|
|
Bruderzwist im Hause Luxemburg: Politika uherského krále Zikmunda Lucemburského v Českém království před rokem 1419
Hokeš, Michal ; Svátek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Schmidt, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje konfliktu uherského krále Zikmunda Lucemburského a jeho bratra, českého krále Václava IV. Popisuje Zikmundovy snahy o převzetí vlády v Českém království, které probíhaly na pozadí střetu českého krále s vyšší šlechtou shromážděnou v tzv. panské jednotě. Z toho vyplývá časové vymezení na léta 1394-1405 a geografické vymezení na Čechy. V práci jsou stručně shrnuty zásahy Zikmunda Lucemburského do Českého království v souvislosti s průběhem boje panské jednoty proti panovníkovi do roku 1401. Nejvíce pozornosti se soustřeďuje na období druhého zajetí Václava IV. (1402-1403), kdy Zikmund Lucemburský provizorně vládl Českému království jako správce (gubernator regni Bohemiae). Východiskem jsou zde otázky, jak se Zikmund království snažil ovládnout a jak mu poté vládl. Dotčena je i následná konsolidace Václavovy moci a Zikmundův ústup z Českého království. Poté přichází nástin k jednomu z předpokladů pro úspěšné převzetí vlády, tedy vytvoření vlastní "strany" mezi elitami v království. Připojeny jsou medailonky šesti předních Zikmundových "straníků".
|
|
|
Petr Payne a jeho obraz v historiografii
Paděra, Václav ; Svátek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Coufal, Dušan (oponent)
- Petr Payne a jeho obraz v historiografii Tato práce se zaměřuje na postavu anglického husity Petra Payna (1380/90-1455/56), který sehrál důležitou úlohu v husitských Čechách 15. století. Petr, také označován jako Engliš, je známý především svou obhajobou čtvrtého artikulu o světském panování církve na basilejském koncilu v roce 1433. Práce se také zabývá další činností Petra Payna, která začala na počátku 15. století na univerzitě v Oxfordu. Dále rozebírá roli oxfordského mistra v prostou Prahy první poloviny 15. století, konkrétně v politice Jakoubka ze Stříbra, diplomatických styků s okolnými mocnostmi a teologických pří vně husitského hnutí. Za tímto účelem tato práce čerpá z české i zahraniční sekundární literatury a přístupy jednotlivých autorů porovnat. Klíčová slova Petr Payne, husitství, 15. století, historiografie, reforma, Anglie, České země
|
|
|
Cestopis Heinricha von Zedlitz
Loučka, Václav ; Svátek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Předkládaná práce má z cíl zpřístupnit v českém překladu pozoruhodný text cestovního deníku slezského rytíře Jindřicha z Cedlic. Tento poddaný českého krále podnikl roku 1493 pouť do Svaté země, přičemž své zážitky a poznatky zachytil pro poučení budoucích poutníků v podobě deníkových zápisů. Podstatné je, že necestoval osamoceně, nýbrž se v Benátkách připojil k početné, prestižní skupině převážně urozených poutníků. Někteří z nich si rovněž vedli deníky či pořizovali různé zápisy, z nichž se několik dochovalo, proto jsou možnosti vzájemné komparace těchto materiálů poměrně rozsáhlé. Tato práce je mimo jiné jedním z jejích předpokladů. První část obsahuje základní informace k dotyčnému cestopisu a rozbor několika událostí zmíněných v jeho textu, ve srovnání se známějším, česky psaným cestopisem Jana Hasištejnského z Lobkovic, který byl již vícekrát vydán. Druhá část pak zahrnuje samotný překlad Cedlicova cestopisu z raně novověké němčiny do novodobé češtiny a příslušné přílohy (itinerář, mapy) usnadňující orientaci v tomto překladu.
|
|
|
Užitková zvířata ve středověku. Zdroj obživy, pomocník i vznešený symbol.
