|
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Lipovský, Milan (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Sassòli, Marco (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
Noncompliance with International Norms - The Geneva Conventions of 1949 and the Vietnam War
Kunovská, Kristýna ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nedodržování mezinárodních norem, konkrétně Ženevských úmluv z roku 1949, v kontextu války ve Vietnamu. Zjišťuje, proč strany konfliktu tyto mezinárodní normy nedodržovaly. Nedodržování norem je zde rozebíráno ze tří hledisek: státní, komunální a strukturální úrovně. Tvrdím, že na každé z těchto úrovní bylo vytvořeno prostředí pro nedodržování Ženevských úmluv z roku 1949, ať už se jednalo například o nejednoznačnost jazyka smlouvy, neochotu respektovat pravidla, neadekvátní reakci mezinárodního společenství či nedostatečné prostředky k prosazování norem.
|
|
Definice terorismu v mezinárodním právu
Sváková, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Definice terorismu v mezinárodním právu Předmětem této diplomové práce bylo prozkoumat problematiku definování terorismu v mezinárodním právu. Přestože se jedná o téma velmi široké, práce se pokusila obsáhnout většinu otázek, které tato problematika nabízí. V první řadě to jsou důvody, proč vůbec terorismus mezinárodněprávně závazně definovat. Dále práce podává informace o tom, jak se vnímání termínu terorismu v minulosti proměňovalo v závislosti na politických a sociálních podmínkách a jak spáchané teroristické útoky ovlivňovaly snahu po hledání definice terorismu. Práce věnuje velkou pozornost regionálním smluvním instrumentům, ve kterých je terorismus definován a jejich porovnání používá jako základ pro nalezení prvků definice, neboť právě v oblasti mezinárodního regionálního smluvního práva bylo v této oblasti dosaženo zatím největších úspěchů. I na úrovni univerzální však bylo v tomto směru poslední dvacetiletí úspěšné, především přijetím Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, která jako první univerzální smlouva nabídla vymezení terorismu. Práce také seznamuje s nejnovějším vývojem snah o vytvoření Všeobecné úmluvy o potlačování mezinárodního terorismu, který je bohužel spíše žádný než malý. Vzhledem k již desetiletí trvajícím snahám o definování terorismu se práce zaměřila...
|
|
Dítě v ozbrojeném konfliktu ve světle článku 38 Úmluvy o právech dítěte
Kučerová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přehledně zpracovat téma ochrany dětí v ozbrojených konfliktech s ohledem na článek 38 Úmluvy o právech dítěte a zároveň identifikace hlavních problémů s tématem souvisejících a snaha navrhnout jejich řešení. Text práce se rovněž zaměřuje na kontrolní a donucovací mechanismy, kterými mezinárodní společenství disponuje vůči těm, kteří jednají v rozporu s mezinárodním právem ve vztahu k dětem. Text je rozdělen do čtyř částí, z nichž každá obsahuje několik kapitol. V první části své diplomové práce se věnuji vývoji ochrany práv dětí v ozbrojených konfliktech a příslušným dokumentům mezinárodního práva, v nichž byla tato ochrana zakotvena, až do přijetí Úmluvy o právech dítěte, jejíž článek 38 je předmětem této práce. Součástí první části je rovněž kapitola, v níž se snažím identifikovat hlavní problémy mezinárodního systému ve vztahu k ochraně dětí v ozbrojených konfliktech. Druhá část práce je věnována přímo rozboru jednotlivých instrumentů mezinárodního práva na ochranu dětí, tedy samozřejmě Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním protokolům a následujícím dokumentům, které z Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů ve vztahu k ochraně dětí vycházejí - Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské...
|
|
Dětský voják v mezinárodním právu
Arlethová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Důraz je kladen na jednotlivé smluvní instrumenty, upravující postavení dětí v ozbrojených konfliktech a poskytující jim ochranu. V práci jsou rozebrány rovněž přínosy jednotlivých úmluv a problematika jejich aplikace a kontroly. První kapitola se nejprve zabývá nárůstem zájmu společnosti o problematiku dětských vojáků a příčinami a důvody účasti dětí v současných ozbrojených konfliktech. Následně se pozornost obrací do historie a sleduje úzký vztah mezi dětmi a jejich účastí v ozbrojených konfliktech. K závěru pak zkoumá vliv ozbrojených konfliktů na fyzický a psychický stav dětí a následky, které jejich účastí na konfliktu vznikají. Druhá kapitola se zaměřuje na definici základních pojmů, jako jsou dítě a ozbrojený konflikt. Tyto pojmy pak zkoumá z hlediska jejich odlišné interpretace v jednotlivých smluvních mechanismech. Tato kapitola pak poukazuje na to, že rozhodujícím kritériem pro zapojení dítěte do vládní armády či ozbrojených složek nestátních subjektů, a tudíž i pro jeho ochranu, je věk. Dále je zde podrobněji definován rozdíl mezi mezinárodním ozbrojeným konfliktem a vnitrostátním ozbrojeným konfliktem. V následující kapitole jsou podrobně rozebrány a analyzovány jednotlivé...
