|
|
Dopady výpadku dodávek vody na vybrané chovy hospodářských zvířat
TOMAN, Antonín
Voda jako životodárná tekutina nemá význam pouze pro samotného člověka, ale i pro tvory v jeho společnosti. Z toho důvodu si diplomová práce klade za cíl zprostředkovat ucelené informace o problematice dodávek vody pro chovy hospodářských zvířat a posoudit možné dopady výpadku vody na vybrané chovy hospodářských zvířat. S přihlédnutím ke znění cíle práce vyvstává otázka, jaké dopady by měl případný dlouhodobější výpadek vody na chovy hospodářských zvířat. Problematika výpadků dodávek vody je řešena v souvislosti s obyvatelstvem, není však v tomto směru pamatováno na požadavky chovů hospodářských zvířat. V teoretické části je stručně charakterizována problematika infrastruktury a kritické infrastruktury. V dalším oddíle teoretické části je komplexně pojednáno o vodě, jako o základním přírodním živlu a jejím významu pro přírodní prostředí. V části jsou též zmíněny legislativní dokumenty pojící se s vodním hospodářstvím. Třetí oddíl teoretické části je věnován chovům hospodářských zvířat a zemědělské problematice obecně. Mezi nejčastěji chovaná a do hospodářsky nejčastěji využívaná zvířata patří skot, prasata a drůbež. Poslední podkapitolu teoretické části tvoří pojednání o některých legislativních dokumentech, které zajišťují právní zakotvení chovů a ochranu zvířat v rámci českého právního systému. Výzkumná část je založena na mapování nynějšího stavu ve vybraných chovech hospodářských zvířat těmi jsou skot, drůbež a prasat, jelikož se vzhledem k jejich hospodářskému významu dají očekávat komplikace v souvislosti s výpadkem dodávek vody. Pro potřeby výzkumu byla použita kvalitativní výzkumná strategie. K získání dat byly použity polo-strukturované rozhovory s odpovědnými pracovníky nebo majiteli zkoumaných podniků. Získaná data od respondentů byla následně zpracována pomocí logické analýzy. Na základě výsledků logické analýzy a informací získaných z rozhovorů byla vystavěna SWOT analýza, která podala obecnější pohled na problematiku dodávek vody do chovů. Z rozhovorů vyplynulo, že stav zásobování vodou se u zkoumaných podniků liší. Zkoumané podniky jsou zásobovány vodou podle místních podmínek a možností, které se v závislosti na lokalitě značně liší. Chovy jsou zásobovány především vodou ze soukromých zdrojů, veřejných zdrojů je ve zkoumaném vzorku menšina. Také bylo zjištěno, že většina zdrojů vody pro chovy je absolutně závislá na dodávkách elektrické energie, zcela autonomní byl pouze jeden zkoumaný chov. Voda dodávaná do dvou třetin zkoumaných chovů musí být chemicky ošetřována. Náhradní dodávky vody v případě výpadku hlavního zdroje má zajištěno pět podniků ze šesti zkoumaných. Vzhledem ke značné spolehlivosti primárních zdrojů vody nebylo jednoduché zmapovat průběh dlouhodobého výpadku vody na chování zvířat. Většina respondentů se však shodla, že důsledky dlouhodobého výpadku vody by byly fatální. U většiny zkoumaných chovů nemá roční období vliv na průběh a následky výpadku dodávek vody. Jistý sezónní vliv byl zaznamenán v případě chovů skotu. Dlouhodobý výpadek vody by byl podle výsledků řešen v závislosti na místně příslušných podmínkách, kdy by se podniky snažily spoléhat na vlastní zdroje a následně na pomoc organizací, s nimiž disponují dobrými vztahy. Jednotlivé podniky vnímají nebezpečí výpadku dodávek vody různě, v závislosti na důvěře v dodávky vody z jinak spolehlivého primárního zdroje. Zkoumané podniky se připravují na výpadek dodávek vody podle svých momentálních podmínek a schopností, i když jim to legislativa vyloženě nenařizuje. To lze považovat za velmi pozitivní zjištění, že i přes absenci legislativní povinnosti a náležitých metodik podniky vytvářejí podmínky pro případ výpadku dodávek vody.