Vařáková, Zuzana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Hospodářská zvířata představovala pro středověkého člověka v mnoha ohledech blízké společníky - poskytovala maso a jiné potraviny, pomáhala při práci a často s lidmi obývala jeden prostor. Zároveň se však stávala i významnými kulturními symboly. Právě rekonstrukce středověkých symbolických významů v bohemikálních literárních pramenech 14. a 15. století je cílem předkládané diplomové práce, a to na příkladu tří vybraných druhů hospodářských zvířat: hovězím dobytku, koz a prasat. Diplomová práce je rozdělená na dva hlavní oddíly. V první, více praktické části se zaměřuje na téma domestikace a na podobu chovu dobytka v českých zemích ve 14. a 15. století. Jádro samotné práce však leží v následující, čtvrté kapitole, která se zabývá symbolikou a alegorickým pojímáním daných zvířat v jednotlivých pramenech. Důraz je kladen na to, jakým způsobem a v jakých kontextech bylo o hospodářských zvířatech referováno. Mezi prameny, na kterých byla problematika zkoumána, se řadí středověké encyklopedie, exempla, básnické dílo Nová rada Smila Flašky z Pardubic a bohemikální kroniky, které vznikly ve vytyčeném období. Analýza pramenů především ukázala, že symbolika domácích zvířat nebyla zdaleka černobílá, a jeden živočich mohl nést pozitivní i negativní konotace zároveň. Některé z typických vlastností zvířat se...
|
|
|
Dílo Guillberta de Lannoye jako historický pramen
Svátek, Jaroslav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Pozdní středověk se vyznačuje zvýšenou aktivitou ve dvou oblastech, které však dosáhly svého největšího rozkvětu v jiných epochách. Jedná se o objevitelské cesty a také křížové výpravy. Cestovatelé pozdního středověku stojí poněkud ve stínu pozdějších velkých zámořských objevů. A přesto, jak daleko by dopluli světoznámí objevitelé jako Vasco de Gama nebo Kryštof Kolumbus, nebýt jejich méně známých předchůdců? Cesty k novým světům těchto velikánů sice ohlašují novou dobu, ale svým myšlením a vnímáním světa stojí ještě pevně ve středověku a příliš se neliší od misionářů 13. a 14. století nebo kupců a poutníků století následujícího. Přesně naopak je tomu s křížovými výpravami. Po svém vrcholu ve 12. a 13. století ve Svaté zemi dožívá tento způsob války v následujících letech s podivuhodnou setrvačností, avšak častěji spíše v hlavách propagandistů než na konkrétních bojištích. Přesto pozdní kruciáty znovu naleznou reálný smysl zejména pod vlivem tureckého nebezpečí. Křesťanská Evropa nadto zkouší uplatnit osvědčený model křížové výpravy také na svém kontinentu. Navzdory vítěznému zakončení španělské reconquisty a pacifikaci pobaltských pohanů nejsou výsledky pozdních kruciát nijak povzbudivé, a to jednak v boji proti kacířským Čechám, tak zejména v konfrontaci s osmanským nepřítelem na Balkáně, kde fatální...
|
|
|
Česká hereze ve francouzské divadelní hře Le Concil de Basle z první poloviny 15. století
Meluzinová, Zuzana ; Svátek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá francouzskou divadelní hrou Le Concil de Basle, která byla sepsána v první polovině 15. století anonymním autorem. Konkrétněji analyzuje český heretický element, který se v textu této hry nachází. Součástí práce je vysvětlení politické a náboženské situace v době sepsání díla a vývoje divadelní kultury ve Francii v pozdním středověku. Také samotná divadelní hra je zanalyzována z hlediska žánru, jazyka, postav, symboliky, děje a autorova politického postoje. Přítomnost českého elementu ve hře Concil de Basle je zkoumána na základě konkrétních zmínek v textu a jejich významu, zároveň se práce snaží o posouzení, jak zapadá pohled autora tohoto díla na husitství do širšího kontextu mezinárodní reakce na husitské hnutí v Čechách. Klíčová slova Středověk, hereze, drama, konciliarismus, alegorie, divadlo, Francie, 15. století
|
|
|
Komunity bekyň ve městech regionu La Flandre romane v pozdním středověku
Mrázek, Cyril ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá komunitami středověkých bekyň, které žily v městech regionu Francouzských Flander. V kontextu jednotlivých měst a komunit bekyň se zabývá vybranými písemnými a hmotnými prameny, jejichž jazyk výpovědi a symboliku jsou podrobeny kritickému čtení a analýze z hlediska sémiologie středověké kultury, genderových vztahů a sociálních vazeb. Výsledkem je syntéza těchto kontextuálních, metodologických a narativních perspektiv v ucelenou představu bekyň Francouzských Flander.
