|
|
Biochemické a strukturní mechanizmy poškození ledvin a cévního systému u dětí s renálním onemocněním
Zieg, Jakub ; Matoušovic, Karel (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
9 Souhrn V rámci této dizerta ní práce jsem se zabýval patofyziologií renálního postižení u pacient s chronickým onemocn ním ledvin - chronic kidney disease (CKD), definovaným dle Kidney Disease Improving Global Outcomes (KDIGO) jako p etrvávání renálního postižení i snížení funkce ledvin po dobu nejmén 3 m síc . Studie Mo ové koncentrace TGF beta 1 u d tí s hydronefrózou je v nována poškození ledvin u d tí s obstruk ní uropatií (OU), zam ili jsme se na identifikaci neinvazivního markeru transforming growth factoru (TGF) beta 1 u tohoto onemocn ní a na jeho korelaci s laboratorními známkami poškození renálního parenchymu. Cytokin TGF beta1 pat í mezi hlavní mediátory fibrogeneze u ledvinných onemocn ní. U pacient s hydronefrózou obstruk ního typu byla již v n kolika odborných pracích zjišt na zvýšená mo ová koncentrace TGF beta 1, tento nález ale jiní auto i nepotvrdili. V naší práci jsme jako první popsali korelace mo ových koncentrací TGF beta 1 s laboratorními markery postižení ledvin. Ve studii asné projevy aterosklerózy u d tí s chronickým onemocn ním ledvin jsme se zam ili na zkoumání následk CKD a zabývali jsme se jeho vlivem na vznik aterosklerózy. Zde jsme konstatovali, že pacienti v kone ném stádiu selhání ledvin jsou mnohonásobn více ohroženi kardiovaskulárními komplikacemi než zbytek populace. V...
|
|
|
Fenotypická charakteristika a patofyziologie dědičných nefropatií v dětském věku(Geneticky podmíněný nefrotický syndrom a atypický hemolyticko-uremický syndrom u českých dětí)
Malina, Michal ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
Dědičné nefropatie je rozsáhlá heterogenní skupina chorob s velkým zastoupením monogenní patologie zahrnující choroby primárně postihující jednotlivé funkční podjednotky nefronu a dále pak kombinované syndromy, kde renální patologie stojí v popředí. Z této skupiny se práce zaměřuje na dvě klinicky významné glomerulopatie, kde je výrazně vyjádřen podíl genetické složky na rozvoji patofyziologie těchto nemocí. Jedná se o dědičné formy nefrotického syndromu a atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS). Práce shrnuje výsledky pětiletého sledování dětských pacientů s kortikorezistentním nefrotickým syndromem z celé ČR. Zachytili jsme celkem 32 případů a u 7 pacientů (22%) potvrdili genetické pozadí choroby. Významným a novým zjištěním byl vysoký podíl pacientů reagujících na cyklosporin v naší skupině a to i pacientů nesoucích mutace,včetně mutací v genu NPHS2 (43%). Ve skupině pacientů s velmi vzácným atypickým HUS jsme v české populaci identifikovali významně vysoké procento pacientů s mutacemi v MCP (4 z 10, 40%) oproti publikovaným kohortám (6-10%). Tyto mutace byly funkčně analyzovány a vyhodnoceny jako významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Genetically determined progression factors of selected chronic nephropathies
Obeidová, Lena ; Reiterová, Jana (vedoucí práce) ; Skálová, Sylva (oponent) ; Vodička, Radek (oponent)
Polycystická choroba ledvin je závažné geneticky podmíněné onemocnění vyskytující se u dospělých i dětských pacientů. Základní charakteristikou tohoto onemocnění je vznik a postupné zvětšování renálních cyst, které nahrazují funkční tkáň ledvin. U řady pacientů tak dochází k renálnímu selhání. Renální cysty se ovšem mohou vyskytovat i u řady dalších onemocnění, včetně multisystémových syndromů. To u některých pacientů komplikuje diferenciální diagnostiku onemocnění. V naší studii jsme se nejprve soustředili na diagnostiku a charakterizaci genotypově-fenotypových souvislostí u pacientů s polycystickou chorobou vznikající v dětském věku, později jsme naši studii rozšířili i na dospělé pacienty a pacienty s nejasnou klinickou diagnózou. Zároveň jsme zvětšili portfolio analyzovaných onemocnění, a to na řadu nemocí, u nichž se může vyskytnout fenotyp polycystických ledvin, i na onemocnění necystická. Během našeho projektu jsme metodou masivního paralelního sekvenování analyzovali 149 pacientů - 128 s cystickými a 21 s necystickými klinicky diagnostikovanými nefropatiemi. Zároveň byly nálezy ověřeny Sangerovou sekvenací u 176 příbuzných našich probandů. Mutační detekce dosahovala 59% u cystických pacientů a 43% u necystických pacientů. U řady pacientů molekulárně genetická analýza odhalila jinou...
