|
|
Hipokampus a konsolidace kontextuální paměti ve fyziologických a patologických podmínkách
Taskina, Sofia ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
afa Kontextuální paměť a zpracování kontextu jsou důležité schopnosti mozku pro učení, adaptaci a celkový život. Tato práce je zaměřena na porozumění, jaké jsou tyto schopnosti, jaké struk- tury a procesy je zajišťují, a také na patologie s nimi spojené. Takový přístup umožní zhodnotit význam kontextuální paměti, porozumět tomu, jak vzniká, mění se, extrahuje a zapomíná, a také určit, do jaké míry budoucí objevy v této oblasti přispějí k rozvoji léčby onemocnění, u kterých došlo ke změnám v kontextuálním zpracování. afa Klíčová slova: kontextuální paměť, kontextuální zpracování, hipokampus, konsolidace paměti, PTSD afa afa afa afa afa
|
|
|
Brain Oscillations and Temporal Structure of Spatial Memory Pattern Retrieval
Zitrický, František ; Ježek, Karel (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent) ; Vlček, Kamil (oponent)
Hipokampus je mozková struktura která se podstatným způsobem podílí na mechanizmech epizodické paměti, prostorové navigace a na dalších komplexních kognitivních funkcích. Specifická autoasociativní architektura hipokampové sítě CA3 umožňuje kombinovat konvergující senzorické vstupy při vytváření komplexních mentálních reprezentací. U hlodavců se pyramidové neurony v hipokampu chovají jako "poziční neurony", přičemž aktivita jednotlivých neuronů je vázaná na specifickou pozici subjektu v prostoru. Kolektivní aktivita pozičních neuronů představuje neurální reprezentaci prostoru, která je považována za fyziologický substrát prostorové paměti. Cílem této práce bylo detailně popsat dynamiku hipokampové sítě během aktivace prostorové reprezentace. Analyzovali jsme proto aktivitu pozičních neuronů v hipokampové oblasti CA3 zaznamenanou během "teleportačního" experimentu, při kterém jsou potkani vystavení náhlým změnám identity prostorového kontextu. Předchozí studie ukázala, že příslušné změny stavu sítě jsou doprovázené periodou instability, během níž dochází ke kompetitivním reaktivacím vzorců aktivity pro předchozí a současné prostředí. Zjistili jsme, že změny stavu sítě jsou doprovázená výrazným zvýšením celkové populační aktivity pyramidových neuronů. Populační hyperaktivita byla nejvyšší krátce po...
|
|
|
EEG koreláty egocentrických a allocentrických odhadů vzdáleností ve virtuálním prostředí u lidí
Kalinová, Jana ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Kognitivní procesy spojené s prostorovou orientací mohou využívat odlišných referenčních rámců: egocentrického, soustředěného na pozorovatele a allocentrického, soustředěného na objekty v prostředí. V této práci jsme pomocí EEG studovali dynamiku mozkových procesů doprovázejících prostorovou orientaci založenou na použití těchto referenčních rámců. Účastníci byli instruováni, aby odhadli vzdálenosti mezi objekty nebo objekty a sami sebou v prostředí virtuální kruhové arény; tato úloha byla prezentována ve 2D i 3D zobrazení. Změny EEG vázané na danou úlohu byly analyzovány pomocí časově-frekvenční analýzy a analýzy event-related potenciálů z EEG záznamů čítajících 128 kanálů. Časově-frekvenční analýzou jsme zjistili významné rozdíly výkonu v pásmech delta, theta, alfa, beta i gama mezi kontrolní, egocentrickou a allocentrickou testovací podmínkou. Zaznamenali jsme pokles výkonu v pásmu alfa v okcipitálních a parietálních oblastech, signifikantně silnější pokles byl pozorován pro allocentrickou podmínku ve srovnání s egocentrickou i kontrolní podmínkou. Podobný vzorec byl viditelný i pro pásmo beta. Dále jsme zaznamenali také nárůst výkonu theta a delta v temporálních, fronto- temporálních a laterálních frontálních oblastech, který byl výrazně silnější pro egocentrickou podmínku ve srovnání s...
|
|
| |
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
| |
|
|
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.
