|
|
Zobrazení vedlejších účinků vakcín proti covid-19 v českém televizním zpravodajství
Zelbová, Judita ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na to, jakým způsobem byly v době pandemie nemoci covid-19 mediálně prezentovány vedlejší účinky očkování proti této nemoci. Jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem o vedlejších účincích referovaly české celostátní televizní stanice ve večerních zpravodajských relacích, jaké byly rozdíly v podání mezi stanicemi a jaké si k prezentování tématu zvaly odborníky. Práce primárně využívá kvalitativní obsahovou analýzu a doplňkově kvantitativní obsahovou analýzu. Práce ukazuje, že tři ze čtyř sledovaných televizních stanic (ČT1, Nova a Prima) přistupovaly koncepčně k prezentování tématu velmi podobným způsobem, TV Barrandov se v tomto směru zcela vymyká. Všechny televize prezentovaly vedlejší účinky na základě podložených dat s důrazem na informace získané od relevantních organizací (Evropská léková agentura, Státní ústav pro kontrolu léčiv) a odborníků (nejčastěji epidemiologů, imunologů a lékařů různých odborností). Obecně byly vedlejší účinky zobrazeny oproti očekávání poměrně okrajově a stěžejním tématem se staly pouze v období jara 2021, kdy se objevilo větší množství nežádoucích reakcí u očkovací látky AstraZeneca.
|
|
|
Genderové rozdíly v mediální reprezentaci mladých dospělých: Analýza použití slov mladík a slečna v českých celostátních denících
Zelbová, Judita ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce srovnání jednoho označení pro mladé muže (mladík) a jednoho označení pro mladé ženy (slečna) v českých celostátních denících. Jejím cílem bylo zjistit, jak jsou klíčová slova médii používána, jaké jsou v použití rozdíly a zda je lze považovat za vzájemně ekvivalentní. Na vzorku získaném z článků čtyř celostátních deníků (Blesk, Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo) v průběhu roku 2019 práce nejprve rozděluje použití klíčových slov dle kontextů a následně analyzuje pomocí sémiotické analýzy použití do hloubky. Srovnává, jaké jsou konotace používání obou slov v různých kontextech, jaké další významy novináři v článcích implikují a do jaké míry lze slova považovat za vzájemně ekvivalentní. Ukazuje, že mají novináři tendence mladé ženy při používání slova slečna omlazovat až infantilizovat a tím snižovat váhu jejich úspěchů. Naopak u slova mladík používají stejný postup novináři ke snížení závažnosti prohřešků, pokud se jedná o mladé muže páchající trestnou činnost. Práce vysvětluje, že slova mladík a slečna nelze považovat za vzájemně ekvivalentní, protože mají na to příliš rozdílnou historii, což potvrzuje fakt, že sami novináři je nepoužívají ve stejných kontextech stejným způsobem.
|
host ::
RSS.