|
|
|
To redefine a relation in a period of heritage: the French-Chinese cultural dialogue
Zhai, Meiyu ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
EÖTVÖS LORÁND UNIVERSITY IN BUDAPEST Charles University Faculty of Arts Institute of World History PŘEDEFINOVÁNÍ VZTAHU V ÉŘE DĚDICTVÍ: FRANCO-ČÍNSKÝ KULTURNÍ DIALOG Master's Thesis Meiyu ZHAI Thesis supervisor in Prague: Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. Thesis supervisor in Budapest: Dr. Péter Erdősi Budapest and Prague, 2021 Abstrakt a klíčová slova Dlouhá historie a bohaté národní kulturní dědictví učinily z Číny a Francie světově proslulé kulturní mocnosti a položily základy rozvoje jejich kulturního průmyslu. Na rozdíl od mnoha jiných mocností je však model kulturní správy v těchto dvou zemích obecně v rukou státu. Obě země mají dlouhou tradici centralizované administrativy s přímým a rozsáhlým zapojením státu do kulturních záležitostí, vysokými vládními dotacemi na kulturní projekty a aktivity a kulturními výměnami se zahraničím prosazovanými vládními organizacemi s velmi jasným vymezením agendy a cílů, které více připomínají jakousi kulturní diplomacii. Francouzská vláda staví ochranu kulturního dědictví do popředí své kulturní politiky s ohledem na to, že kulturní odvětví jsou spojena s jistým standardem, tradicí a národní soudržností, obrazem národa a jeho kulturní bezpečností atd. V posledních desetiletích se Čína stává stále aktivnější v diskurzu kulturního dědictví na platformě UNESCO a dá se zde...
|
|
|
Společně a nerozdílně. Problematika rukojmích v českém středověku
Čermák, Matěj ; Svátek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rukojemstvím za závazky v českém pozdním středověku, a to na základě analýzy listovní korespondence především Oldřicha II. z Rožmberka s jeho klienty a protivníky. Zkoumány jsou také např. dlužní, kupní nebo zástavní smlouvy, jimiž se nejen Oldřich II. pokoušel napravit špatnou finanční situaci rodu. Práce se snaží přehledně vysvětlit jednotlivé pojmy, jež se vyskytují v listinách týkajících se rukojemství, a to za pomoci starší i nejnovější literatury. Na případových studiích pak práce analyticky ukazuje, jak fungoval institut rukojemství v praxi, a to s důrazem na šlechtickou čest a vazby zúčastněných. Analýza zároveň ukazuje, že zkoumání institutu rukojemství může být i užitečným prostředkem pro lepší poznání (nejen) rožmberské klientely. Klíčová slova: Středověk, šlechta, rukojemství, rukojmí, zajatec, zajetí, České království, ležení, klientela, Rožmberkové, Oldřich II. z Rožmberka
|
|
|
Deník pařížského měšťana jako historický pramen
Prošvicová, Lenka ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se věnuje francouzskému rodu Armagnaků a jejich spojencům. Využívá k tomu primárně dvě dobová díla, v kterých je zaznamenán nejen obraz Armagnaků, ale také dlouhý výčet jejich činů na půdě francouzského království. Práce se také věnuje, díky specifičnosti obou hlavních pramenů, přiblížení myšlení a vnímaní jejich autorů. Ti osobitou formou odhalili své sympatie i antipatie a vlastní názory. Díky této subjektivitě se naskytuje možnost získat rozdílné pohledy na Armagnaky, jako i na jejich největší nepřátele Burgunďany. Cílem práce je seznámit čtenáře s rodem Armagnaků, tak jak ho viděli a popsali doboví autoři. Pokusit se odhalit jejich postoje a smýšlení, které po sobě zanechali na řádcích děl, vzniklých ve vrcholně středověké Francie. Klíčová slova: Paříž, Armagnakové, Stoletá válka, Karel VI., Bernard VII. z Armagnaku, občanská válka, opatství Saint-Denis, středověká Francie
|
host ::
RSS.