|
|
Topophilia and Escapism: W.H.Auden's Interwar Poetics of Place (1927-1938)
Vít, Ladislav ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sukdolová, Alice (oponent) ; Franková, Milada (oponent)
v českém jazyce Tato disertační práce se zabývá ranou poezií (1927-1938) britského básníka Wystana H. Audena (1907-1973) a zaměřuje se na poetiku místa. Časově se soustředí na první a zároveň nejdynamičtější fázi jeho básnické tvorby. V tomto období Auden započal velmi uvědomělé, disciplinované a už tehdy mimořádně ctižádostivé hledání svého osobitého básnického hlasu. Silný a proměnlivý myšlenkový náboj Audenovy poezie let třicátých nesly oslnivá dikce a vytříbený styl spájející ryze současné prvky s tradičními. Kombinace těchto obsahových a formálních aspektů představovala hybnou sílu, jež začínajícího básníka vynesla do samého středu meziválečné literární scény. Tyto faktory zároveň poutají největší pozornost literárních kritiků, kteří kladou hlavní důraz na technické stránky Audenovy rané poezie a zajímají se o míru i povahu jejího odrazu básníkova zájmu o freudovskou psychologii a o jeho politickou angažovanost. Tato disertační práce sdílí zájem o tuto fázi Audenovy tvorby, ale přesouvá svou pozornost na literární topografii. Vychází z výjimečné vnímavosti, kterou básník již od dětství projevoval ke struktuře materiálního světa, krajině, krajinným typům, ale i jejich literárnímu zobrazení a vazbám, které mezi nimi a lidským subjektem vznikají. Věnuje se třem místům, pro Audena představujícím...
|
|
|
J.K.Toole, Kurt Vonnegut, Jr. and Ken Kesey: Authority and Grotesque in the U.S. Literature of The 1960s.
Kocmichová, Linda ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Sukdolová, Alice (oponent) ; Olehla, Richard (oponent)
Práce se zaměřuje na roli groteskna a autority v dílech amerických autorů, která vznikla v USA v šedesátých letech. Teoretickými východisky, která byla použita k rozboru konkrétních děl vybraných autorů, je bachtinovské pojetí lidové karnevalové kultury, dále teorie Vizenora, opět vycházející z Bachtina a týkající se "šibalů" (tricksters). Dizertační práce používá teoretická východiska, která se týkají působení autority nad jednotlivcem dle Foucaulta, a dále vychází z Deleuzeovy repetice a schizoanalýzy. Hlavním úkolem této dizertační práce je poukázat na prvky, které mají analyzovaná díla společné a také na rozdíly, které se projevují rozlišným pojetím boje proto autoritě. Dalším jednotícím prvkem je pohled na šílenství, které je v těchto dílech osvobozující silou. Autoři byli vybráni pro svůj provokativní postoj k moci, která je uplatňována nad jednotlivcem. Groteska slouží jako prostředek zesměšnění a zdiskreditování autority, jejíž nehumánní projevy jsou zdůrazněny v dílech analyzovaných autorů. Analyzovanými autory jsou: John Kennedy Toole (Spolčení hlupců), Kurt Vonnegut Jr. (Jatka č.5) a Ken Kesey (Vyhoďme ho z kola ven).
|
|
|
Concepts of Space in Victorian Novels
Sukdolová, Alice ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Potočňáková, Magdaléna (oponent) ; Vránková, Kamila (oponent)
Práce se zabývá koncepcí prostoru vybraných viktoriánských románů nejprve v jeho povrchové struktuře a posléze zkoumá hloubkové vztahy těchto struktur k archetypálním a symbolickým složkám prostoru v literatuře. Ke zkoumání "povrchu" byla využita filosofie pojetí prostoru Deleuze a Guattariho rozlišující prostor hladký (nomádský) a zvrstvený (civilizačními zásahy). Další část práce využívá filosofickou perspektivu vnímání prostoru Gastona Bachelarda, jehož Poetika prostoru zachycuje fenomenologii básnického obrazu s důrazem na archetypální pojetí hloubky prostoru a jeho funkci v lidském podvědomí. Práce se zaměřuje na vybrané romány viktoriánské doby, které nesou jisté společné znaky (centralizace prostoru, otevřenost krajiny, vztah k místu nebo určitému regionu), a v tomto směru podrobuje analýze romány sester Brontëových (Na Větrné hůrce, Jana Eyrová), Thomase Hardyho a George Eliot (Mlýn na řece Floss, Daniel Deronda).
|
host ::
RSS.