|
|
|
Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře
TOMAN, Antonín
Bakalářská práce s názvem "Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře" je zaměřena na pohled profesionálních záchranářů na přítomnost přihlížejících osob u jedince v emergentní situaci. Stejně tak je v práci zohledněna problematika vlivu kolemstojících osob na profesionální činnost zdravotnických záchranářů. Kolemstojící osoby jsou nedílnou součástí denní činnosti zdravotníků, tak jako efekt přihlížejícího. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se věnuje problematice historie zdravotnické záchranné služby a její funkci, funkci zdravotnického operačního střediska první pomoci a legislativě druhá kapitola seznamuje s problematikou komunikace v přednemocniční neodkladné péči spolu se záležitostmi týkajícími se zátěžových situací v přednemocniční neodkladné péči. Kapitola třetí se věnuje problematice prosociálního chování. Pojednává o faktorech, které ovlivňují schopnost poskytovat první pomoc, dále je v kapitole také zohledněna problematika prosociálního chování u jedinců, dilemata, kterými prochází podle literatury každý jedinec, který se dostane do situace, kdy je po něm požadována pomoc. Zabývám se i normami sociálního chování. V kapitole je zohledněna problematika sociálních mantinelů, které směřují chování jedince ku prospěchu společnosti. Není též opomenut rozdílný pohled jednotlivých individuí na sociální normy. Ve čtvrté kapitole teoretické části je uveden komplexní náhled na psychologický jev, který byl poprvé popsán v USA. Rozptýlení odpovědnosti je základním předpokladem vzniku efektu přihlížejícího. Rozptýlení odpovědnosti vzniká na základě většího množství jedinců na jednom místě, mezi něž se odpovědnost rovnoměrně rozloží a na nikoho nedoléhá skutečně plná tíha odpovědnosti za vzniklou situaci. Dalším aspektem je pluralistická ignorance, která vzniká za předpokladu, že lidé dělají, že se nic neděje a chovají se nepřítomně. Nedílnou součástí efektu přihlížejícího je i inhibiční vliv publika, kdy jedinec přemýšlející o pomoci je paralyzován přítomností kolemstojících svědků. Zabývám se i osobnostními faktory a ochotou jedinců pomáhat. Cílem práce je zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s vlivem kolemstojících laických osob na práci zdravotnického záchranáře při zásahu a zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První zjišťuje, zda mají vliv laické kolemstojící osoby na práci zdravotnického záchranáře a druhá zkoumá jaké informace má zdravotnický záchranář o efektu přihlížejícího. K dosažení vytyčených cílů byla v praktické části užita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získávání dat bylo použito polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otázek zaměřených na vliv kolemstojících laiků na práci zdravotnického záchranáře a na informovanost zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Výběrový soubor tvořilo 8 zdravotnických záchranářů s minimálně pětiletou praxí na zdravotnické záchranné službě. Zaznamenávání dat probíhalo pomocí audiozáznamů, následně proběhla transkripce získaných výpovědí. Vyhodnocení získaných dat proběhlo formou obsahové analýzy transkribovaných rozhovorů. V návaznosti na problematiku efektu přihlížejícího byla k výzkumné části připojena kazuistika reálného případu efektu přihlížejícího. Z výzkumu vyplynulo, že kolemstojící laici ovlivňují práci zdravotnických záchranářů. Též bylo zjištěno, že záchranáři nemají valné povědomí o problematice efektu přihlížejícího. Výsledky a výpovědi respondentů ve výzkumu se rámcově shodují s názory, které zveřejňuje literatura. Po případné úpravě bakalářské práce by ji bylo možné využít jako edukační materiál.
