|
|
Dílo Hugo von Hofmannsthala v českých překladech
Škodová, Pavla ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje recepci děl rakouského básníka, prozaika a dramatika Hugo von Hofmannsthala (1759-1929) v českých zemích od doby autorova života až po současnost. Všímá si kulturně-politických souvislostí a snaží se odpovědět na otázku, proč není Hofinannsthal u nás více překládán a uváděn na českých jevištích. Diplomová práce zároveň mapuje vešekré dostupné české překlady autorových děl, jak básnických, tak prozaických i dramatických, a s pomocí dobových dokumentů se snaží zjistit, jaké ohlasy autorovo dílo a jeho překlady v českých zemích budily. Přehled vešekrých autorových děl, stejně jako českých překladů, je pak uveden pro větší přehlednost také v příloze. Druhá část diplomové práce se pak zabývá překlady Hofmannsthalových novel Reitergeschichte (1899) a Das Erlebnis des Marschalls von Bassompierre (1900) v podání Jana Reichmanna z první čtvrtiny 20. století a Aloyse Skoumala z 80. let 20. století. Pro adekvátní posouzení obou překladů bylo nejprve nutné věnovat se možným interpretacím vybraných novel. Dále byla provedena analýza textu originálu, která se zaměřila na aspekty relevantní z překladatelského hlediska. Nakonec došlo k porovnání obou překladů s originálem, které vedlo ke stanovení překladatelské metody Jana Reichmanna i Aloyse Skoumala,...
|
|
|
Josef Jungmann jako překladatel z němčiny
Michálková, Běla ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce studentky translatologie Josef Jungmann jako překladatel z němčiny (Josef Jungmann - Translator from German) z oblasti dějin překladu se zabývá hlavními rysy, metodami a postupy překladatelské činnosti z německé literatury této významné osobnosti českého národního obrození. V diplomové práci je kladen důraz na dobový kontext, dobové normy epochy národního obrození a funkční translatologickou analýzu vybraných překladů podle modelu Kathariny ReiBové. Z uceleného jazykového a kulturního programu díla Josefa Jungmanna (1773-1847) se diplomová práce soustřeďuje na překlady balad a básní od Gottfrieda Augusta Burgera Lenora- Lenka (Lenore), od Johanna Wolfganga Goetha Píseň milostničky (Mignon), Čarodějnický učedlník (Der Zauberlehrling), Zpěv duchů nad vodami ( Gesang der Geister uber Wassern), od Johanna Gottfrieda Herdera Kůň z hory (Das Ross aus dem Berge ), od Friedricha Gottlieba Klopstocka Vyučenec Řekův (Der Lehrling der Griechen). Dále se práce zabývá překladem Goethova idylického eposu Heřman a Dorotka (Hermann und Dorothea) a překladem libreta Gottlieba Stephanieho podle textu divadelní hry Christopha Friedricha Bretznera Únos ze seraihi (Die Entfiihrung aus dem Serail).
|
|
|
Christian Morgenstern v českých překladech
Zapletalová, Ivana ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
České překlady Ch. Morgensterna jsou velmi různorodé - stejně jako jednotlivé šibeniční básně. Při analýze jsem se věnovala rozboru překladů od pěti českých překladatelů, jejichž dílo se nám dochovalo i v knižní podobě, a proto je čtenářsky stále aktuální. Jejich překlady Morgensterna byly inspirací pro další české umělce Staly se součástí divadelních a kabaretních představení a textů písní. V neposlední řadě ovlivnily původní tvorbu nejen představených překladatelů, ale i dalších českých spisovatelů. Největší soubor překladů Morgensternových šibeničních básní vytvořila překladatelská dvojice Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové. Knižně bylo vydáno více než 250 jejich překladů šibeničních básní a dalších groteskních textů. Při překládání interpretovali Morgensternovy šibeniční básně v kontextu moderního evropského umění 20. století. Možným důsledkem této překladatelské interpretace je zdůraznění expresivnosti šibeničních básní a v nich naznačené absurdity nebo iracionálnosti. Na pěti ze sedmi analyzovaných překladů vedly stylistické posuny k posunu celkového vyznění básně, překlady však byly (až na drobné odchylky) věrné metrickému i rýmovému schématu. Druhý největší soubor překladů (celkem 99) pochází od "utajeného překladatele" Rudolfa Havla. Tři analyzované překlady byly věrné konotativnímu i...
