|
|
Stereotyp hluchého/neslyšícího člověka v českém prostředí
Mankovecká, Alžběta Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Vinš, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na rekonstrukci stereotypu neslyšícího/hluchého člověka v českém prostředí, a to na základě vlastního dotazníkového šetření. Nejprve je představen výzkumný kontext - s důrazem na pojmy jako jazykový obraz světa, opozice vlastní - cizí (my - oni), a zejména stereotyp, i ve stručném porovnání s dalšími pojetími sociálního stereotypu, s Allportovým pojetím stereotypu a předsudku aj. Následně je pozornost věnována konotacím, kognitivní definici a lingvistickým metodám zjišťování konotací jako základu struktury stereotypu (data jazyková, textová, empirická). S pomocí českých slovníků a dosavadních prací je stručně popsána centrální poloha českého stereotypu hluchého (neslyšícího) člověka vycházející ze systémových, příp. folklorních dat. Jádrem práce je kvalitativní empirický výzkum vedený s inspirací v metodologii J. Bartmińského (100 respondentů ve dvou věkových a sociálních skupinách, otevřené otázky směřující k základním polohám stereotypu: vzhled, vlastnosti, chování apod.). V závěru práce je prezentována strukturovaná kognitivní definice spojená se sociálním stereotypem neslyšícího člověka v dnešní české společnosti. Následuje kapitola Diskuze, kde je kromě závěrů a zamyšlení věnována pozornost i konotacím spojeným s označeními hluchý a neslyšící a jejich úloze v utváření...
|
|
|
Znaky pro gender a sexuální orientaci v českém znakovém jazyce
Haľama, Hana ; Vinš, Ondřej (vedoucí práce) ; Holubová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Znaky pro gender a sexuální orientaci v ČZJ se zabývá způsoby vyjádření znaků z oblasti genderu, identity a sexuální orientace. Práce si klade za cíl zmapovat, jak rodilí mluvčí českého znakového jazyka přirozeně vyjadřují vybrané termíny spojené s genderem a sexuální orientací, a zjistit, jaké vyjadřovací strategie volí, pokud je daný termín na periferii jejich znakové zásoby, pokud nemá ustálený znak či pokud jich má naopak více. Materiálem pro výzkumnou část je série přednášek o životě queer lidí se zdravotním postižením, která proběhla v listopadu roku 2022 v komunitním centru Prague Pride a jejíž dvě přednášky byly věnovány právě komunitě Neslyšících. Doplňkovým výzkumným materiálem jsou polostrukturované rozhovory s členy LGBTQIA+ komunity, kteří jsou zároveň rodilými mluvčími českého znakového jazyka. Výhodou druhé části výzkumu je konkrétnost termínů, u nichž práce zjišťuje, jak jsou v českém znakovém jazyce vyjadřovány. Klíčová slova: znakový jazyk, identita, sexuální orientace, LGBTQIA+, gender
|
|
|
Specifika komunikace Neslyšících na Facebooku
Jechová, Lenka ; Vinš, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedláčková Půlpánová, Lucie (oponent)
Zabýváme se specifiky komunikace neslyšících na sociální síti Facebook. V teoretické části shrnujeme specifika sociálních sítí a specifika komunikace na nich z pohledu psychosociálního i lingvistického. Samotný výzkum probíhal ve skupině Koronavirus pro neslyšící v ČR na sociální síti Facebook, omezili jsme se na časové období září 2020 až únor 2021. Výzkum sestával z celkového kvalitativního průzkumu specifik komunikace neslyšících v příspěvcích a komentářích, a z ověření čtyř hypotéz. Ty se týkaly formy a témat příspěvků, míry zastoupení vizuálních prvků v komentářích a výskytu humorných příspěvků. Potvrdilo se nám, že nejčastější formou příspěvku bylo video v českém znakovém jazyce a že z celkových 11 rozeznaných témat se příspěvky nejčastěji týkaly pandemických vyhlášek a nařízení. Naopak u míry zastoupení vizuálních prvků jsme zjistili, že převažuje textová forma komentářů. Mezi příspěvky jsme identifikovali 6 humorných, které jsme detailněji rozebrali. Nakonec jsme rozebrali odchylky textů neslyšících od kodifikované češtiny a porovnali jsme je s prací Šebkové, která se tímto tématem zabývala v roce 2008.
|
|
|
Otázka řeči v poezii Karla Šiktance
Vinš, Ondřej ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se zaměří na původní básnickou tvorbu Karla Šiktance. Bude analyzovat jeho sbírky od 70. let do současnosti s cílem identifikovat a popsat konstanty, jež Šiktancovu tvorbu charakterizují. Práce vychází ze dvou hlavních teoreticko-metodologických zdrojů. Zaprvé z eseje Martina Heideggera Básnicky bydlí člověk, zadruhé z prací kognitivní etnolingvistiky. Pomocí těchto přístupů chce práce ukázat možné konceptualizace jazyka (či přesněji řeči, tedy jazyka v užívání), zejména Šiktancovu metaforu řeči jakožto prostoru (domova), a rovněž funkci jazyka jako nástroje magického obrazu světa. S problematikou řeči v Šiktancově tvorbě úzce souvisí otázka zvukovosti a kontrastu mezi řečí a tichem. S využitím Minkowského pojmu zvučení se práce pokusí nastínit dynamiku Šiktancových básnických obrazů, oscilujících právě mezi zvukem (nejen) řeči a tichem. Vzhledem k rozsahu textového materiálu bude analýza spočívat ve výběru několika emblematických básní, jež tematicky odemykají každou konkrétní sbírku.
|
|
|
Apel a absurdita v textech Václava Havla
Vinš, Ondřej ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
S východiskem ve studiích Davida Danahera, které interpretují dílo Václava Havla v perspektivě kognitivní lingvistiky (a s důrazem na tzv. klíčové pojmy), se tato bakalářská práce zaměří na dva pojmy Václava Havla - APEL a ABSURDITA. V tomto ohledu se zabývá vybranými Havlovými eseji, veřejnými projevy a dopisy, zohledňuje ovšem i některé relevantní divadelní hry a zejména jejich autorské komentáře (Asanace, Audience). Cílem práce je ukázat, jakým způsobem jsou tyto pojmy v Havlových mimouměleckých textech konstruovány, jaké konceptuální metafory a narativní struktury jsou s nimi spojeny, jakých pojmově-jazykových prostředků je v příslušných konceptualizacích (a rekonceptualizacích) využito a jak se specifická konceptualizace apelovosti a absurdity vpojuje do celku Havlova díla.
|
host ::
RSS.