|
|
Aplikace mezinárodního práva okupace v rámci tzv. dlouhodobé okupace
Janíková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Aplikace mezinárodního práva okupace v rámci tzv. dlouhodobé okupace Abstrakt Tématem diplomové práce je analýza aplikace práva okupace v dlouhodobé okupaci, tj. v okupaci trvající roky až desetiletí. Cílem práce je kriticky rozebrat, zdali nynější právní úprava okupace, tak jak je koncipována v rámci mezinárodního humanitárního práva, vyhovuje specifickým podmínkám dlouhodobé okupace, a to s ohledem na naplnění cílů mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Práce nejprve ukotvuje okupační právo v mezinárodněprávní úpravě v rámci mezinárodního humanitárního práva, vymezuje pojem okupace a dlouhodobá okupace a představuje práva a povinnosti okupující mocnosti při správě okupovaného území. Jedna kapitola se zaměřuje také na roli mezinárodního práva lidských práv za ozbrojených konfliktů. Těžištěm práce je pak identifikace a představení výzev, kterým právo okupace čelí v podmínkách dlouhodobé okupace. Z analýzy vyplývá, že současné okupační právo nereflektuje specifické poměry za dlouhodobé okupace a nevyhovuje základním potřebám okupovaného obyvatelstva spojeným s plynutím času, přičemž nenaplňuje základní cíle mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Mezi nejdůležitější výzvy se řadí rozpor mezi požadavkem na dodržování zásady zachování statusu quo a...
|
|
International legal framework for foreign political missions of the European Union
Faix, Martin
Resumé Európska únia si vytýčila ako jeden zo svojich cieľov prispieť k riešeniu hrozieb a "k efektívnemu multilaterálnemu systému, ktorého výsledkom by bol spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Aby bola schopná tento cieľ dosiahnuť, implementovala EÚ za posledné dve dekády radu zmien v oblasti svojej zahraničnej a bezpečnostnej politiky. Najvýraznejším elementom procesu emancipácie EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti sa stali vojenské operácie krízového manažmentu EÚ. Progresívne narastajúci počet i rozširovanie spektra týchto operácií však stále urgentnejšie začali poukazovať na potrebu analýzy medzinárodnoprávnych aspektov tohto vývoja, z čoho vyplynula i základná otázka tejto dizertačnej práce: Korešponduje s emancipáciou EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti, konkrétne vo forme vojenských zahranično-politických operácií, i jasná definícia medzinárodnoprávneho rámca tohto procesu? Analýza smerujúca k zodpovedaniu tejto otázky je členená do piatich častí. Prvá kapitola poskytuje prehľad základnej charakteristiky a súčasného stavu Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky. Európska únia si vo svojich zakladajúcich inštrumentoch i ďalších relevantných dokumentoch stanovila smelé ciele v oblasti medzinárodnej bezpečnosti - "spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Prostriedkom na...
|
|
Detention Facilities for Immigrants in the United States of America in the Context of Compliance with Basic Human Rights
Kubíčková, Veronika ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Imigrace je téma, které hraje v americké společnosti důležitou roli, dokáže upoutat pozornost jak široké veřejnost, tak i politického světa. Zejména ve Spojených státech amerických jde o velmi složitý problém, který ovlivňuje velké množství odvětví, a proto byl pro tuto práci vybrán specifický sektor s cílem zúžit zkoumanou oblast a poskytnout podrobné informace. Tato práce se snaží analyzovat situaci v zařízeních pro zadržování imigrantů v USA s ohledem na porušování základních lidských práv. Z tohoto důvodu soustředí práce svou pozornost na mezinárodní humanitární právo a Ústavu Spojených států amerických, které by měly ochraňovat jak legální, tak nelegální imigranty, nicméně právě jejich nedodržování je jedním z hlavních bodů propojující všechny kapitoly této práce. Kvůli dostupnosti zdrojů a větší relevanci se tato práce zaměřuje na situaci posledních 15 let (konkrétně od roku 2008 dále) a přikládá velký význam finálním 3-4 rokům a administrativě Donalda Trumpa. Práce shledává opakovaná a dlouhodobá porušení vnitrostátního a mezinárodního práva v oblasti lidských práv i práv žadatelů o azyl a ukazuje na neoprávněnou kriminalizaci a dehumanizaci přistěhovalců (dokumentovaných i nedokumentovaných). Práce dále poukazuje na špatné systematické zacházení a zneužívání moci, ke kterým dochází v celé...
|