25 let. Zvoleno bylo reflexní otáčení dle Vojty z polohy na zádech (RO - 1. fáze). Tlaková stimulace byla prováděna z hrudní spoušťové zóny vlevo mezi 6. a 7. žebrem 10 minut. U každé probandky byla provedena i zdánlivá (sham) stimulace ve stejné pozici (RO - 1. fáze), která trvala rovněž 10 minut, ale byla na pravé straně hrudníku mezi 2. a 3. žebrem. Z důvodu možného doznívajícího efektu tlakové stimulace při VRL byla sham stimulace vždy předřazena experimentální stimulaci. Mezi oběma cykly byla přestávka 10 minut. Data pro analýzu změn plicních funkcí byla získána spirometrickým měřením FVC, FEV1 a PEF před zdánlivou (sham) stimulací, po sham stimulaci a po experimentální stimulaci. Pro statistickou analýzu (test ANOVA pro opakovaná měření) jsme použili hodnoty vyjádřené v procentech predikovaných...
|
|
|
Využití výukového systému Vernier pro laboratorní cvičení
Kubová, Dominika ; Mézl, Martin (oponent) ; Králík, Martin (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout postup měření ve vývojovém prostředí LabVIEW pro tři laboratorní cvičení s využitím EKG senzoru, snímače krevního tlaku a spirometru od společnosti Vernier. V teoretické části je popsán fyziologický úvod, problematika daných přístrojů a metody měření. Praktická část se zaměřuje na vypracování a ověření navržených měřících protokolů, které jsou přiloženy jako přílohy práce. Dále také zahrnuje pomocné soubory pro cvičení, včetně skriptů pro základní akvizici dat a kalibraci. Tyto materiály mají sloužit jako výukové nástroje umožňující efektivní nácvik a pochopení měřících metod v lékařské diagnostice.
|
|
|
Spirometrická měření v prostředí LabVIEW
Hastík, Matěj ; Slávik, Vladimír (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá spirometrickými měřeními v prostředí LabVIEW. První část práce je zaměřena na podrobný popis metod funkčního vyšetření plic se zvláštním zaměřením na metodu spirometrickou a hodnocení pomocí spirometrické křivky. Dále se zaměřuje na studium rozhraní Vernier LabPro, vlastnostem spirometrické sondy Vernier a návrhu struktury programu v prostředí LabVIEW, který bude sloužit pro základní spirometrická vyšetření. Druhá část práce je věnována samotnému návrhu programu v prostředí LabVIEW, popisu jeho funkcí a možností a samotnému běhu programu. Program je dále rozšířen o funkce umožňující zpracování, vyhodnocení a archivaci naměřených spirometrických křivek. Program také obsahuje kompenzaci teploty nadechnutého a vydechnutého vzduchu.
|
|
|
Program pro spirometrická měření
Rovná, Tereza ; Štohanzlová, Petra (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na metody funkčního vyšetření plic. První část se zabývá základními respiračními údaji, ventilačními poruchami a parametry pro jejich hodnocení. V části druhé podrobněji popisuje jednotlivé diagnostické metody využívané k získávání plicních funkčních parametrů s podrobnějším rozpracováním spirometrických metod. Třetí část je věnována NI DAQ, spirometrické sondě, Spirometru SPIROBANK DT a hlavně programu pro spirometrická měření v prostředí LabVIEW 2013. Čtvrtá část se zaobírá srovnáním naměřených výsledků pomocí vytvořeného programu, zařízení SDAQ a spirometrické sondy a SPIROBANKU DT.