|
|
|
Básník a překladatel Alfons Breska
Konvalinková, Barbora ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Tato práce je první prací monografického charakteru o osobnosti a díle A. Bresky. Vychází z archivních materiálů uložených v básníkově pozůstalosti v Památníku národního písemnictví v Praze, zahrnuje i rukopisy a strojopisy, které se nacházejí v Divadelním ústavu, Divadelním oddělení Národního muzea v Praze a v archivu Národního divadla. Na základě těchto dokumentů práce rekonstruuje životopis Alfonse Bresky a popisuje jeho původní i překladatelskou tvorbu v literárním kontextu doby. Chronologicky mapuje knižní i časopisecké vydávání jeho básní, básnických sbírek a překladů a zahrnuje i soudobé reakce recenzentů. Podrobněji se věnuje antologiím německé a japonské poezie. V závěru nastiňuje Breskovu překladatelskou metodu. Součástí práce je i doposud nejúplnější bibliografie Breskovy původní i překladatelské tvorby, která kromě knižních vydání zahrnuje i časopisecké příspěvky, nepublikované překlady pro jednotlivá divadla a ohlasy na Breskovo dílo. Při jejím zpracování byla využita zejména retrospektivní Bibliografie časopiseckých článků Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Česká národní bibliografie Národní knihovny v Praze. Získané údaje jsme doplnili poznatky vycházejícími z archivních dokumentů a vlastní excerpcí.
|
|
|
Ingeborg Bachmannová v české literatuře a kultuře
Nováková, Andrea ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Císlerová, Eva (oponent)
V úvodu diplomové práce představuji život a dílo Ingeborg Bachmannové. Tato kapitola zahrnuje rovněž charakteristiku doby, v níž Bachmannová žila, a charakteristiku prostředí, jímž byla autorka ovlivněna. Několik stran je věnováno vztahu Ingeborg Bachmannové k českému prostředí. Přibližuji, jak Bachmannová chápala jazyk a pokouším se shrnout celkovou recepci díla Ingeborg Bachmannové ve výchozím, tj. německém prostředí. Velkou pozornost jsem v této práci věnovala tzv. překladatelské archeologii (Pym 1998: 5). Konstatuji, která díla Bachmannové byla již přeložena do češtiny. Všímám si, v jakém období a za jakým účelem u nás jednotlivé překlady děl Bachmannové vycházely, kdo překlady zadával, kdo dílo rakouské autorky do češtiny převáděl, v jakém nákladu jednotlivé překlady vycházely a s jakými reakcemi se setkávaly v českém tisku. Jádrem této diplomové práce je překladatelská analýza románu Malina. Analýzu provádím podle modelu Reissové (1978). Nežli však přistoupím k samotné analýze, román Malina představím. Pojednám o struktuře románu, podám charakteristiku postav, které v románu vystupují. Pokusím se shrnout obsah díla a přiblížit několik možných způsobů interpretace románu Malina. Při samotné překladatelské analýze věnuji pozornost zejména odchylkám od předlohy. Podle zjištěných odchylek konstatuji, k...
|
|
|
Brechtův Dreigroschenroman v českých překladech
Šimůnková, Helena ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
Předmětem této diplomové práce je translatologická analýza a porovnání dvou překladů díla Dreigroschenroman významného německého autora Bertolta Brechta. První překlad vyšel v roce 1935, byl pořízen Jaroslavem Zaorálkem, verše přebásnil Břetislav Mencák. Druhý překlad vyšel v roce 1973, pořídil ho Rudolf Vápeník, verše přebásnil Ludvík Kundera. Žádný další překlad tohoto díla do češtiny prozatím nebyl pořízen. Empirické části práce, ve které je provedena vlastní analýza překladů, předchází část teoretická. V ní se věnujeme osobnosti spisovatele Bertolta Brechta, dílu Dreigroschenroman, recepci Brechtových děl u nás i v zahraničí a osobnostem překladatelů. V teoretické části jsme se pokusili zařadit autora a analyzované dílo do literárního, společenského a historického kontextu. Teoretická část je rozdělena na několik kapitol. V první kapitole se věnujeme úvodu do zkoumané problematiky a nastiňujeme cíl a strukturu diplomové práce. Ve druhé kapitole shrnujeme dosavadní stav zkoumané problematiky. Pozornost věnujeme biografické literatuře o Bertoltu Brechtovi, českým diplomovým pracím, které se zabývají dílem Bertolta Brechta, a odborným článkům se stejným tématem. Třetí kapitola je věnována osobnosti spisovatele Bertolta Brechta. Nejprve jsme pojednali o jeho životě s důrazem na autorovu politickou...
