|
|
Společné jmění manželů de lege lata
Svejkovský, Vít ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je seznámení s problematikou společného jmění manželů, kterou považuji za stále aktuální. O tom jsem se také přesvědčil během stáže na soudě. Vybral jsem si toto téma hlavně z důvodu, že ho shledávám velmi zajímavým a důležitým. Toto téma se velmi úzce dotýká rodiny, kterou považuji za jádro společnosti. Bez rodiny by společnost zkrátka nemohla fungovat. A majetkové vztahy manželů jsou jedním klíčových uzlů společnosti. Nejen ve vztahu mezi manžely samotnými, ale též ve vztahu k třetím osobám. Diplomová práce sestává ze šesti kapitol, kde většina z nich je rozdělena dále na podkapitoly. První kapitola se zabývá historickým kontextem vývoje společného jmění manželů. To vede k pochopení současné právní úpravy. Druhá kapitola diplomové práce se zabývá tím, jak společné jmění manželů vzniká a co tvoří obsah společného jmění. Tedy jak aktivy, tak i pasivy. Vedle toho je zdůrazněno, co dle zákona nemůže být součástí společného jmění. Třetí kapitola se zabývá nakládáním se společným jměním manželů. Takovéto nakládání se společným jměním se týká nejen správy obvyklé, ale též i správy nikoliv obvyklé. Taktéž důležitým bodem v této části je vztah podnikání a společného jmění manželů. Vedle podnikání je zde uveden obchodní podíl a jeho vztah ke společnému jmění. Dále bylo potřeba se...
|
|
|
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu
Svejkovský, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu Abstrakt Cílem této rigorózní práce je přiblížit předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu. Z časového hlediska je prvním předpokladem porušení povinnosti. Proto první kapitola pojednává právě o porušení povinnosti, přičemž se blíže věnuje porušení dobrých mravů, porušení zákona a porušení smluvní povinnosti. V závěru se první kapitola zaměřuje na okolnosti vylučující protiprávnost, zejména krajní nouzi a nutnou obranu. Druhá kapitola pojednává o druhém nezbytném předpokladu odpovědnosti za újmu, kterým je újma. Tato kapitola tak rozděluje újmu na škodu, tj. újmu majetkovou, a újmu nemajetkovou. U škody se zmiňuje i o jejich jednotlivých složkách, kterými jsou skutečná škoda a ušlý zisk. A u nemajetkové újmy jsou uvedeny některé její ustanovení ve speciálních zákonech. Druhá kapitola blíže uvádí i občanskoprávní úpravu ve Spolkové republice Německu, konkrétně obsaženou v německém občanském zákoníku. Třetí kapitola pojednává o třetím nezbytném předpokladu vzniku odpovědnosti za újmu, kterým je příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a následnou újmou. Příčinná souvislost na rozdíl od předchozích dvou předpokladů není téměř vůbec blíže popsána v obč. zákoníku. Z tohoto důvodu je tak uváděna prostřednictvím judikatury a právní teorie. Tato kapitola se zaměřuje na dvě...
|
|
|
Společné jmění manželů de lege lata
Svejkovský, Vít ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je seznámení s problematikou společného jmění manželů, kterou považuji za stále aktuální. O tom jsem se také přesvědčil během stáže na soudě. Vybral jsem si toto téma hlavně z důvodu, že ho shledávám velmi zajímavým a důležitým. Toto téma se velmi úzce dotýká rodiny, kterou považuji za jádro společnosti. Bez rodiny by společnost zkrátka nemohla fungovat. A majetkové vztahy manželů jsou jedním klíčových uzlů společnosti. Nejen ve vztahu mezi manžely samotnými, ale též ve vztahu k třetím osobám. Diplomová práce sestává ze šesti kapitol, kde většina z nich je rozdělena dále na podkapitoly. První kapitola se zabývá historickým kontextem vývoje společného jmění manželů. To vede k pochopení současné právní úpravy. Druhá kapitola diplomové práce se zabývá tím, jak společné jmění manželů vzniká a co tvoří obsah společného jmění. Tedy jak aktivy, tak i pasivy. Vedle toho je zdůrazněno, co dle zákona nemůže být součástí společného jmění. Třetí kapitola se zabývá nakládáním se společným jměním manželů. Takovéto nakládání se společným jměním se týká nejen správy obvyklé, ale též i správy nikoliv obvyklé. Taktéž důležitým bodem v této části je vztah podnikání a společného jmění manželů. Vedle podnikání je zde uveden obchodní podíl a jeho vztah ke společnému jmění. Dále bylo potřeba se...
|
|
|
Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu
Svejkovský, Vít ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
53 Závěr Cílem této práce bylo přiblížit téma peněžitého zadostiučinění jako právního prostředku ochrany osobnosti v občanském právu v jeho teoretické rovině i na skutečně řešených příkladech z právní praxe. Práce je k tomuto účelu rozdělena do kapitol, které zahrnují popis, vysvětlení funkce a způsobu praktického posuzování jednotlivých podmínek pro přiznání zadostiučinění v jeho peněžité formě v konkrétních případech. Celková kvalita právní úpravy v oblasti ochrany osobnosti v České republice je v současné době na dobré úrovni a až na několik málo výjimek je plně srovnatelná s úpravami ve vyspělých tradičně demokratických zemích. Jistou rezervu úpravy u nás přeci jen představuje zákonodárcem ne zcela citlivě, speciálně, a bez schopnosti rozlišovat jakékoli rozdíly jednotlivých případů, upravené jednorázové odškodnění za škodu usmrcením náležící pozůstalým podle § 444 odst. 3 OZ. Právní oblast ochrany osobnosti je výjimečná velmi významnou mírou prostoru, kterou zákonodárce záměrně, a také zcela správně, poskytuje pro uvážení soudům při řešení případů z této oblasti v praxi, s cílem dát jim možnost přihlédnout ke konkrétním okolnostem a specifikům každého případu. Uvedené je dáno charakterem předmětu úpravy ochrany osobnosti a zákonná ustanovení s tímto faktem většinou vhodně korespondují. S postupem času...
|
host ::
RSS.