|
|
An Empirical Analysis of Liquidity Situation and Interbank Rates in the Czech Republic during Global Crisis
Lešanovská, Jitka ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; von Terzi, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem likvidity a úrokových měr na českém mezibankovním trhu se zaměřením na období globální krize. Zjišťujeme faktory ovlivňující mezibankovní úrokové míry, a to vzhledem ke klíčové sazbě monetární politiky. Vysvětlujeme výrazné odchýlení mezibankovních úrokových měr od klíčové sazby monetární politiky v období globální krize (značí narušení transmisního mechanismu monetární polity) především nárůstem rizikové prémie požadované při zapůjčování volných prostředků na mezibankovním trhu. Riziková prémie je následně rozdělena na jednotlivé komponenty (likviditní riziko, riziko protistrany, vliv zahraničí a ostatní) a je analyzován příspěvek jednotlivých komponentů rizikové prémie v čase v průběhu globální krize. Zjišťujeme, že likviditní riziko bylo hlavní příčinou zvýšení stressu na mezibankovním trhu na počátku krize. Jeho vliv však v čase slábnul, naopak riziko protistrany se zvyšovalo a působilo na nárůst mezibankovní rizikové prémie. Klíčová slova: mezibankovní trh, likvidita, úrokové míry, krize, riziková prémie, kreditní riziko, likviditní riziko, riziko protistrany JEL klasifikace: G190, G210
|
|
|
An Empirical Analysis of Liquidity Situation and Interbank Rates in the Czech Republic during Global Crisis
Lešanovská, Jitka ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; von Terzi, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem likvidity a úrokových měr na českém mezibankovním trhu se zaměřením na období globální krize. Zjišťujeme faktory ovlivňující mezibankovní úrokové míry, a to vzhledem ke klíčové sazbě monetární politiky. Vysvětlujeme výrazné odchýlení mezibankovních úrokových měr od klíčové sazby monetární politiky v období globální krize (značí narušení transmisního mechanismu monetární polity) především nárůstem rizikové prémie požadované při zapůjčování volných prostředků na mezibankovním trhu. Riziková prémie je následně rozdělena na jednotlivé komponenty (likviditní riziko, riziko protistrany, vliv zahraničí a ostatní) a je analyzován příspěvek jednotlivých komponentů rizikové prémie v čase v průběhu globální krize. Zjišťujeme, že likviditní riziko bylo hlavní příčinou zvýšení stressu na mezibankovním trhu na počátku krize. Jeho vliv však v čase slábnul, naopak riziko protistrany se zvyšovalo a působilo na nárůst mezibankovní rizikové prémie. Klíčová slova: mezibankovní trh, likvidita, úrokové míry, krize, riziková prémie, kreditní riziko, likviditní riziko, riziko protistrany JEL klasifikace: G190, G210
|
|
|
Measuring Financial Market Perception of Economic and Monetary Union Enlargement
von Terzi, Martina ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Fidrmuc, Jarko (oponent) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
Tato disertační práce se zabývá tématem jak finanční trhy vnímají budoucnost rozvoje eurozóny. Názor trhu v oblasti rozšíření eurozóny je hodnocen s využitím dvou různých metod. První přístup, metoda Statických pravděpodobnostních kalkulátorů (SPC), je založena na existující metodologii, která byla dříve použita pro staré členské státy eurozóny. Tato statická metoda má však pár nedostatků, kterým se druhá, zcela nově vytvořená, metodologie snaží předejít. Druhá metoda, tzv. Dynamický pravděpodobnostní kalkulátor (DPC), je založena na indikátoru odvozeném z krátkodobé dynamiky budoucí úrokových diferenciálů. Jak SPC tak DPC jsou aplikovány na finanční deriváty (budoucí úrokové swapy) obchodované ve čtyřech středoevropských zemích: České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Deriváty obchodovaná v některých dalších Evropských zemí byly použity pro ověření robustnosti zkoumaných dvou metod. Nová DPC metodologie je konceptuálně založena na předpokladu reprezentativního jedince averzního vůči nejistotě. Tato metoda je založena na modelu všeobecné rovnováhy za předpokladu nedokonalých preferencí. Předpoklad nedokonalých preferencí dovoluje výskyt mnohočetných rovnovážných stavů na základě pouze jedné množiny ekonomických fundamentů. Nemožnost určení jednoznačného rovnovážného stavu vysvětluje...
|
host ::
RSS.