|
|
|
Virtual environments as a tool to study human navigation
Hejtmánek, Lukáš ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent) ; Brom, Cyril (oponent)
Navigace je jedním z nejběžnějších kognitivních procesů, který lze pozorovat u všech zvířecích druhů. Protože zobrazovací metody obvykle vyžadují, aby subjekt během experimentu zůstal bez hnutí, bylo studium navigace u lidí pomocí neurovědeckých metod dlouhou dobu obtížné. Virtuální prostředí dávají vědcům nástroj, pomocí kterého lze sledovat navigační chování u lidí i přesto, že se nehýbají. K tomu navíc přináší i další výhody, jakými je například úplná kontrola experimentálních stimulů a možnost přesného záznamu participantova chování. Tato disertační práce podává základní přehled biologických podkladů navigace, a předkládá, proč je právě navigace zajímavým kognitivním procesem vhodným ke studiu. Dále pak prezen- tuje, jak mohou být virtuální prostředí pro studium navigace prospěšné a jaká jsou jejich možná úskalí. Nakonec se pokouší o zodpovězení otázky, zdali je navigace ve virtuálních prostředích srovnatelná s navigací v reálném prostoru. Empirická část disertační práce prezentuje pět originálních vědeckých publikací, které studují virtuální prostředí a navigaci u lidí. Tyto studie se zaměřují na rozdíly mezi navigací ve virtuálním a reálném prostoru,...
|
|
|
Spatial memory in humans and its disorders: From animal models towards schizophrenia
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Ke studiu prostorové paměti se často využívají úlohy původně vytvořené pro zvířata, jako Morrisovo vodní bludiště a Kolotočové bludiště. Tyto úlohy prokázaly svůj význam nejen s ohledem na identifikaci neurofyziologických podkladů prostorové paměti, ale také ve farmakologickém výzkumu u animálních modelů neuropsychiatrických onemocnění. V této souvislosti se v posledních letech věnuje značná pozornost zejména modelování kognitivního deficitu u schizofrenie a možnostem jeho terapie. Komparativní výzkum srovnávající schopnosti modelových zvířat a pacientů v podobných úlohách umožňuje ověřit fenomenologickou a prediktivní validitu animálních modelů. Cílem této práce bylo vytvořit virtuální (počítačové) analogie dvou behaviorálních úloh, které by podobné srovnání umožnily. Tato dizertační práce nejdříve popisuje experiment posuzující výkon potkanů v animálním modelu schizofrenie, vyvolaným aplikací dizocilpinu (MK-801), v reverzních variantách dvou prostorových úloh (v měnících se prostorových podmínkách) ve snaze otestovat mentální flexibilitu, schopnost značně narušenou u schizofrenie. Následující dva experimenty pak prezentují nálezy virtuálních analogií obou úloh testovaných u pacientů po první epizodě schizofrenního onemocnění. Naše nálezy potvrdily deficit prostorové paměti a mentální flexibility u...
|
|
|
EEG koreláty egocentrických a allocentrických odhadů vzdáleností ve virtuálním prostředí u lidí
Kalinová, Jana ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Kognitivní procesy spojené s prostorovou orientací mohou využívat odlišných referenčních rámců: egocentrického, soustředěného na pozorovatele a allocentrického, soustředěného na objekty v prostředí. V této práci jsme pomocí EEG studovali dynamiku mozkových procesů doprovázejících prostorovou orientaci založenou na použití těchto referenčních rámců. Účastníci byli instruováni, aby odhadli vzdálenosti mezi objekty nebo objekty a sami sebou v prostředí virtuální kruhové arény; tato úloha byla prezentována ve 2D i 3D zobrazení. Změny EEG vázané na danou úlohu byly analyzovány pomocí časově-frekvenční analýzy a analýzy event-related potenciálů z EEG záznamů čítajících 128 kanálů. Časově-frekvenční analýzou jsme zjistili významné rozdíly výkonu v pásmech delta, theta, alfa, beta i gama mezi kontrolní, egocentrickou a allocentrickou testovací podmínkou. Zaznamenali jsme pokles výkonu v pásmu alfa v okcipitálních a parietálních oblastech, signifikantně silnější pokles byl pozorován pro allocentrickou podmínku ve srovnání s egocentrickou i kontrolní podmínkou. Podobný vzorec byl viditelný i pro pásmo beta. Dále jsme zaznamenali také nárůst výkonu theta a delta v temporálních, fronto- temporálních a laterálních frontálních oblastech, který byl výrazně silnější pro egocentrickou podmínku ve srovnání s...
|
host ::
RSS.