|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Katalytická příprava polyanilinů
Bláha, Michal ; Vohlídal, Jiří (vedoucí práce) ; Omastová, Mária (oponent) ; Trchová, Miroslava (oponent)
V rámci disertační práce byla věnována pozornost katalytické polymerizaci anilinu a částečně i substituovaných anilinů katalytickým systémem FeCl3/H2O2. Do mechanismu polymerizace se, na základě získaných experimentálních dat, zapojují jak Fe3+ ionty, tak HO radikály, které společně tvoří synergický systém. Katalytický systém Fe3+ /H2O2, často označovaný jako Fentonův systém, dokáže značně snížit kontaminaci vznikajících polyanilinů vedlejšími reakčními produkty, ke které ve značné míře dochází při stechiometrické oxidační polymerizaci. Katalyticky připravované polyaniliny však vykazují sníženou vodivost, což je patrně způsobeno vedlejšími reakcemi radikálů, které jsou nedílnou součástí Fentonova systému. Katalytická polymerizace anilinu systémem FeCl3/H2O2 probíhá kinetikou cca druhého řádu vzhledem k anilinu a poskytuje polymer dobrých vlastností pouze tehdy, když je [H2O2] v reakční směsi nízká, tj. poměr [H2O2]/[anilin] je menší než stechiometrický. Při vyšších než stechiometrických poměrech [H2O2]/[anilin] vnikají polyaniliny s nižší vodivostí a odlišnými spektroskopickými vlastnostmi. Morfologii takto připravených polyanilinů dominují větší částice. Překvapivě není příčinou odlišných vlastností přílišná oxidaci polymeru, tj. jeho přeměna na pernigranilinový oxidační stav. Závislost...
|
|
| |
|
|
The Study of the Molecular Structure of Various Forms of Conducting Polymers using FTIR and Raman Spectroscopies
Morávková, Zuzana ; Trchová, Miroslava (vedoucí práce) ; Baumruk, Vladimír (oponent) ; Matějka, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá studiem tenkých vrstev vodivého polymeru polyanilinu především metodami infračervené a Ramanovy spektroskopie, které vyústí ve studium oligomerů anilinu. Ty mají zásadní vliv na vznik jak vrstev polyanilinu, tak jeho nanostruktur. Dále se zabývá karbonizací polyanilinu v jeho různých formách (granulární báze polyanilinu, tenké vrstvy polyanilinové soli, mnohostěnné uhlíkové nanotrubky pokryté tenkou vrstvou polyanilinové soli i báze, polyanilinové nanotrubky/nanotyčinky připravené v přítomnosti ethanolu ve formě soli i báze). Tato dvě témata, oligomery anilinu a karbonizace produktů oxidace anilinu, jsou propojena prací týkající se karbonizace mikrokuliček připravených oxidací anilinu v alkalickém prostředí. Dalšími použitými metodami jsou optická mikroskopie, transmisní a skenovací elektronová mikroskopie, UV-Vis spektroskopie, spektroskopická elipsometrie, širokoúhlý rentgenový rozptyl a termogravimetrická analýza.
|
|
|
Katalytická příprava polyanilinů
Bláha, Michal ; Vohlídal, Jiří (vedoucí práce) ; Omastová, Mária (oponent) ; Trchová, Miroslava (oponent)
V rámci disertační práce byla věnována pozornost katalytické polymerizaci anilinu a částečně i substituovaných anilinů katalytickým systémem FeCl3/H2O2. Do mechanismu polymerizace se, na základě získaných experimentálních dat, zapojují jak Fe3+ ionty, tak HO radikály, které společně tvoří synergický systém. Katalytický systém Fe3+ /H2O2, často označovaný jako Fentonův systém, dokáže značně snížit kontaminaci vznikajících polyanilinů vedlejšími reakčními produkty, ke které ve značné míře dochází při stechiometrické oxidační polymerizaci. Katalyticky připravované polyaniliny však vykazují sníženou vodivost, což je patrně způsobeno vedlejšími reakcemi radikálů, které jsou nedílnou součástí Fentonova systému. Katalytická polymerizace anilinu systémem FeCl3/H2O2 probíhá kinetikou cca druhého řádu vzhledem k anilinu a poskytuje polymer dobrých vlastností pouze tehdy, když je [H2O2] v reakční směsi nízká, tj. poměr [H2O2]/[anilin] je menší než stechiometrický. Při vyšších než stechiometrických poměrech [H2O2]/[anilin] vnikají polyaniliny s nižší vodivostí a odlišnými spektroskopickými vlastnostmi. Morfologii takto připravených polyanilinů dominují větší částice. Překvapivě není příčinou odlišných vlastností přílišná oxidaci polymeru, tj. jeho přeměna na pernigranilinový oxidační stav. Závislost...
|
|
| |
|
|
Fenomén ženského písničkářství
Trchová, Martina ; Křivánek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rut, Přemysl (oponent)
Práce se snaží přiblížit tvorbu žen-písničkářek a její specifika. Vychází ze tří hloubkových sond do písňové produkce Dagmar Andrtové, Zuzany Navarové a Sester Steinových. Cílem je odhalit či popřít společné rysy jejich tvorby, ale především proniknout k nej vlastnější podstatě jejich písní. Jednotlivé studie mapují témata, motivy a jazykovou vrstvu jejich písňových textů, ale neopomíjí ani hudební a interpretační stránku, která je nedílnou součástí písňového umění. Úvodní kapitola je členěna do šesti podkapitol. První podkapitla se pokouší definovat útvar písně a začlenit písňový text do kontextu literatury. Druhá podkapitola jej vymezuje vůči příbuzným útvarům, jakými jsou báseň a zhudebněná báseň, následující čtyři podkapitoly se pak věnují fenoménu písničkáře, kořenům českého písničkářství a mapování tvorby žen-písničkářek. Další tři kapitoly jsou věnovány analýzám tvorby vybraných písničkářek. Závěr diplomové práce se snaží nalézt odpověď na základní otázku: Je možné nějak vymezit oblast ženského písničkářství? Odpověď vychází z jednotlivých provedených analýz, ale i obecnější genderové problematiky.
|
host ::
RSS.