|
|
Intermediální poetika (krajiny)
Jedličková, Alice
Po úvodním shrnutí současného stavu literárních a kulturálních studií a jejich možného přínosu k výzkumu intermediality předkládá autorka návrh literárně orientované intermediální poetiky krajiny zahrnující koncepce představené Mary Ann Cawsovou, Tamar Yacobi a podněty k pozorování krajiny předložené literárními kritiky a historiky umění, jako jsou Malcolm Andrews a Michael Charlesworth. Jednotlivé aspekty navrhované poetiky jsou ilustrovány na příkladech analýz české prózy (Karel Václav Rais, Alois Jirásek a Martin Fibiger).
|
|
|
"A vůbec tenhle brouk". Pokusy o komiksové ztvárnění Kafkovy Proměny
Jareš, Michal
Studie si všímá výtvarného a komiksového ztvárnění Kafkovy Proměny (1915). Porovnává na několika případech tvorbu dvou amerických (Robert Crumb, Peter Kuper) a jednoho českého (Václav Gatarik) komiksového tvůrce, ukazuje posuny textu a obrazového zachycení jak postavy samotného Řehoře Samsy, tak i výtvarného dovysvětlování některých dějů.
|
|
|
Role pozorovatele v ekfrastických textech
Fedrová, Stanislava
Postava pozorovatele, ať už fyzickým procesem dívání se, nebo svou existenciální zkušeností je pro ekfrastické texty zásadním formujícím elementem. Ve studii jsou vymezeny tři možné přístupy: Prvním je pozorovatel jako postava fikčního světa a zároveň vizuální reprezentace. Tato postava je součástí příběhu, takže její podání ekfráze je formováno rolí, jakou v příběhu hraje. Druhým typem je postava jako zprostředkovatel světa vizuální reprezentace - tak jako se divák noří do hloubky obrazu pomocí Rückenfigur, která do něj již vstoupila, je tento pozorovatel v ekfrázi prostředníkem, díky němuž čtenář získává perspektivu spolu-pozorovatele. Třetí typ, pozorovatel jako interpret, nastoluje několik postupů formování ekfráze: usouvztažnění s jinou vizuální reprezentací či piktoriálním modelem, podložení narativní fólie a asociativní hra s formou viděného.
|
|
|
Banální jak z komiksové bubliny. Adjektivum "komiksový" jako žánrová specifikace
Kořínek, Pavel
Terminologický zmatek, který je stále součástí uvažování o povaze komiksu (jde o žánr, možná dokonce o literární formu nebo médium?) se odráží v používání adjektiva "komiksový" v různých médiích. Tohoto označení se běžně používá jako charakterizace odkazující obvykle ke specifické formální, žánrové nebo tematické podobnosti. Nicméně ve většině případů tato adjektivní forma jen oživuje žánrové stereotypy, nebo nesystematicky označuje zdrojové médium adaptovaného materiálu. Existují vůbec "komiksové rozhlasové pořady", "komiksové divadlo" nebo "komiksové filmy"? Studie dokazuje, že nejčastější příčinou označení textů jiných médií jako komiksových je: 1. formální blízkost příslušných médií, 2. superhrdinský žánr, 3. animace či technika kresleného filmu, 4. komičnost, ztřeštěnost, někdy dokonce rozpoznaná kvalitativní nedostatečnost zkoumaného textu.
|
|
|
Konstanty a proměnné české výchovné prózy a dramatu ze života dětí: K motivu cesty, outsidera a útočiště jako indikátorů pedagogických topoi druhé poloviny 19. století
Brožová, Věra
Příspěvek sleduje hlavní rysy české prózy ze života dětí, která byla téměř do konce 19. století vnímána především jako edukační pomůcka a zvláště od šedesátých let rezignovala na dobové estetické impulsy. Hojná učitelská produkce na tomto poli, vyvolaná mj. reformou učitelského vzdělávání, a zpřísněný dohled nad četbou mládeže (státem iniciovaná tzv. purifikace, tj. zpětná cenzura školních knihoven) ji konzerovala v jednoduchém modelu, který obvykle koresponduje se zúženým okruhem funkcí, jak ho u pohádky vymezil Vladimir Propp. Pozvolné proměny tradičních pedagogických topoi tento model pomohly překvapivě resuscitovat v žánru dosud oblíbené české návodné tábornické prózy a v obecných rysech rezonovat i v podstatně umělečtější tvorbě pro nedospělé.
