Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití metod GIS a fytocenologického snímkování pro posouzení následků likvidace invazních neofytů v povodí Morávky
Lacina, Jan
Ve spodní části povodí Morávky, včetně evropsky významné lokality Niva Morávky, došlo po katastrofické povodni v červenci 1997 k dalšímu šíření invazních neofytů, zejména křídlatek (Reynoutria spp.). Neofyty se masově šíří jak v lužních lesích, tak na štěrkových lavicích, které jsou jedněmi z posledních lokalit výskytu kriticky ohroženého židoviníku německého (Myricaria germanica) v ČR. Pro zachování a podporu biodiverzity autochtonních druhů a jejich společenstev je zde od r. 2006 rozvíjen projekt „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“, významně dotovaný v rámci programu Life Evropskou unií. Pro sledování úspěšnosti zásahů a jejich případných negativních dopadů je využíváno mapování pomocí technologie GPS a fytocenologické snímkování.
Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony
Lacina, Jan
Při katastrofální povodni v červenci 1997 vytvořila řeka Bečva pozoruhodné profily povodňových koryt, podstatně složitější a širší, než bylo předchozí vodohospodářsky upravené řečiště. Při mapování změn vyvolaných povodní bylo na sklonku vegetačního období 1997 vybráno mezi Valašským Meziříčím a Přerovem 6 nejzajímavějších úseků k ponechání dalšímu přirozenému vývoji. Na výzkumných transektech, vedených napříč mozaikou rozmanitých biotopů povodňového koryta, byla po 10 let prostřednictvím opakovaných fytocenologických snímků sledována spontánní sukcese. Zvláště na příkladu transektu u Oseku nad Bečvou lze demonstrovat další dynamický vývoj říčního koryta a rozmanitých společenstev (od travinobylinných povodňových lad po lužní lesíky a jejich ekotony), diferencovaných podle hydrických podmínek, reliéfu a zrnitosti substrátu. Je nesporné, že velká povodeň renaturalizovala říční krajinu, přispěla ke zvýšení její biodiverzity a zpestřila její ráz.
Vlivy určující druhovou skladbu rybích společenstev řek Moravy, Dyje, Odry a Lužnice v úsecích s přilehlým záplavovým územím
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Hartvich, P.
Byla provedena analýza druhové skladby rybího osídlení řek Morava, Dyje (Černého moře), Odra (Baltické moře), Lužnice (Severní moře) v úsecích, kde uvedené toky mají vyvinuté rozsáhlé z části či zcela funkční záplavové území. Jako určující pro druhovou skladbu ichtyofauny hodnocených řek se jeví následující faktory: - úmoří, - lokalizace úseku v podélném profilu toku, - bezbariérové migrační napojení na toky vyššího řádu, - rybníky, - rybářství. Nejvyšší vliv má příslušnost k úmoří, dále se uplatňuje splavování ryb z výše položených částí povodí, významný vliv má migrační prostupnost vodního toku z dolních částí a z mateřského toku. Region soutok Morava a Dyje je v rámci České republiky z hlediska druhové pestrosti nejbohatší. Vyskytuje se tam 38 původních druhů, z toho 8 výlučně pouze v této oblasti a dále byl zjištěn i výskyt 6 nepůvodních druhů. V regionu Odra se vyskytuje 28 původních druhů a 4 nepůvodní druhy. V regionu Lužnice se vyskytuje 23 původních a 5 nepůvodních druhů.
Velkoplošná rehabilitace říční krajiny v záplavovém území dolní části řeky Dyje
Lusk, Stanislav ; Pražák, O. ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Řeka Dyje v trati Lednice – Bulhary byla napřímena, zkanalizována a obklopena protipovodňovými hrázemi. Záplavové území u Podivína bylo z velké části přeměněno na ornou půdu. Plochy označené jako tzv. mokřady a rákosiny byly v důsledku eliminace záplav a postupného zanášení (zazemňování) až na výjimky v některých obdobích roku zcela bez vody. Došlo k vymizení původního společenstva ryb charakteristického pro aluviální biotopy. V levobřežní části záplavového území Dyje u Podivína byla vytvořena obora pro spárkatou zvěř o ploše cca 470 ha, kde je jeden soukromý vlastník celého tohoto územního fragmentu. V posledních dvou letech je postupně orná půda převáděna na louky a lužní les. Postupně je realizována i obnova a rozšiřování trvalého zavodnění částí označených jako mokřady. Dochází tak k výraznému zlepšení podmínek pro trvalý výskyt ryb a pro cílenou obnovu rybího společenstva s dominancí nativních druhů pro tuto oblast (společenstvo typu Carassius-Misgurnus).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.