|
|
Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény" - S Máří Magdalénou jsou od dob Řehoře Velikého v Západní církvi spojovány i další dvě biblické postavy, nejmenovaná hříšnice a Marie z Bethanie. Máří Magdaléna podle Písma spolu s ostatními ženami doprovázela Krista na jeho cestě, je tou, ze které Kristus vyhnal sedm démonů, omývala mu nohy svými slzami a mazala je vzácným olejem. Stála pod křížem při jeho Ukřižování, byla přítomna jeho pohřbu a na Velikonoční Neděli šla ráno jeho tělo pomazat, když zjistila, že v hrobě není. Vzkříšený Kristus se jí zjevil v podobě zahradníka a pověřil jí zvěstováním zprávy o jeho Zmrtvýchvstání učedníkům. Je tak považována za apoštolku apoštolů. Podle jihofrancouzské středověké legendy byla posazena na loď bez vesel a po moři doplula až k Marseille, kde kázala evangelium. Poté se odebrala do ústraní, kde žila v jeskyni jako kajícnice nepoznána po třicet let. Andělé ji každého dne vynášeli na nebesa. Byla pohřbena v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Její kult byl uctíván v těch místech, kde byly uchovávány její ostatky. V románské době to bylo Vézelay v Burgundsku, od 13. do 18. století pak Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Zobrazována je nejčastěji jako kajícnice v jeskyni s jejími atributy, lebkou a křížem. Je představitelkou tzv. vita contemplativa.
|
|
|
Poutní kaple na Skalce u Mníšku pod Brdy
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé bakalářské práce Poutní kaple na Skalce u Mníšku pod Brdy Zuzana Urbánková Nad mírnou kotlinou s malebným městečkem Mníškem se zvedá skalnatý ostroh podbrdského pásma, na němž nemůžeme přehlédnout maličký bílý kostelík, viditelný ze širokého okolí. Nechal ho zde postavit Servác Ignác z Engelflussu po velké morové ráně v roce 1680. Neboť to byl muž vzdělaný nejen v okruhu umění, přizval si k realizaci svého plánu přední české barokní umělce. Stavbou kaple pověřil známého architekta Kryštofa Dientzenhofera a protože si přál kostelík zasvětit sv. Máří Magdaléně, kterou velmi uctíval, poslal Dientzenhofera do jižní Francie nedaleko Sainte-Baume do oblasti Provence pro plány tamější svatyně Máří Magdalény, kde prý kajícnice podle Zlaté legendy Jakuba de Voragine strávila 33 let života. Podle tamější svatyně, kterou tvořila skutečná krápníková jeskyně, byla v letech 1692- 1693 Kryštofem Dientzenhoferem, za pomoci polírů Jana Rektorise a Benedikta Spinery, na Skalce vybudována kaple s interiérem vyzdobeným umělými skalisky, krápníky, mušlemi a mnoha kamínky tak, aby návštěvníkům navozovala tajemnou atmosféru jeskyně. Spolu s kaplí sv. Máří Magdalény vznikly ve stejné době také rekolekční dům a budova kláštera, určené pro čtyři pražské benediktinské mnichy, které se sem ale bohužel nepodařilo dosadit ani po...
|
|
|
Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény" - S Máří Magdalénou jsou od dob Řehoře Velikého v Západní církvi spojovány i další dvě biblické postavy, nejmenovaná hříšnice a Marie z Bethanie. Máří Magdaléna podle Písma spolu s ostatními ženami doprovázela Krista na jeho cestě, je tou, ze které Kristus vyhnal sedm démonů, omývala mu nohy svými slzami a mazala je vzácným olejem. Stála pod křížem při jeho Ukřižování, byla přítomna jeho pohřbu a na Velikonoční Neděli šla ráno jeho tělo pomazat, když zjistila, že v hrobě není. Vzkříšený Kristus se jí zjevil v podobě zahradníka a pověřil jí zvěstováním zprávy o jeho Zmrtvýchvstání učedníkům. Je tak považována za apoštolku apoštolů. Podle jihofrancouzské středověké legendy byla posazena na loď bez vesel a po moři doplula až k Marseille, kde kázala evangelium. Poté se odebrala do ústraní, kde žila v jeskyni jako kajícnice nepoznána po třicet let. Andělé ji každého dne vynášeli na nebesa. Byla pohřbena v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Její kult byl uctíván v těch místech, kde byly uchovávány její ostatky. V románské době to bylo Vézelay v Burgundsku, od 13. do 18. století pak Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Zobrazována je nejčastěji jako kajícnice v jeskyni s jejími atributy, lebkou a křížem. Je představitelkou tzv. vita contemplativa.
|
|
|
Poutní kaple na Skalce u Mníšku pod Brdy
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé bakalářské práce Poutní kaple na Skalce u Mníšku pod Brdy Zuzana Urbánková Nad mírnou kotlinou s malebným městečkem Mníškem se zvedá skalnatý ostroh podbrdského pásma, na němž nemůžeme přehlédnout maličký bílý kostelík, viditelný ze širokého okolí. Nechal ho zde postavit Servác Ignác z Engelflussu po velké morové ráně v roce 1680. Neboť to byl muž vzdělaný nejen v okruhu umění, přizval si k realizaci svého plánu přední české barokní umělce. Stavbou kaple pověřil známého architekta Kryštofa Dientzenhofera a protože si přál kostelík zasvětit sv. Máří Magdaléně, kterou velmi uctíval, poslal Dientzenhofera do jižní Francie nedaleko Sainte-Baume do oblasti Provence pro plány tamější svatyně Máří Magdalény, kde prý kajícnice podle Zlaté legendy Jakuba de Voragine strávila 33 let života. Podle tamější svatyně, kterou tvořila skutečná krápníková jeskyně, byla v letech 1692- 1693 Kryštofem Dientzenhoferem, za pomoci polírů Jana Rektorise a Benedikta Spinery, na Skalce vybudována kaple s interiérem vyzdobeným umělými skalisky, krápníky, mušlemi a mnoha kamínky tak, aby návštěvníkům navozovala tajemnou atmosféru jeskyně. Spolu s kaplí sv. Máří Magdalény vznikly ve stejné době také rekolekční dům a budova kláštera, určené pro čtyři pražské benediktinské mnichy, které se sem ale bohužel nepodařilo dosadit ani po...
|
|
|
Geografický informační systém hl.m. Prahy
Urbánková, Zuzana ; Šedivá, Zuzana (vedoucí práce) ; Benáčanová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá geografickými informačními systémy a to z více úhlů pohledu. První úhel se zabývá těmito systémy pouze všeobecně, popisuje jejich definici a využití. Dalším úhlem je popis konkrétního systému a to je geografického informačního systému hlavního města Prahy. Jedním z cílů práce je zjistit, které úřady jej využívají, oblasti, ve kterých se používá a za jakým účelem, v jakém softwarovém prostředí apod. Dalším cílem je zhodnocení ekonomických aspektů tohoto geografického systému. Jaké náklady a výnosy jsou dosahovány, za jakých podmínek, jejich výše atd. Dalším cílem je komplexní zhodnocení systému pomocí jeho SWOT analýzy. Na vypracování práce se významnou měrou podíleli i sami pracovníci Magistrátu hl. m. Prahy prostřednictvím rozhovorů s autorkou z důvodu absence některých informací v tištěné či elektronické podobě.
|
host ::
RSS.