|
|
|
Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Fedrová, Stanislava ; Zajac, P. ; Winter, A. ; Štochl, J. ; Novák, R. ; Beličová, R. ; Foret, M. ; Kořínek, Pavel ; Jareš, Michal ; Bubeníček, P. ; Koblížek, T. ; Mareš, P. ; Málková, I. ; Čulík, J. ; Kyuchin, Kim ; Zelinský, M. ; Schultze, B. ; Gerčikova, I. ; Voisine-Jechová, H. ; Cloutier, C. ; Jirsa, T. ; Kapsová, E. ; Jedličková, Alice ; Mercks, K. ; Režná, M. ; Změlík, R. ; Šlaisová, E. ; Ambros, V. ; Janáčková, J. ; Pariláková, E. ; Váša, O. ; Lemańczyk, M. M. ; Schmid, H. ; Vaňková, I. ; Machová Ondřejová, K. ; Šolić, M. ; Müllerová, L. ; Kudlová, Klára ; Pořízka, P.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. Světový výzkum v oblasti teorie intermediality za poslední dvě dekády pokročil od případových studií k prvním syntézám a typologiím, zatímco v českém kontextu má stále mírný příznak "jinakosti". Studie shromážděné v tomto sborníku se zabývají analýzou překračování mediálních hranic v rámci autorských poetik, uvnitř individuálních děl i mezi sémiotickými systémy: problematice filmové či rozhlasové adaptace literárních děl, komiksu, ekfrázi a dalším tematizacím výtvarného umění nebo hudebních motivů v literatuře, vztahu dramatu k jeho divadelní realizaci nebo reprezentaci skutečnosti či postupů jiných médií v literárních textech.
|
|
|
Máchův jamb a prostředky zeslabování konfliktu jazyka a metra
Ibrahim, Robert ; Sgallová, K.
Studie navazuje na výsledky strukturalistického bádání v oblasti veršové teorie (Roman Jakobson, Miroslav Červenka). Rozbor máchovského jambu básnické skladby Máj (1836) je založen na zkoumání vztahu jazyka a zvoleného metra, a zejména na výkladu rozporu mezi metrickým schématem a jeho jazykovou výplní v místech, kde se první (tedy přízvučná) slabika víceslabičného slova objevuje na slabé pozici verše. V básni Máj je takových veršů 87%, ale ve většině případů se jedná o přízvuk na první slabé pozici verše (nebo na pozici po caesuře), což je v českém jambu chápáno jako jedna z možností, jak vyřešit incipit vzestupného verše. Za povšimnutí stojí také morfologická organizace nemetrických veršů (např. s předložkou či předponou na slabé pozici) - upřednostňování určitých konfigurací by mohlo být přičteno Máchovu autorskému stylu.
|
|
|
Filmový efekt v prozaických vyprávěních Karla Hynka Máchy
Koten, Jiří
Studie se zabývá obecnou charakteristikou Máchových prozaických vyprávění. Vychází z obecně známé analýzy Jana Mukařovského, který ve studii Genetika smyslu v Máchově poezii (1938) tvrdí, že Máchova díla vyvolávají dojem "filmového efektu". Mukařovský tento termín používá v souvislosti s líčením statických scén, v nichž vypravěč zastavuje vyprávěný čas, a také v souvislosti se syžetovou výstavbou, kterou přirovnává k montáži a charakterizuje ji jako řazení působivých obrazů. Autor této studie považuje pojem "filmovosti" v kontextu Máchových próz za výstižný, protože odpovídá i dalším charakteristikám Máchovy prózy: dramatické povaze vyprávění a faktu, že události tvořící dějovou linii zároveň slouží jako indicie vyvolávající působivou atmosféru. Přestože Mácha užívá polohy autorského vypravěče, fokalizace je převážně externí a motivace fikční mysli nejsou průhledné. Vyprávěcí situace se blíží technice známé jako oko kamery.
|
|
|
Staletý boj o Máchu. Karel Hynek Mácha mezi Pražským lingvistickým kroužkem a Literárněhistorickou společností československou
Fořt, Bohumil
U příležitosti stého výročí úmrtí Karla Hynka Máchy byla mimo jiné uveřejněna dvě důležitá kolektivní díla: knihy Karel Hynek Mácha. Osobnost, dílo, ohlas publikovaná v roce 1937 Literárněhistorickou společností československou a Torso a tajemství Máchova díla vydaná v roce 1938 Pražským lingvistickým kroužkem. Obě organizace ztělesňovaly ve třicátých letech nepochybně protiklady na poli české literární vědy - nejen že vycházely ze zcela odlišného metodologického zázemí, ale zároveň se obě skupiny podílely na stěžejních dobových vědeckých a vzdělávácích projektech spojených jak s přístupem k finančním prostředkům, tak s větším vlivem na literárněvědnou praxi. Srovnání kolektivních prací napsaných a uspořádaných členy obou zmíněných skupin nám umožňuje posoudit veškeré jejich myšlenky a metody a zhodnotit jejich vliv na českou literární vědu v Československu.
|
|
|
Máchovské studie Jana Mukařovského
Sládek, Ondřej
Jan Mukařovský věnoval ve své vědecké práci trvale vysokou pozornost dílu Karla Hynka Máchy, zahrnutému do různých studií a komentářů. V každé další máchovské studii navazoval Mukařovský na své předchozí analýzy a usiloval o přesnější pojmovou soustavu. Využíval Máchova díla především k prokázání analytické síly strukturalistického myšlení, stejně jako platnosti jeho pojmů. Studie se zaměřuje zejména na představení nejvýznamnějších máchovských studií Jana Mukařovského z období dvacátých až čtyřicátých let minulého století a na analýzu jejich možných vzájemných vazeb.
|
host ::
RSS.