|
|
|
Patogenetické mechanismy podmiňující vznik a rozvoj hemolyticko-uremického syndromu u dětí
Karnišová, Lucia ; Bláhová, Květa (vedoucí práce) ; Skálová, Sylva (oponent) ; Podracká, Ľudmila (oponent)
Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) vyvolaný Shiga-toxin produkujícími E. coli (STEC) je jednou z nejčastějších příčin akutního poškození ledvin v dětském věku. Terapie daného onemocnění je symptomatická a hlavní patofyziologické faktory vedoucí k rozvoji těžkého průběhu STEC-HUS jsou stále neznámé. Cílem této disertační práce byla analýza faktorů vedoucích k rozvoji těžkého průběhu STEC-HUS jak na straně hostitele, tak na straně STEC. Retrospektivní analýzou průběhů STEC-HUS u dětí v České republice jsme zjistili, že nejčastějším původcem STEC-HUS byl sérotyp O26 a HUS nejvíc postihoval děti do 3 let, u 63,8 % s nutností dialýzy, smrtnost byla 8,62 %. Na straně hostitele jsme se dále zaměřili na vztah mezi aktivací alternativní cesty komplementu a závažností průběhu HUS. Nalezli jsme signifikatní rozdíl v koncentraci C3 složky komplementu u pacientů, kteří potřebovali dialýzu a u kterých dialýza nebyla nutná. Stanovili jsme mezní hodnotu cut-off pro C3 složku komplementu a její snížení pod 0,825 g/l bylo spojeno s nutností dialyzační léčby a vyšším výskytem extrarenálních komplikací. Na základě nejen našich výsledků lze předpokládat, že by terapeutické ovlivnění komplementu mohlo mít vliv na závažnost onemocnění. Dalším cílem bylo porozumět vlastnostem STEC O26. Hlavní metodou bylo celogenomové...
|
|
|
Genetically determined progression factors of selected chronic nephropathies
Obeidová, Lena ; Reiterová, Jana (vedoucí práce) ; Skálová, Sylva (oponent) ; Vodička, Radek (oponent)
Polycystická choroba ledvin je závažné geneticky podmíněné onemocnění vyskytující se u dospělých i dětských pacientů. Základní charakteristikou tohoto onemocnění je vznik a postupné zvětšování renálních cyst, které nahrazují funkční tkáň ledvin. U řady pacientů tak dochází k renálnímu selhání. Renální cysty se ovšem mohou vyskytovat i u řady dalších onemocnění, včetně multisystémových syndromů. To u některých pacientů komplikuje diferenciální diagnostiku onemocnění. V naší studii jsme se nejprve soustředili na diagnostiku a charakterizaci genotypově-fenotypových souvislostí u pacientů s polycystickou chorobou vznikající v dětském věku, později jsme naši studii rozšířili i na dospělé pacienty a pacienty s nejasnou klinickou diagnózou. Zároveň jsme zvětšili portfolio analyzovaných onemocnění, a to na řadu nemocí, u nichž se může vyskytnout fenotyp polycystických ledvin, i na onemocnění necystická. Během našeho projektu jsme metodou masivního paralelního sekvenování analyzovali 149 pacientů - 128 s cystickými a 21 s necystickými klinicky diagnostikovanými nefropatiemi. Zároveň byly nálezy ověřeny Sangerovou sekvenací u 176 příbuzných našich probandů. Mutační detekce dosahovala 59% u cystických pacientů a 43% u necystických pacientů. U řady pacientů molekulárně genetická analýza odhalila jinou...
|
|
|
Změny kostního a minerálového metabolismu a role vitaminu D u novorozenců s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností
Matějek, Tomáš ; Skálová, Sylva (vedoucí práce) ; Šumník, Zdeněk (oponent) ; Kutílek, Štěpán (oponent)
Disertační práce má několik stanovených cílů. Za prvé odhadnout fyziologické hladiny parathormonu u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti. Za druhé zhodnotit stav zásobení vitaminem D u matek a jejich novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností při narození a při propuštění z nemocnice. Za třetí porovnat parametry kostního metabolismu a sledované charakteristiky časné nemocnosti ve skupině novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti s hladinami 25-hydroxy vitamin D [25(OH)D] v pupečníkové krvi ≤ 25 nmol/l a > 25 nmol/l. A za čtvrté posoudit, zda je deficit vitaminu D v pupečníkové krvi rizikovým faktorem pro rozvoj syndromu dechové tísně novorozence. Jedná se o soubor prospektivních observačních studií zahrnující nezralé novorozence s porodní hmotností pod 1500 g. Parametry minerálového a kostního metabolismu byly analyzovány z pupečníkové krve, séra a moče novorozenců v průběhu hospitalizace (parathormon, 25OHD, S-Ca, S-P, ALP, U-Ca, U-P) a ze séra těhotných žen těsně před porodem [25(OH)D]. Kostní mineralizace byla hodnocena pomocí kostní denzitometrie. Fyziologické rozmezí hladin PTH u předčasně narozených novorozenců bylo odhadnuto jako 1.6 - 9.3 pmol/l. Od druhého měsíce života byla prokázána statisticky významná korelace mezi PTH a 25(OH)D (Rho = -0.71, p = <0.0001). Hladina 25(OH)D byla <...