|
|
|
Monitorování dechu během terapie pacientů
Koťová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá kontinuálním sledováním plicní ventilace v průběhu terapie pacientů a zaměřuje se především na způsob jejich dýchání. Během terapie je zapotřebí detekovat, sledovat a rozlišit hrudní a břišní dýchání. V práci je nejprve popsána základní a běžně používaná metoda, kterou je spirometrie, a poté další dostupné metody založené na kontaktním a bezkontaktním způsobu měření. Uvedeny jsou také dvě nově vyvinuté metody na VUT -- kontaktní metoda založená na principu podobném měření tlaku a bezkontaktní měření pomocí TOF kamery. Tyto metody byly použity k měření a následnému zpracování dat, které mělo za cíl ověřit jejich praktické využití.
|
|
|
Spirometrie v prostředí LabVIEW
Pernicová, Lenka ; Dřínovský, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá funkčním vyšetřením plic – spirometrií. Skládá se ze dvou základních částí. V první části je důležité seznámit se s jednotlivými metodami funkčního vyšetření plic. Na základě důkladného prostudování parametrů popisujících funkci plic a zaměření se na spirometrickou křivkou, bylo možné přejít k druhé části této práce, tzn. k realizaci spirometru v grafickém prostředí LabVIEW. Vytvořený virtuální přístroj nám umožňuje zobrazení spirometrické křivky, následnou analýzu hledaných parametrů a uložení signálu i hledaných parametrů do příslušných souborů v zadaném formátu.
|
|
|
Srovnání přesnosti spirometrických přístrojů
Chmelíková, Lucie ; Janoušek, Oto (oponent) ; Slávik, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá funkčním vyšetřením plic s důrazem na spirometrii. První část nás seznamuje s popisem a vlastnostmi plic, dále přehledně kategorizuje seznam parametrů indikujících jejich funkčnost a momentální stav. Také podává ucelené informace o principech přístrojů měřících tyto hodnoty. V návaznosti na první část je v další vysvětlen a popsán vytvořený virtuální nástroj v programovacím prostředí LabVIEW – jednoduchý spirometrický měřič plicních objemů. Dovede zpracovat měřený signál ve spirometrickou křivku a tu pak dále automaticky hodnotit pomocí detekce píků. Program je rozšířen o možnost uložení naměřených hodnot do souboru. V poslední části práce je čtenáři přiblíženo statistické hodnocení dat, konkrétně dat z vytvořeného programu a dalšího spirometru a obsahuje přehled výsledků několika statistických analýz. Získáváme tak rozšiřující znalosti o funkčnosti spirometrických sond a přístrojů.
|
|
|
Spirometrie
Vyškovský, Daniel ; Slávik, Vladimír (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá spirometrickým měřením na skupině dobrovolníků. Na úvod je vysvětlena fyziologie dýchání. Dále je rozebrána teorie nutná k měření a analýze respiračních parametrů, včetně seznámení s principem spirometrů potřebných k provedení samotného měření. Samostatná kapitola je věnována ventilačním poruchám se zaměřením na obstrukční poruchy. V sekci řešení je popsána metodologie měření na skupině dobrovolníků. Navazuje popis algoritmu programu vytvořeného k automatické analýze naměřených dechových signálů. Takto získané dechové parametry jsou statisticky analyzovány a porovnány pro fyziologický a obstrukční stav. V závěru jsou diskutovány změny, jež jednotlivé parametry popisují ve vztahu k simulované obstrukci. V příloze je dále dodán protokol k laboratornímu cvičení, který spolu s vytvořeným programem bude sloužit k výuce.
|
|
|
Spirometrická měření
Vecheta, Miroslav ; Janoušek, Oto (oponent) ; Slávik, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodou funkčního vyšetření plic – spirometrií. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část je důležitá pro seznámení se s anatomií, fyziologií a patofyziologií plic a se základy funkčního vyšetření plic. Druhá část následně navazuje samotnou realizací spirometru pomocí softwaru LabView. Výsledný program dokáže zpracovat naměřená data a vytvořit spirometrickou křivku, z ní vypočítat hledané parametry a následně je uložit do textového souboru. K práci je přiložen návod pro využití programu v laboratorní úloze.
|
|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
host ::
RSS.