|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
|
Stopy původní slovanské démonologie v dnešní době
Šťástka, Tomáš ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Storchová, Barbara (vedoucí práce)
Cílem mojí práce bylo vysledovat původ některých pohádkových postav. Zjistit, nakolik jsou jejich obecné vlastnosti moderním konstruktem pohádkářů a nakolik jsou dosud přežívajícím zbytkem původní slovanské pohanské víry. Úvodní kapitoly jsou věnovány dosud známým poznatkům a závěrům slovanského pohanství, odkud se dostáváme k výčtu a popisu jednotlivých bohů a démonických postav. Vzhledem k fatální důležitosti procesu christianizace se krátce podíváme i na kulturně-historický vývoj Velké Moravy, který je z hlediska středoevropského regionu neopomenutelný. V druhé části práce se pak budeme věnovat rozboru nejvýznamnějších pohádkových děl Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Pokusíme se vysledovat, jak velký vliv měl jejich sběr lidové slovesnosti a jaký jejich vlastní umělecké představy na dnešní vnímání pohádkových postav.
|
|
|
Pohádka a svět. Interpretace pohádek v kulturologické perspektivě
Storchová, Barbara ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tématem této práce jsou pohádky jakožto významná součást kultury, která obsahuje obrovské množství výpovědí o světě. Tyto výpovědi však jsou různým způsobem ukryty, zkresleny, zamaskovány či zdeformovány; proto pohádky od počátku své existence přitahují pozornost mnoha různých vědeckých oborů, vybízejí k nejrůznějšímu zkoumání, a postupně se staly předmětem mnoha různých hypotéz, výkladů a teorií. Práce si klade za cíl jednak popsat, prozkoumat a zhodnotit proměny přístupu k pohádkám v rámci vývoje jejich zkoumání; jednak blíže prozkoumat a porovnat ty přístupy, které se zabývají jejich interpretací, a zamyslet se nad principy interpretace pohádek obecně. Dílčími cíly jsou zamyšlení nad vztahem pohádky, mýtu a rituálu, pohádky a skutečnosti, pohádky a lidské psychiky a nad etičností pohádek. První část práce nazvaná Přístupy k pohádce představuje historický přehled bádání o pohádce. Protože teorie pohádky zahrnuje tázání po jejím vztahu k ostatním folklorním žánrům, zabývám se zpočátku také bádáním o mýtu, které se zkoumáním pohádky prolíná. Dále popisuji první výklady původu a šíření pohádkových látek, pokusy o třídění a klasifikaci pohádek, a konečně teorie, pátrající po smyslu pohádkových příběhů, tedy po tom, na jaké další skutečnosti pohádka odkazuje a jaké různé významy jsou v pohádkách obsaženy. Ve...
|
|
|
Cesty k využití potenciálu lidské mysli ve vztahu k pokornému a aktivnímu zakoušení života
Sokolíčková, Zdenka ; Storchová, Barbara (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je výsledkem samostatného teoretického studia charakteru, role a možností jedinečné lidské mysli ve vztahu k okolnímu světu. Mapuje částečně dosažené výsledky v oboru studía lidské mysli, ať už z přírodovědeckého nebo filosofického hlediska. Sběrem a komparací jednotlivých tezí bylo možné nenásilně a logicky dospět ke konsistentní koncepci, které je vostrém protikladu vůči současnému západnímu proudu racionality určitého typu. 1 Práce na zvoleném tématu je tedy motivovaná aktuální otázkou oprávněnosti směřování :vývoje západní společnosti. Ačkoliv se jedná o problematiku zdánlivě čistě akademickou a odtaženou od reálné každodennosti dnešního člověka, situace je ve skutečnosti opačná. Vycházíme-li z prosté žité zkušenosti, ze sledování politického vývoje Evropy, Spojených států a následně celého světa, z povšimnutí si současné "lidové filosofie" založené· na racionalistické, materialistické krátkozrakosti a nechuti ke globálně zodpovědnému jednáW, je zřejmé, že odpověď na tázání se po funkci do konečných důsledků nepochopitelného fenoménu lidské mysli je žádoucí. Odůvodnění relevance zvoleného tématu lze však pojmout i z opačného úhlu pohledu, tedy nikoliv jakožto potřebu současné společnosti jako celku, nýbrž individua, osamocené bytosti do určité míry ztracené v labyrintu světa....
|
host ::
RSS.