|
|
|
Proteinurie a její vztah k přežívání transplantovaných ledvin u dětí
Rosík, Tomáš ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
- 1 - SOUHRN: Tématem této práce byla asociace mezi proteinurií a přežíváním štěpů u dětských pacientů po transplantaci ledviny. V první části této práce bylo retrospektivně analyzováno všech 91 dětských pacientů transplantovaných v Transplantačním centru FN v Motole v období let 1997 až 2007. Vstupní kriteria byla: funkční štěp 1 rok po transplantaci ledviny, dostupnost dat v průběhu sledování a nepřítomnost rekurence fokálně-segmentální glomerulosklerózy. Finální soubor obsahoval 75 pacientů. Proteinurie vyjádřená indexem bílkovina/kreatinin v moči vyšší než 30 mg/mmol byla považována za patologickou. Retrospektivně byly analyzovány demografické charakteristiky, data o proteinurii nebo funkci štěpu a výsledky renálních biopsií. Patologická proteinurie 1 rok po transplantaci ledviny byla nalezena u 26 (35 %) pacientů. 5leté přežívání štěpů bylo signifikantně nižší ve skupině pacientů s patologickou proteinurií 1 rok po transplantaci ledviny (p<0.001). 1 rok po transplantaci ledviny byly identifikovány tyto rizikové faktory pro budoucí selhání štěpu: přítomnost patologické proteinurie, přítomnost akutní a kortikorezistentní rejekce a snížná funkce štěpu. Při multivariantní analýze zůstaly jako rizikové faktory pro budoucí selhání štěpu patologická proteinurie a akutní rejekce. Nebyl nalezen statisticky...
|
|
|
Fenotypická charakteristika a patofyziologie dědičných nefropatií v dětském věku(Geneticky podmíněný nefrotický syndrom a atypický hemolyticko-uremický syndrom u českých dětí)
Malina, Michal ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
Dědičné nefropatie je rozsáhlá heterogenní skupina chorob s velkým zastoupením monogenní patologie zahrnující choroby primárně postihující jednotlivé funkční podjednotky nefronu a dále pak kombinované syndromy, kde renální patologie stojí v popředí. Z této skupiny se práce zaměřuje na dvě klinicky významné glomerulopatie, kde je výrazně vyjádřen podíl genetické složky na rozvoji patofyziologie těchto nemocí. Jedná se o dědičné formy nefrotického syndromu a atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS). Práce shrnuje výsledky pětiletého sledování dětských pacientů s kortikorezistentním nefrotickým syndromem z celé ČR. Zachytili jsme celkem 32 případů a u 7 pacientů (22%) potvrdili genetické pozadí choroby. Významným a novým zjištěním byl vysoký podíl pacientů reagujících na cyklosporin v naší skupině a to i pacientů nesoucích mutace,včetně mutací v genu NPHS2 (43%). Ve skupině pacientů s velmi vzácným atypickým HUS jsme v české populaci identifikovali významně vysoké procento pacientů s mutacemi v MCP (4 z 10, 40%) oproti publikovaným kohortám (6-10%). Tyto mutace byly funkčně analyzovány a vyhodnoceny jako významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biochemické a strukturní mechanizmy poškození ledvin a cévního systému u dětí s renálním onemocněním
Zieg, Jakub ; Matoušovic, Karel (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
9 Souhrn V rámci této dizerta ní práce jsem se zabýval patofyziologií renálního postižení u pacient s chronickým onemocn ním ledvin - chronic kidney disease (CKD), definovaným dle Kidney Disease Improving Global Outcomes (KDIGO) jako p etrvávání renálního postižení i snížení funkce ledvin po dobu nejmén 3 m síc . Studie Mo ové koncentrace TGF beta 1 u d tí s hydronefrózou je v nována poškození ledvin u d tí s obstruk ní uropatií (OU), zam ili jsme se na identifikaci neinvazivního markeru transforming growth factoru (TGF) beta 1 u tohoto onemocn ní a na jeho korelaci s laboratorními známkami poškození renálního parenchymu. Cytokin TGF beta1 pat í mezi hlavní mediátory fibrogeneze u ledvinných onemocn ní. U pacient s hydronefrózou obstruk ního typu byla již v n kolika odborných pracích zjišt na zvýšená mo ová koncentrace TGF beta 1, tento nález ale jiní auto i nepotvrdili. V naší práci jsme jako první popsali korelace mo ových koncentrací TGF beta 1 s laboratorními markery postižení ledvin. Ve studii asné projevy aterosklerózy u d tí s chronickým onemocn ním ledvin jsme se zam ili na zkoumání následk CKD a zabývali jsme se jeho vlivem na vznik aterosklerózy. Zde jsme konstatovali, že pacienti v kone ném stádiu selhání ledvin jsou mnohonásobn více ohroženi kardiovaskulárními komplikacemi než zbytek populace. V...
|
|
| |
host ::
RSS.