Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zvládání vzteku u adolescentů v genderovém kontextu
Janošová, Pavlína ; Philippová, L.
Gymnazistům 3. ročníku (N=1088) byl předložen semiprojektivní test zaměřený na zjišťování intrapsychických strategií zvládání vzteku v blízkých interpersonálních vztazích. Cílem výzkumu bylo porovnat rozdíly ve strategiích v případě, že vyvolala-li hněv osoba stejného pohlaví nebo osoba pohlaví opačného. Pomocí analýzy variance bylo zjištěno, že dívky jsou vůči chlapcům ochotny reagovat v hněvivém afektu konstruktivní vstřícností podobně často jako chlapci vůči dívkám. Ve stejnopohlavních vztazích se však dívky projevují vůči ostatním dívkám v téže situaci signifikantně vstřícněji než vůči chlapcům, zatímco chlapci naopak reagují vůči chlapcům v podobné situaci nevraživěji než vůči dívkám.
Posttraumatický rozvoj osobnosti rodičů onkologicky nemocných dětí
Slezáčková, Alena ; Blatný, Marek ; Kepák, T. ; Vlčková, I. ; Jelínek, Martin ; Pilát, M. ; Navrátilová, P. ; Kárová, Š. ; Štěrba, J.
Příspěvek vychází z širšího rámce longitudinálního výzkumného projektu QOLOP, zaměřeného na zmapování kvality života dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění. Představíme dílčí výsledky výzkumu týkající se způsobů prožívání rodičů a toho, jak subjektivně hodnotí dopad vážného onemocnění svého dítěte na různé oblasti fungování rodiny (partnerství, mezilidské vztahy, zaměstnání, hodnoty a další). Pozornost budeme věnovat zejména udávaným pozitivním aspektům této náročné životní situace a identifikujeme některé znaky posttraumatického rozvoje osobnosti rodičů. V závěrečné části příspěvku zakomponujeme výše uvedené do kontextu aktuálních poznatků proudu pozitivní psychologie a naznačíme možnosti praktického využití výsledků (zlepšení psychologické podpory členů rodiny - povzbuzení naděje, smíření, vděčnosti, smysluplnosti apod.).
Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace
Lukavský, Jiří ; Štěpánková, H.
Cílem projektu je přispět k redukci negativních efektů demografického vývoje v ČR prostřednictvím tréninku kognitivních funkcí. V první fázi zjišťujeme efektivitu tréninku paměti u stárnoucí populace, a to: subjektivní význam tréninku; objektivní změnu změřenou testovými metodami před samotným tréninkem, po něm a s odstupem 6 měsíců; posouzení blízkými trénovaných osob. U kontrolní skupiny testujeme stejnou baterií ve stejných časových intervalech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.