|
|
|
Román Franze Werfela "Barbara oder die Frömmigkeit" v českých překladech
Kloučková, Karolína ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Předmětem diplomové práce je translatologická analýza a komparace dvou českých překladů románu Barbara oder die Frömmigkeit významného spisovatele, pražského rodáka, Franze Werfela. Jedná se o jediné dva existující překlady knihy. První vyšel v roce 1931 a jeho autorem je Josef Richard Marek, druhý pochází z roku 1997 a jeho autorem je Radovan Charvát. Vlastní analýze překladů předchází část věnovaná autorovi a sledovanému románu. Přiblížen je historický, společenský a literární kontext autorova života a vzniku díla. Na základě provedených rešerší je možné konstatovat, že ani jedním z překladů se dosud nikdo podrobněji nezabýval. Práce je příspěvkem k dějinám a ke kritice překladu. Předkládaná práce je rozdělena do několika částí. První kapitola představuje uvedení do zkoumané problematiky, přibližuje cíl a strukturu práce. V druhé kapitole je stručně rekapitulován stav Werfelovského bádání. Kromě životopisných děl je pozornost věnována diplomovým pracím vzniklým na českých a moravských univerzitách a českým i zahraničním odborných studiím a článkům, které se zabývají románem Barbara oder die Frömmigkeit. Třetí kapitola je věnována spisovateli Franzi Werfelovi. Obsahuje stručný nástin životní etapy související se sledovaným románem a věnuje se především recepci autorova díla v Československu a v České...
|
|
|
Dva překlady Kischova "Tržiště senzací"
Marešová, Soňa ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je translatologická analýza a následná komparace dvou českých překladů vzpomínkové knihy pražského rodáka a významného reportéra Egona Erwina Kische Marktplatz der Sensationen. Konkrétně se jedná o archivní překlad pořízený Lenkou Reinerovou a o knižní překlad Jarmily Haasové-Nečasové. Marktplatz der Sensationen je literární text, a proto je v souladu s teoretickými poznatky z oblasti kritiky překladu před vlastní analýzou empirického materiálu představen text i jeho autor. Obojí je také stručně zařazeno do kontextu dějinného, společenského a literárního. Na základě provedených rešerší je možné konstatovat, že překladem Lenky Reinerové sena rozdíl od překladu z pera Kischovy autorizované překladatelky Jarmily HaasovéNečasové - doposud nikdo podrobněji nezabýval. Tato teoreticko-empirická práce je příspěvkem k dějinám a ke kritice překladu. Předkládaná práce je rozdělena do několika částí. První kapitola se mj. zabývá uvedením do zkoumané problematiky. Druhá kapitola se věnuje stručné rekapitulaci dosavadního stavu kischovského bádání, a to jak v českém prostředí, tak v zahraničí. Poukazuje se také na intenzitu zájmu o Kischovo dílo, zejména v období od jeho smrti v roce 1948 až po současnost. Třetí kapitola se zabývá stručným nástinem několika období ze života EEK, a to...
|
|
|
Helmut Schmidt
Wiegnerová, Iveta ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Veselá, Gabriela (oponent)
Hlavním tématem teto bakalářské práce je komentovaný překlad publicistických textů, které byly napsány u příležitosti devadesátiletého životního jubilea bývalého německého kancléře Helmuta Schmidta. První část se zabývá překladem tří rozsáhlejších textů, které o Schmidtovi napsali jeho spolupracovníci a krátkých chronologicky řazených textů, které jsou informativního charakteru. Následující část obsahuje komentář k překladu, který se skládá z analýzy výchozího textu a z oddílu věnovanému koncepci, strategie i konkrétním řešením překladatelských problémů.
|
|
|
Schillerovi Loupežníci v překladu J.J. Kolára, O. Fischera a J. Stacha
Lehejčková, Sandra ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Veselý, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá třemi překlady Schillerova dramatu Die Riiuber do českého jazyka. Krátce se zmíníme o všech existujících překladech, těžiště práce ale tvoří tři z nich - překlad Josefa Jiřího Kolára z roku 1866, Otakara Fischera z roku 1916 a Jiřího Stacha z roku 1976. Diplomová prá.::c sestává ze tří h!avních částí. První čá3t prá.::c se věniljc uno.lýz.:: originálu, která zohledňuje vznik textu, charakteristiku děje a hlavních postav, poetiku textu a jeho recepci v německém a českém prostředí. Druhá část se zabývá teoretickými otázkami překladu dramatického díla. Východisko tvoří práce Jiřího Veltruského, Jiřího Levého a Antona Popoviče. Poslední část se zabývá kritickým srovnáním překladů J. J. Kolára. O. Fischera aJ. Stacha. Nejdříve jsou všichni překladatelé představeni a posléze je provedena srovnávací analýza obou textů. Translatologická analýza se zaměřuje na emocionální stránku textu, expresivně zabarvená vyjádření, obrazná spojení, veršované pasáže a převod mimojazykové reality v textu. Při analýze není brán v potaz pragmatický faktor jevištní realizace dramatu, tzn. případné rétorické nedostatky českých překladů. Empirická část práce také zmiňuje překladatelské postupy překladatelů a jejich volbu jazykových prostředků. Na základě analýzy, která obsahuje mnoho textových dokladů, jsou shrnuty...
|
host ::
RSS.