|
|
Senioři a aktivní stárnutí v domově pro seniory v Ostravě
Lipowská, Jana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Demografické stárnutí populace vyvolává řadu potřeb, požadavků a změn v mnoha oblastech společenského života. Česká republika v této souvislosti přijala několik dokumentů, mezi které patří také Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 -2007, a poté na období let 2008-2012. Tento dokument odkazuje ke konceptu aktivního stárnutí a stáří, který přijala v 90. letech Světová zdravotnická organizace. Ta jej definuje jako proces rozvíjející kvalitu zdraví, participaci seniorů ve společnosti a celkové zvyšování kvality života ve stáří. Aktivita se stává žádoucím a správným způsobem života seniorů. Diplomová práce se zaměřuje na aktivitu seniorů, konkrétně na nabídku aktivizačního programu a jeho využití v domově pro seniory v Ostravě. Teoretická část práce se věnuje definici stárnutí a stáří, fyzickým, psychickým a sociálním změnám a vědním disciplínám, které se jimi zabývají. Dále pojednává o sociálních službách, blíže o domovech pro seniory, významu aktivity a aktivizace v domově a o konceptu aktivního stárnutí, Národním programu přípravy na stárnutí a Evropském roku aktivního stárnutí. Empirická část se věnuje případové studii domova pro seniory v Ostravě, která je založena na polostrukturovaných rozhovorech a skupinových diskuzích se seniory a aktivizačními pracovníky. Uvádí, jaké...
|
|
|
Obraz stáří a institucí péče o seniory. Reprezentace v deníku Blesk.
Stehlíková, Zuzana ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Diplomová práce se zabývá reprezentací a kategorizací stáří a péče o seniory a jejich změnami v mediálním diskurzu deníku Blesk. Teoreticky se zabývá definicemi stáří, popisem seniorů a způsobů péče o staré v České republice a změnami diskurzu stáří spojenými s vývojem sociální politiky a expertního vědění o stáří. Popisuje koncepty reprezentace a kategorizace a jejich možné dopady v podobě stigmatizace, stereotypizace a ageismu. Diskutuje média jako zdroje moci, ideologie a diskurzu a sleduje mediální reprezentaci seniorů. Navazující empirická část je založená na kvalitativní analýze diskurzu dvou korpusů článků z let 2007 a 2011. Výsledky diskutuje vzhledem ke změnám diskurzu a reprezentace, stereotypům a aktivnímu stáří. Rozlišuje tři typy reprezentace seniorů - jako normálních, stigmatizovaných a aktivních. Tematické rozložení a stigmatizace podle ní konstruují symbolickou podřízenost seniorů jako kategorie populace. Péče není téměř tematizována a není nabízena jako řešení slabosti seniorů.
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
|
|
Typizační schémata dvou generací, aneb hraje při posuzování neznámých osob v každodenní realitě roli náš věk?
Baranková, Lenka ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum procesů, které naprosto přirozeně a podvědomě používáme v každodenní realitě k posuzování situací a osob. Zabývá se popsáním těchto procesů a následně zkoumáním posuzování neznámých osob v praxi především z toho hlediska, zda může být hodnocení ovlivněno věkem respondenta. Hlavním teoretickým východiskem práce je sociální konstruktivismus především proto, že k veškerým situacím a jevům v každodenní realitě zaujímáme určitý postoj už jen proto, že existují, jsou tedy konstruktem dané společnosti. Následně se práce zaměřuje na vlastní hierarchické uspořádání těchto posuzovacích procesů, jako typizace a kategorizace a z těch plynoucí zaujímání postojů. Práce především popisuje rozdíly při hodnocení neznámých osob za pomoci fotografických rozhovorů mezi dvěma věkově rozdílnými skupinami respondentů. Na základě analýzy dat se ukazuje, že věk a dokonce i pohlaví skutečně hraje roli při posuzování neznámých osob.
|
|
|
Morální argumentace juniorů a seniorů - možný vliv na mezigenerační vztahy
Pilátová, Soňa ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Existuje nějaký morální základ či normativní systém, který by byl součástí kolektivního vědomí současné české společnosti? Nahlíží nejstarší generace na morální problémy stejným pohledem jako mladá generace? Takové otázky si pokládá práce, jejímž cílem je prozkoumat morální argumentace obou generací. Výzkum probíhal formou focus groups, při kterých skupiny reprezentující různé generace rozebíraly některá morální dilemata. Výsledná zjištění ukazují, že různé generace současné doby uvažují o stejných morálních hodnotách, avšak v některých případech skrze různé etické teorie.
|
|
|
Obraz stáří a institucí péče o seniory. Reprezentace v deníku Blesk.
Stehlíková, Zuzana ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Diplomová práce se zabývá reprezentací a kategorizací stáří a péče o seniory a jejich změnami v mediálním diskurzu deníku Blesk. Teoreticky se zabývá definicemi stáří, popisem seniorů a způsobů péče o staré v České republice a změnami diskurzu stáří spojenými s vývojem sociální politiky a expertního vědění o stáří. Popisuje koncepty reprezentace a kategorizace a jejich možné dopady v podobě stigmatizace, stereotypizace a ageismu. Diskutuje média jako zdroje moci, ideologie a diskurzu a sleduje mediální reprezentaci seniorů. Navazující empirická část je založená na kvalitativní analýze diskurzu dvou korpusů článků z let 2007 a 2011. Výsledky diskutuje vzhledem ke změnám diskurzu a reprezentace, stereotypům a aktivnímu stáří. Rozlišuje tři typy reprezentace seniorů - jako normálních, stigmatizovaných a aktivních. Tematické rozložení a stigmatizace podle ní konstruují symbolickou podřízenost seniorů jako kategorie populace. Péče není téměř tematizována a není nabízena jako řešení slabosti seniorů.
|
|
|
Senioři a aktivní stárnutí v domově pro seniory v Ostravě
Lipowská, Jana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Demografické stárnutí populace vyvolává řadu potřeb, požadavků a změn v mnoha oblastech společenského života. Česká republika v této souvislosti přijala několik dokumentů, mezi které patří také Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 -2007, a poté na období let 2008-2012. Tento dokument odkazuje ke konceptu aktivního stárnutí a stáří, který přijala v 90. letech Světová zdravotnická organizace. Ta jej definuje jako proces rozvíjející kvalitu zdraví, participaci seniorů ve společnosti a celkové zvyšování kvality života ve stáří. Aktivita se stává žádoucím a správným způsobem života seniorů. Diplomová práce se zaměřuje na aktivitu seniorů, konkrétně na nabídku aktivizačního programu a jeho využití v domově pro seniory v Ostravě. Teoretická část práce se věnuje definici stárnutí a stáří, fyzickým, psychickým a sociálním změnám a vědním disciplínám, které se jimi zabývají. Dále pojednává o sociálních službách, blíže o domovech pro seniory, významu aktivity a aktivizace v domově a o konceptu aktivního stárnutí, Národním programu přípravy na stárnutí a Evropském roku aktivního stárnutí. Empirická část se věnuje případové studii domova pro seniory v Ostravě, která je založena na polostrukturovaných rozhovorech a skupinových diskuzích se seniory a aktivizačními pracovníky. Uvádí, jaké...
|
host ::
RSS.