|
|
Swarming a hibernace netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích
Legát, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Tato literární rešerše se snaží shrnout poznatky o swarmingu netopýrů mírného pásma. Věnuje se charakteristice pojmu swarming a historii výzkumu tohoto chování v České republice i ve světě. Poměrně podrobně popisuje druhy, které se tohoto chování účastní, vymezuje období, kdy swarming netopýrů probíhá a diskutuje faktory, které toto chování ovlivňují. Druhá část práce se věnuje shrnutí informací o swarmingu a hibernaci netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích. O tom, zda a v jakém množství netopýři využívají kamenná moře a sutě ke swarmingu a zimování, je ale doposud velmi málo informací. Práce diskutuje dosavadní výzkumy věnující se této problematice a je koncipována jako teoretický přehled k terénnímu výzkumu, kterému se autor hodlá věnovat v průběhu magisterského studia.
|
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středomoří
Žďárská, Lenka ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Práce shrnuje poznatky o potravní ekologii netopýrů ve Středomoří. Cílem bylo podat přehled potravních strategií a složení potravy jednotlivých druhů netopýrů čeledi Vespertilionidae obývající oblast Středomoří. Nejprve je zde uveden popis geografie, klimatu a biodiverzity Středomoří. Dále jsou popisovány jednotlivé potravní strategie v závislosti na morfologickém uspořádání těla netopýrů. Hlavní část tvoří přehled druhů netopýrů a dosud poznaný výčet složek jejich potravy. Jak se ukázalo, u některých druhů, především u nově odlišených nebo endemických (Eptesicus anatolicus, Pipistrellus hanaki, Plecotus sardus, Plecotus teneriffae, etc.) chybí jakékoli zmínky o jejich potravě nebo potravní strategii, na druhou stranu jsou zde druhy, které jsou v popředí zájmu a k nimž existuje mnoho dat (Pipistrellus pipistrellus, Plecotus auritus, Barbastella barbastellus, etc.).
|
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
|
|
|
Vliv urbánního gradientu na společenstva netopýrů ve středoevropské krajině
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou obvykle chápáni jako skupina, která je významně ohrožena ničením stanovišť spojeným s lidskou činností. Ve středoevropské krajině však významná část druhového spektra využívá úkryty v lidských stavbách, přičemž u některých druhů jsou přírodní úkryty marginální či prakticky neznámé. Vzhledem k vazbě velké části našich netopýrů na fragmentované prostředí a v souvislosti s dlouhodobým vlivem člověka na středoevropskou krajinu se nabízí otázka, zda není alespoň pro část našich druhů vliv člověka skrze poskytování vhodných úkrytů spíše pozitivní. Na základě analýzy vlivu struktury krajinného pokryvu a členitosti krajiny na densitu, diverzitu a populační strukturu netopýřích společenstev získaných pomocí standardizovaných odchytů do sítí v rámci nízko položených (do 500 m n. m.) oblastí České republiky (celkem 204 lokalit, 3585 jedinců, 22 druhů netopýrů) bylo zjištěno, že i když jsou reakce druhově specifické a několik druhů vykazuje pozitivní vazbu na lidskou zástavbu, tak většina druhů spoléhá na rozlohu listnatého lesa a další člověkem nezasažené biotopy, jako jsou vodní plochy. Navzdory našemu očekávání se ukázalo, že nejvýznamnějším prvkem určujícím přítomnost různých pohlaví je členitost krajiny. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, Evropa, mírný pás
|
|
|
Potravní ekologie netopýra velkého (Myotis myotis)
Bendová, Barbora ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
V roce 2012 byla sledována potravní ekologie u tří samců netopýra velkého (Myotis myotis), obývajících individuální úkryty uvnitř silničního mostu u Bernartic, a nejbližší mateřské kolonie téhož druhu v obci Senožaty (okres Pelhřimov). V období dubna do září bylo v Senožatech provedeno 14 sběrů, v intervalech přibližně 14 dnů, v podobných intervalech bylo v mostu u Bernartic u každého samce provedeno 8 sběrů v období od května do září. Z každého sběru bylo následně pomocí tradiční metody preparace trusu analyzováno 20 vzorků (pelet) a celkově bylo od všech netopýrů analyzováno 760 vzorků, z toho 280 od mateřské kolonie a 480 od samců. Na základě analýzy bylo zjištěno složení potravy jednotlivých netopýrů a kolonie, kde byl sledován celkový charakter potravní niky netopýra velkého, sezónní dynamika v potravě, mezipohlavní rozdíly a individuální rozdíly mezi samci. Netopýr velký se ukázal z pohledu strategie lovu jako pozemní sběrač, v jehož potravě dominovali větší Coleoptera, z nichž zcela převažující složkou byli velcí, nelétaví, převážně lesní Carabidae, doplnění středními a menšími druhy této čeledi. Z ostatních kategorií se pak významněji objevily složky Tipulidae, Geotrupidae, Orthoptera (Tettigoniidae), Araneida a dravé larvy Coleoptera (patrně též Carabidae). Celkem bylo v potravě detekováno...
