|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mnoho podob interpretace: Metodika inovativních přístupů k prezentaci a interpretaci historických interiérů a exteriérů
Hudec, Petr ; Jareš, Jakub ; Indrová, Martina ; Dryáková, Kateřina ; Kassl, Nikola ; Havlůjová, Hana ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Kazlauskas, Vendula ; Bláhová, Lucie ; Staufčíková, Helena ; Kosová, Šárka ; Neprašová, Eva ; Seidler, Tomáš
Metodika je snahou o revitalizaci a inovaci průvodcovské služby v prostředí historických památek ve správě NPÚ. Tato publikace navazuje na I. díl metodiky Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci a jejím účelem je poskytnout nápady, inspirace a metodické postupy, jak doplňovat a proměňovat zaběhnuté způsoby prezentace a interpretace památek a to včetně forem, které vytvářejí paralelu či alternativu prohlídkám s průvodcem. Zohledňuje zahraniční zkušenosti a mezioborové vhledy.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vnímání kvality života pacienta se stomií
Korčáková, Ester ; Bartošková, Martina (vedoucí práce) ; Neprašová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním kvality života pacienta se stomií. Zkoumá změny v psychické, sociální, pracovní, partnerské a zájmové oblasti života, které nastaly po založení stomie. Teoretická část je věnována anatomii a fyziologii gastrointestinálního traktu, definuje pojem stomie, poukazuje na druhy a rozdělení stomií a zmiňuje důvody založení stomie. Zmiňuje také historii péče o stomie, zabývá se objasněním pojmu kvalita života. V závěru se věnuje edukaci, stravování, sociálním sdružením a spolkům stomiků. Praktická část práce mapuje vnímání změn pacientů po založení stomie, které výrazně ovlivňují jejich kvalitu života. Výzkum byl realizován formou rozhovorů s jedenácti pacienty ze dvou zdravotnických zařízení v Praze, z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a ze stomické ambulance z Institutu klinické a experimentální medicíny. Klíčová slova: Stomie, kvalita života, změna, psychika, začlenění do kolektivu, sebevědomí, spolek stomiků, ILCO, FVKV, IKEM.
|
|
| |
|
|
Sestra- specialistka pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní.
NEPRAŠOVÁ, Eva
Úvod: Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie v klinické praxi. Úroveň léčby fibrilace síní v praxi je kolísavá a liší se mezi jednotlivými pracovišti. Vzhledem k narůstající prevalenci fibrilace síní ve stárnoucí populaci bude v budoucnu obtížné postupně se snižujícímu počtu lékařů specialistů referovat nemocné včas do jejich péče. Současně vyrůstá generace vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester, které však mají podobné kompetence jako jejich kolegyně se středoškolským vzděláním. V některých oborech, např. v diabetologii či v gastroenterologii, se ale již nyní objevují tzv. sestry specialistky, které mohou doplnit a do jisté míry i nahradit některé tradiční činnosti lékařů. V kardiologii dosud žádná sestra specialistka v ČR nepůsobí, ačkoliv v zahraničí jsou tyto vysoce specializované sestry poměrně časté. Cílem naší práce je ověřit koncept sestry specialistky pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní. Metodika: Vstupním kritériem pro zařazení pacienta do výzkumného šetření byla diagnóza fibrilace síní stanovená buď na některém z oddělení neinterního typu anebo v ambulanci některého z praktických lékařů. Vylučovacím kritériem byla předchozí návštěva spádového internisty nebo kardiologa či dispenzarizace u některého z těchto specialistů pro tuto diagnózu. V průběhu sesterské intervence sestra specialistka zkontrolovala dosavadní vyšetřovací proces a léčbu pacientů. Společně s pacientem vyplnila první ze dvou dotazníků obsahujících otázky na základní demografické veličiny, informovanost pacienta o svém onemocnění a o možných komplikacích. Následovně pak dle tabulek byla zaznamenána doporučení stran chybějících vyšetření a ev. úprava terapeutického postupu a s těmito doporučeními byl pacient odeslán ke kardiologovi. Druhé, telefonické šetření proběhlo s odstupem 2 měsíců a v jeho průběhu byla porovnána sesterská doporučení s doporučeními kardiologa. V průběhu tohoto dotazníkového šetření bylo také provedeno hodnocení přínosu setkání se sestrou specialistkou. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 40 pacientů s fibrilací síní dokumentovanou na EKG. V době sesterské intervence mělo echokardiografické vyšetření provedeno 10 (25%) pacientů a hormony štítné žlázy byly vyšetřeny u 23 (57,5%) respondentů. Antikoagulací bylo zajištěno 26 (65%) pacientů, zatímco CHADS2-Vasc skóre bylo 2 a více u 34 (85%) pacientů. Doporučení sestry specialistky se shodovala s doporučeními lékaře-kardiologa v oblasti antikoagulační léčby a v oblasti chybějících vyšetření. Velké rozdíly mezi sestrou a lékařem byly naopak nalezeny v terapeutických doporučeních a zdá se, že léčba pacientů by měla zůstat doménou lékaře. Dostatečná informovanost pacientů o komplikacích fibrilace síní byla pouze u 11 (27,5%) pacientů a o všech možnostech léčby pouze u 2 (5%) pacientů. Na sestru specialistku by se v budoucnu obrátilo 29 (72,5%) respondentů, zatímco větší důvěru v lékaře by mělo 11 (27,5%) pacientů. Závěr: Podařilo se nám prokázat, že sestra specialistka pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní je schopna v klinické praxi ověřit diagnózu, doplnit základní vyšetřovací metody, edukovat pacienty a posoudit riziko tromboembolické nemoci. Přínos sestry specialistky je dle vyjádření respondentů s FiS jednoznačně pozitivní. Kompetence těchto specialistek by měly být rozšířeny tak, aby bylo možné tento koncept uvést do rutinní klinické praxe.
|
host ::
RSS.