|
|
|
Metodika stanovení výše náhrad škod způsobených vydrou říční (Lutra lutra)
Poledníková, K. ; Poledník, L. ; Hlaváč, V. ; Maštera, J. ; Mináriková, T. ; Rešl, D. ; Tomášková, L. ; Šíma, J. ; Toman, A. ; Pacovská, M. ; Kameníková, M. ; Beňová, M. ; Kratochvílová, M. ; Beran, V. ; Kadlečíková, Z. ; Růžičková, O. ; Hájková, Petra
Metodika stanovení výše náhrad škod způsobených vydrou říční na rybích obsádkách v rybnících popisuje přesný postup pro výpočet výše náhrad těchto škod včetně ukázky konkrétních příkladů a stanovuje postup při terénním šetření pro zpracovatele posudků. Je využitelná při zpracování odborných posudků k prokázání výše škody ve smyslu zákona č. 115/2000 Sb.
|
|
|
Odpovědnost členů dozorčí rady
Toman, Antonín ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Přibyl, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje soukromoprávní odpovědnosti dozorčí rady a jejich členů za porušení svých povinností při své výkonu funkce. Důraz je kladen na odpovědnostní vztah mezi dozorčí radou nebo jejím členem a obchodní společnosti (v nové terminologii "obchodní korporace"), jehož obsahem je povinnost k náhradě škody. Práce se nejdříve obecně i konkrétně zaobírá právním zakotvením dozorčí rady jako takové, vznik a zánik funkce člena dozorčí rady a vymezení jejich životního prostorou nejen ve vztahu ke společnosti, ale také vůči jednotlivým akcionářům, valné hromadě a pochopitelně vůči představenstvu -- tedy i jejich vzájemná práva a povinnosti. Celou práci protíná záměr autora zhodnotit účinnou právní úpravu, jejíž legislativní život se chýlí ke konci, a okomentovat na této bázi připravovanou právní úpravu, která do korporátní praxe přinejmenším přinese svěží vítr. Krátce je okomentována faktická nemožnost stíhat členy dozorčí rady pro trestné činy spojené s výkonem funkce.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Záchranný program - program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2006 – 2015
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Havlíčkův Brod ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Zoologická zahrada, Jihlava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český nadační fond pro vydru, Třeboň ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Beran, Václav ; Hlaváč, Václav ; Culková, Markéta ; Toman, Aleš ; Hájková, Petra ; Roche, Marcela ; Poledníková, Kateřina ; Poledník, Lukáš
Program péče pro vydru říční v ČR je rámcovým materiálem, jehož smyslem je zajištění koncepčního dlouhodobého přístupu k ochraně druhu. Je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o tento druh. Časový horizont účinnosti Programu péče je 10 let, ovšem v jeho průběhu budou jednotlivá opatření kontrolována a hodnocena na základě stanovených kritérií a pokud nebudou dostatečně účinná, dojde k jejich revizi. Vydra říční je ohrožený druh, jehož početnost však v posledních letech vzrůstá. V minulosti byla rozšířena po celém území České republiky. Program péče pro vydru by měl pomoci zachovat životaschopnou populaci vydry na našem území, ale na druhé straně by měl napomoci vyřešení konfliktu mezi vydrou a rybáři. Vytvoření pozitivního vztahu rybářů k vydře, případně její tolerance bude pokládáno za naplnění hlavního cíle Programu péče. V takovém případě by bylo zajištěno také dlouhodobé zachování vydry říční na našem území i přes některé její negativní aspekty.
|
|
|
Minimalizace vlivu liniových bariér tvořených dopravní infrastrukturou na volně žijící živočichy
Hlaváč, V. ; Toman, A. ; Tomášek, M. ; Marhoul, P. ; Červený, Jaroslav ; Koubek, Petr ; Homolka, Miloslav ; Volf, O. ; Suchomelová, E. ; Andreas, M. ; Matyáštík, T. ; Šafář, J. ; Ráš, V. ; Pykal, J. ; Čeřovský, V. ; Rejl, J. ; Vykopal, V. ; Zajíček, R.
|
host ::
RSS.