|
|
|
Geografická variabilita velikosti mateřských kolonií jeskynních druhů netopýrů
Oppelová, Tereza ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat geografickou variabilitu velikosti mateřských kolonií ve vztahu k typu úkrytu u 6 modelových druhů původně jeskynních netopýrů: netopýra velkého (Myotis myotis), netopýra brvitého (Myotis emarginatus), létavce stěhovavého (Miniopterus schreibersii), vrápence velkého (Rhinolophus ferrumequinum), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a vrápence jižního (Rhinolophus euryale). U vybraného souboru dat byla také provedena analýza možného vlivu složení krajinného pokryvu v okolí úkrytů na variabilitu velikosti kolonií. Na základě kompilace literárních zdrojů a aktivní komunikace s regionálními koordinátory monitoringu netopýrů byly shromážděny údaje o velikosti kolonií z 2 603 lokalit z 24 zemí Evropy. 1 952 údajů pocházelo z úkrytů v lidských stavbách, 651 z úkrytů v jeskynních. Na základě statistických analýz byl zjištěn průkazný vliv typu úkrytu na velikost kolonií u M. schreibersii, M. myotis a R. hipposideros. Zatímco u M. schreibersii a M. myotis jsou kolonie v lidských stavbách menší, u R. hipposideros jsou naopak větší. Zároveň je celkově patrný severojižní gradient v geografickém rozložení mateřských kolonií netopýrů v závislosti na typu úkrytu (jeskyně versus budovy): v jižních oblastech výrazně převládají úkryty v jeskyních, zatímco směrem k severu přibývá...
|
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
|
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středomoří
Žďárská, Lenka ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Práce shrnuje poznatky o potravní ekologii netopýrů ve Středomoří. Cílem bylo podat přehled potravních strategií a složení potravy jednotlivých druhů netopýrů čeledi Vespertilionidae obývající oblast Středomoří. Nejprve je zde uveden popis geografie, klimatu a biodiverzity Středomoří. Dále jsou popisovány jednotlivé potravní strategie v závislosti na morfologickém uspořádání těla netopýrů. Hlavní část tvoří přehled druhů netopýrů a dosud poznaný výčet složek jejich potravy. Jak se ukázalo, u některých druhů, především u nově odlišených nebo endemických (Eptesicus anatolicus, Pipistrellus hanaki, Plecotus sardus, Plecotus teneriffae, etc.) chybí jakékoli zmínky o jejich potravě nebo potravní strategii, na druhou stranu jsou zde druhy, které jsou v popředí zájmu a k nimž existuje mnoho dat (Pipistrellus pipistrellus, Plecotus auritus, Barbastella barbastellus, etc.).
|
|
|
Flight activity of bats in habitats with different represantation of human settlements
Kovaříková, Kristýna ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Netopýři jsou důležitou součástí rozmanitosti fauny savců a jsou využíváni jako indikátory kvality životního prostředí. Mnoho druhů netopýrů, dokonce i ti, kteří jsou považováni za lesní druhy, využívají lidská sídla jako své úkryty. Struktura netopýřích kolonií a aktivita jednotlivých druhů bude studována na odlišných místech za účelem zjištění vlivu přítomnosti lidských sídel na lesní netopýry. Tzv. detectoring a nahrávání netopýří echolokace poslouží jako účinná metoda umožňující monitorovat přítomnost a aktivitu jednotlivých druhů netopýrů na různých stanovištích.
|
|
|
Minimalizace vlivu liniových bariér tvořených dopravní infrastrukturou na volně žijící živočichy
Hlaváč, V. ; Toman, A. ; Tomášek, M. ; Marhoul, P. ; Červený, Jaroslav ; Koubek, Petr ; Homolka, Miloslav ; Volf, O. ; Suchomelová, E. ; Andreas, M. ; Matyáštík, T. ; Šafář, J. ; Ráš, V. ; Pykal, J. ; Čeřovský, V. ; Rejl, J. ; Vykopal, V. ; Zajíček, R.
|
host ::
RSS.